Proč jsou tchýně neoblíbené a u tchánů je tomu naopak
Ilustrační foto: ingimage.com

Proč jsou tchýně neoblíbené a u tchánů je tomu naopak

20. 2. 2017

Když si na internetu zadáme výraz tchýně, vyjede spousta anekdot. Většinou docela drsných, často až urážlivých. Ale pod slovem tchán ne. Je to tak, tchýně vzbuzují negativní představy, tcháni ne. Čím to je? A můžeme to nějak změnit?

Na začátek si dáme vtip. Muž přijde do galanterie a rozhlíží se po regálech. Prodavačka se ptá, co si přeje. Muž: „Chtěl bych černou pásku, zemřela mi tchýně.“ Prodavačka smutně a s pochopením: „A jak širokou? Tuhle? Ta bude pěkně vidět. Čím širší, tím dáte najevo, že jste ji měl radši.“ Muž se na ni zkoumavě podívá a odpoví: „Tak mi dejte černou nit.“

A ještě jeden, také pro otrlejší povahy: Lord provádí zámkem své přátele a ukazuje lovecké trofeje. Mezi nimi je i hlava s podivným úsměvem. „Co je to?“ ptají se všichni zaraženě. „Tchýně. Do poslední chvíle myslela, že ji budu fotografovat.“

Ano, teď by se rozesmáli převážně muži v pozicích zeťů a ženy v pozicích snach, dámy v pozicích tchýně asi ne. Ale ono neuškodí zamyslet se, čím to je, že vzbuzují tolik posměchu a negativních reakcí. Proč je v obecném povědomí tchýně někým, kdo komanduje a plete se do věcí, do kterých jí nic není, zatímco tchán je obvykle vnímán jako pohodový chlapík, s nímž se dá jít na pivo.

„Je to zvláštní, ale neslyšela jsem, že by si někdo stěžoval na tchána,“ říká terapeutka Jana Kosinová, která se věnuje poradenství v partnerských problémech. „Když lidé vychrlí potíže s tchýněmi, vždy se zeptám, co tchán. Zarazí se, jako by někdo takový vůbec neexistoval. A pak řeknou: Ten je v pohodě, ten nám dá pokoj, ten se o nic nestará a podobně.“

Maminka na celý život

To, co nejvíce lidem vadí na tchýních, je totiž právě to, že se nedokážou oprostit od role mámy. Jenže není divu, jsou na ni celý život zvyklé. Dcera či syn zůstává jejich dítětem, i když už dávno žije s někým jiným, a podle toho se chovají. Vlastně se chovají úplně přirozeně. A úplně stejně se jednou budou chovat snachy, kterým dnes tchýně lezou na nervy.

„Ženy jsou prostě citlivější, takže často i malichernější,“ uvádí psycholog Marek Převrátil. „Proto to působí, že tchýně jsou nesnášenlivější, řevnivější. Jenže ženy jsou prostě citlivé na detaily, na slovní narážky. I když samozřejmě existují i nesnesitelní tchánové,“ vysvětluje.

Role tchýně coby neoblíbeného člena rodiny je dána historicky. Dříve přece bylo běžné, že se mladé ženy přistěhovaly do domácnosti svého muže a velmi často pak žily společně s jeho rodiči. A tchýně tam byla zvyklá vládnout, takže vládla dál. Tento model je už dnes méně častý, nicméně potřeba vládnout, starat se, pomáhat, v ženách zůstává. Je přirozená. Potíž je v tom, že se matky-tchýně o své děti starají příliš, i když už dávno nejsou dětmi. Muži tcháni ne, nejsou totiž coby otcové zvyklí být tolik starostliví a opatrní, což ovšem vůbec neznamená, že by své děti milovali méně. Jen prostě svou starost, strach a lásku nedávají najevo tak jako ženy.

Spisovatelka Nataša Tanská ve své knize Proč jdeme mladým na nervy shrnula matky a potažmo tchýně do pěti skupin. Pozoruhodně vtipné postřehy stojí za to si přečíst:

1. Vyčítalka – začínají rádoby nevinně: „Tak Madla zas odjela k dceři do Janova. Zve ji každý rok aspoň dvakrát.“ Následuje významný pohled, který říká: „A ty mě nepozveš ani k vám na chatu!“ Nepřímé výčitky někdy více iritují než přímé, protože jejich záludnost dráždí. Výčitky ovšem nic neřeší a vedou obvykle k zatvrzelosti.

2. Hadice – každá maličkost je jí záminkou, aby vyvolala konflikt: „Tu šálu, co jsem si u vás zapomněla, jsi mi zase nepřinesla.“

„Promiň, pospíchala jsem…“

„Aha, zkrátka byste byli rádi, abych nastydla a umřela a byl by konečně pokoj, že?“

Pro tuto ženu neexistuje situace, aby ji nezvrátila v negativum, což vede k tomu, že dcera jednoho dne vybuchne a matka prohlásí: „Vidíš, teď se ukázalo, že mě nemáš ráda!“

3. Radomila – ví všechno nejlíp. Větu začíná slovy: „Nechci ti radit, ale (...) to, co chceš udělat, je nesmysl.“ Ať si dcera nebo syn vymyslí cokoli, matka svého potomka obratem zchladí tónem, který jasně naznačuje, že jen nedopatřením se mohlo stát, že tak inteligentní bytost jako ona mohla povít někoho s tak nízkou inteligencí.

4. Kuráž – říká: „Já od svých dětí nic nechci. Stačím si sama a nechci je ničím otravovat.“ Tento druhý extrém je pro potomka opačnou zátěží. Matka Kuráž totiž zásadně nevolá, a když dostane chřipku, musíte jí naopak denně volat vy, abyste se přesvědčili, že je ještě naživu:

„Jak ti je?“

„Dobře.“

„Dobře? A jakou máš teplotu?“

„Čtyřicet, ale to přejde, napila jsem se heřmánku...“

Matka Kuráž přivádí potomka k šílenství, protože ten nikdy neví, jaká je skutečná situace, a tudíž ani netuší, co má dělat.

5. Anděl – dělá všechno správně. Je starostlivá, ale není vlezlá, je milá, neobtěžuje, dává pozor, aby se příliš neangažovala, ale je vždy po ruce, když je třeba. Zkrátka, anděl. Takový anděl, že máte neustálé výčitky svědomí, že si toho faktu dost nevážíte. Nikdy nedosáhnete jejího formátu, i když se snažíte sebevíc. Takže zase břemeno.

Tak co? Našly jsme se v některé z těch kategorií? Nebo jsme případně kombinací několika z nich? Přiznejme si, že něco z toho sedí na každou z nás. A když se nad tím i zamyslíme, může to být první krok k tomu, aby výraz tchýně neměl jen hanlivý nádech.

 

Pět zásad, jak zvládnout roli tchýně

  1. Když je nejhůř, pusťte si filmy Příšerná tchýně nebo Fotr je lotr. Spraví náladu a hlavně ukážou, že mezigenerační vztahy v rodině mohou být ještě horší, než jsou ty u vás.
  2. Zásadně nezačínejte hovor slovy: Měla bys, měl bys, musíš. I kdyby domácnost vašich mladých byla pokryta špínou tak, že v ní začínají rašit houby, dělejte, že to nevidíte. Je to jejich špína, ne vaše. Buďte ráda, že ten nepořádek nevytvářejí u vás doma.
  3. Nikdy neříkejte vašemu synovi či dceři, co se vám na jeho partnerovi nelíbí, pokud už jsou manželé a mají děti. Říct jste mu to mohli před svatbou, pokud jste to udělali a oni se stejně vzali, už nekritizujte. O partnerovi mluvte pouze tehdy, pokud vás o to syn či dcera poprosí, pokud od vás chtějí názor či radu. A to se stává fakt výjimečně.
  4. Neurážejte, neponižujte, nedávejte najevo, že vaše dítě je lepší, chytřejší či vzdělanější než jeho partner, partnerka. Není nic horšího, než dávat zeťovi či snaše najevo opovržení.
  5. Nenavštěvujte bez pozvání. Nežádejte klíče od bytu „mladých“, přijměte je jen, pokud vám je výslovně sami dají. Nikdy se sami nezvěte na návštěvu. Vydržte to, vyplatí se to, budete jim vzácná a budou si vás vážit. A když ne, tak pak není o co stát, přece se nebudete vnucovat někam, kde o vás nestojí.
Hodnocení:
(4.4 b. / 7 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Soňa Prachfeldová
Do ničeho se nepletu, nepreferuji syny a mám s děvčaty dobrý vztah. Oslovujeme se křestními jmény, děvčata mají ke mě důvěru a ctíme navzájem svoje soukromí.
Květoslava HOUDKOVÁ
Zažila jsem tchýni - babu jed - odstrašující, abych taková nebyla !! Rodiny dětí jsou už léta se mnou spokojeny - já s nimi také.
Květa Chobotová
Možná, že už letos se stanu tchyní....těším se....Moje bývalá tchyně a tchán už jsou v Pánu.....Měla jsem je moc a moc ráda, byli to čestní,pracovití lidé s velkou duší a srdcem.Vždycky jsem o nich mluvila jako o mamině a ocikovi,byli z Martina , ze Slovenska.Často na ně s láskou vzpomínám.
Jana Šenbergerová
Vtipy o tchýních se mi líbí, nikdy by mě nenapadlo se urážet. To moje maminka velmi těžce nesla, když můj manžel, který ji měl rád, neprozřetelně před ní řekl, že tchýně a uzené jsou nejlepší studené. Se svým zetěm vycházím dobře, i když někdy bych s ním raději vyběhla, ale totéž si může myslet on. :-) Moje tchýně mě jen trpěla a dávala mi to občas nepokrytě najevo. Trápilo mě to, ale už jsem ji pochopila a odpustila jí to. Všimli jste si, jak často se ve slovech označujících něco nepříjemného, nachází dvojhláska ch? Chmury, tchoř, mrcha, chudoba, chrobák, krchov, ... :-)
Alena Tollarová
Jsem tchýní dvojnásobnou a nepřipadá mi, že by to měla být nějaká tělesná vada. Cítím se normálně, jako máma - i těch holek, které si moji kluci přivedli. A myslím, že mě berou taky úplně normálně. Spojení nechci Ti radit, jsem do slovníku nezařadila a nikdy bych např. nešla do bytu mladých když nejsou doma, i když klíče visí u nás na věšáku. Vtipy mě pobavily.
Květoslava HOUDKOVÁ
Občas, když se někam registruji, chtějí-kromě mailu a hesla- ještě nějaké rozlišov. "jméno" - tak obvykle uvedu "mamaoma". Líbí se mi to a je pravdivé, protože obojí UŽ JSEM.
ivana kosťunová
Já to také nevidím tak tragicky. Slovo "tchyně " považuji za takové dnes už zastaralé klišé. Civilizovaní lidé se domluví, ostatní s tím mají problémy, nevím proč by zrovna tchyně měly být něčím specifické. Je to naše české specifikum, že to slovo zní tak hanlivě. Třeba slovenský výraz "stará mama" je daleko hezčí, a italská" mamma" - to je pojem.
Hana Rypáčková
Nemám problém , beru je jako svéprávné lidi a nemyslím si, že jsem chytřejší . Ale nevím, kdybychom sdíleli společný prostor. Na dovolené je to jiné, než ve vlastním pelíšku. Asi jsem něco mezi Kuráží a Andělem. Ráda jsem soběstačná a ráda pomohu a vyjdu vstříc.
Květoslava HOUDKOVÁ
Mám se zetěm dobrý vztah - je ochotný, pomůže, do mne se nenaváží. Oba jdeme "s dobou" = PC (on líp), ale občas ho nadzvednu, když řeknu: "Víš, zeťáčku - ze všech PC nejvíc vydržela baba s tužkou. Ta dostala vir kýchavý, vypotila se a makala dál. A ty? - když ti vleze vir do PC - tak kde jsi ???"
Eva Balúchová
Určitě by oba vtipy moje zetě pobavily,přesto máme vztahy výborné.Vůbec mě nevadí slovo tchýně i když kluci(zeťové)o mě mluví jako maminka od Markéty,od Evy.Souhlasím s Marií,že jednodušší je vyjít se zeti než se snachami.
Marie Pudichová
Je dobré se nad tímto tématem zamyslet, i když jsem přesvědčená, že každá situace je svým způsobem originální a neexistuje universální rada jak si udržet dobré vztahy. Snažit se o to musí obě strany. Domnívám se, že pro tchýni je jednodušší zavděčit se zeťovi, než snaše.
Marie Magdalena Klosová
Milé tchýňky,nezoufejte.Francouzi pro nás mají nádherné slovo."La belle -mére", tudíž "krásná matka".A já se snažím být zrovna taková:).Slovo tchýně se v naší rodině nepoužívá! mm