Špion Balabán
Ilustrační foto: pixabay.com

Špion Balabán

19. 4. 2019

Lehátkový vůz s českými železničáři je na samém začátku cesty do Itálie. Píše se rok 1969 a je měsíc květen. První město na celé trase – Vídeň - je první celodenní zastávkou. Výpravčí Vojtěch Balabán fotografuje manželku Julii vypůjčeným fotoaparátem značky Zenit. Vznikne tak seriál mamka a….V domácím albu pak bude možno uvidět mamku a Prátr, mamku a sochu Marie Terezie, mamku a chrám Svatého Štěpána.

Lstivý manžel však postaví nic netušící choť i před obchod pana Wilhelma Pohla. Je to vyhlášený obchod s plastikovými modely. Za manželkou Julií vykukuje na firemním štítu přesná adresa prodejny! Vojta je zuřivý plastikový modelář, kitař. S obchodem pana Pohla má své plány. Provede také na poště zvláštní úkon. Pošle si domů prázdnou obálku. Činí tak skoro všichni turisté. Smysl tohoto počínání mu dojde až doma. Obálku lze zneužít jako pozvánku!

V té době totiž nelze v tuzemských obchodech zakoupit plastikovou stavebnici válečného letadla. K mání jsou jenom stavednice dopravních letadel z NDR. Plastikoví šílenci shánějí bony a stávají po přejímce zboží v dlouhých frontách před Tuzexem. Jedině tam lze koupit, ale prodavačky prodávají přímo z rukou, padni komu padni. Vybírat si nelze.,, Musíš je nakoupit v cizině,“ rozhoduje se modelář. Nedošlo mu, že se nalézá za Železnou oponou.

Doma Vojta uchopí prázdnou obálku a do ní napíše na stroji fingované pozvání. To pan Wilhelm Pohl zve špatnou češtinou přítele na návštěvu. Je doba devizových příslibů a výjezdních doložek. Policajti v okresním městě točí dopisem na všechny strany. Nakonec doložku vydávají. Pak už to jde ráz na ráz. Vojta zakupuje v Brně zpáteční jízdenku do Vídně. Za koruny! Trhá z vývěsky jízdní řád v němčině. Do trenýrek ukládá ulité nemanželské peníze. Ráno klidně sedá v Brně do oranžového autobusu. Manželce oznámil, že jede na abiturientský sraz. Prázdná taška od vysavače u ní nevzbudila zájem. Ten nevzbudí ani plná. Stavebnic má Vojta tolik, že další nevzbudí ženinu pozornost. Celník již sedí mezi cestujícími, takže celní prohlídka je vyřízena cestou do Mikulova. Na hranicích žádný problém. Vojta má vše potřebné v pořádku. Kontraband v trenýrkách nebyl objeven.

Pan Pohl ve Vídni je dojat, když vidí fotografii svého obchodu. Český turista jej zařadil mezi pamětihodnosti města! Majitel přidává Frantíkovi jednu stavebnici zdarma! Vojta chodí zásadně pěšky. Jízdné tramvají je drahé. Neovládá německý jazyk. Na svetr si tedy připíná německy psaný jízdní řád. Předstírá, že je hluchoněmý. Dobří lidé jej přivedou až na autobusové nádraží. Poděkovat nemůže, jen vroucně tiskne těm dobrákům ruku. Na autobusovém nádraží se tísní spousta lidí. K mání je pouze plac na stání. S taškou od vysavače plnou sravebnic je plastikový šílenec odsouzen k stání. Jenže takto postižených je celá řada. Přijíždí druhý autobus. A tak zpoza Železné opony se vrací spokojený cestující. Celou dobu sedí hned za šoférem.V Brně je o půlnoci, jako by se nemetlo.

Po čase si dobrodruha Vojtěcha Balabána zavolá bokem maminka Štefinka. Zná syna nejlépe ze všech. Ohlédne se a zabouchne za sebou dveře.
,,Kdes býl? Kápni božskó, mně neoblafneš!“ spustí žena z lidu na překvapeného syna.
Jako předmět doličný třímá maminka autobusovou jízdenku Brno – Vídeň a zpět. Také ukazuje utržený kus jízdního řádu. Jízdenka je opatřena datumovým razítkem. Svědkové obžaloby vypadli z kapsy od košile při praní. Maminka v roli detektiva si také ověřila údaje v synově cestovním pase.
,,Mami, byl jsem ve Vídni!“ bez obalu se přiznává usvědčený delikvent.,,Byl jsem tam jako vyslanec Klubu přátel Jaroslava Foglara s jistým posláním. Na víc se mne, mami, raději neptej!“
Mamince Štefince, ženě z lidu, se úžasem rozšířily panenky.
,,Prosím tě buď rozumné, máš malý děcko a žena je učitelka. Buď rozumné!“

A tak byla vyřízena i tato záležitost. Mamince však až do konce jejího života nikdo nevymluvil, že její syn Vojta Balabán byl v jisté době špionem!

 

Hodnocení:
(5.1 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Libor Ptáček
Františku, aspoň hvězdičku.
Dana Puchalská
Pěkný příběh.
František MENDLÍK
No a když ten náš vlak projížděl Itálií až na Sicílii, mávali na nás cestou lidé na polích. Měli jsme totiž na oknech papírové vlaječky. No a když jsme v Neapoli šli průvodem do přístavu k odjezdu na Capri, lemovali chodníky domácí, mávali a provolávali slávu Husitskému národu. Jaký to omyl!
František MENDLÍK
Zuzanko jenom malá oprava. V tom květnu 1969 nás železničářů byl v Itálii celý vlak! A pro stavebnice jsem si zajel normálně do Vídně v září téhož roku. No a z pout jsem se vymanil ještě v roce 1973 a lehátkovým vozem jsem se ženou, učitelkou, navštívil osm západních států, včetně Anglie.
Zuzana Pivcová
Pamatuji si, jak ještě v 80. letech jsem jela na nákup do Drážďan a svému kamarádovi dovezla plastikový model dopravního letadla. U nás tehdy prodávali jen malinké. Věřím, že těsně po srpnu 1968 se ještě dalo dostat na Západ.
František MENDLÍK
Celý příběh je pravdivý. Opravdu se stal. Neumím fabulovat. A myslím si, že jej nevymyslíš. Měl by s tím problém i zavedený a renomovaný spisovatel.Zejména dnes, kdy nelze psát veselé příběhy z doby tak temné.
František MENDLÍK
Paní Zdeno. Ten talent se prosazuje už deset let. Na I 6O i ve Vyškovských novinách sedmý rok. Povídka Špion Balabán vyšla už v roce 2012. Chtěl jsem ji jenom připomenout novým čtenářům.
Rostislav Mraček
Parádní!
Zdenka Soukupová
Talent se prostě musí prosadit. Františku, pokračujte.
Jana Kollinová
Příběh plný napětí jsem četla s příjemným vzrušením dobrodružné zápletky. Pane Františku, jsem přesvědčená, že zdoláte další stupeň čtivosti převyšující 4000 čtenářů.