Síla názorné agitace
Ilustrační foto: pixabay.com

Síla názorné agitace

16. 5. 2019

Nadporučík Bartek u druhého spojovacího praporu ve Slaném se naštval při kontrole zbraní. Posádka spojovacího uzlu a také divizní ústředny měla samopaly u sebe ve zvláštním stojanu. Nikoho z místních flákačů ani ve snu nenapadlo, že pravidelná kontrola zbraní zasáhne i do tohoto prostoru. Na věži byl radiouzel, dálnopisná stanice a divizní ústředna. Vojáci chodili do služeb a kašlali na nějaký výcvik. Frantík Rendl neměl po celou dobu vojny na hubě plynovou masku a ze samopalu vzor 58 s ramenní opěrkou vystřelil celkem sedmnáct ostrých nábojů. Bylo to na střelnici a všechno šlo spolehlivě vedle terče. Jakmile nadporučík v nějakém divném rozmaru zamířil na kontrolu zbraní do věže, nestačil se divit. Zbraně prohlásil za nefunkční a osazenstvo věže za boje neschopné. Nařídil tvrdé sankce. Sobota, neděle, doma. Generální vyčistění zbraní se odbude za dohledu zbrojíře. Dále nařídil osobní účast všech volných hříšníků při stavbě čtyřkilometrové spojařské linky, spolu s řadovými spojaři! Správně usoudil, že v případě konfliktu musí umět postavit linku i kuchař a vojenský holič.

Toho kalného mrazivého rána stojí na seřadišti čtyřčlenná družstva spojařů. Je zima, do rána napadal čerstvý sníh. Na seřadišti stojí vojáci opatřeni ušankami a vaťáky. Vždy čtyři muži vedle sebe připomínají posádky tanků. Akorát za nimi nestojí kamarád tank, u nohou mají cívky s namotanými zelenými dráty. Jeden voják – jedna cívka, jedna cívka – jeden kilometr.

Frantík Rendl stojí značně rozladěn v předtuše neradostného dopoledne. Po jeho levici se klechtá zimou spojový mechanik, majitel nefunkčního samopalu, a pražský Pepík ze Žižkova Jura Frank. Jura byl exot! Nakrátko ostřihaný řízek bavil s kytarou celou světnici. Nepokazil žádnou legraci. Chraplavým hlasem zpíval staropražské písničky. Od té doby zná Frantík písně Chytila patrola prostitutku nahou a Anička Bémová z Celetný ulice. Jura se také rád o cokoliv vsázel. Každý čtvrtek se čistil materiál. Kdo mohl, tak se zašil. Frantík trávil očistu materiálu často na kožichu za ústřednou, nebo vleže v nějakém čistěném štábáku v autoparku. Jura Frank se jednou vsadil. Nebude se při čistění materiálu zašívat, naopak bude u všeho a do všeho bude kecat. Ale pozor! Po celou dobu nevyndá ruce z kapes! Byla vytvořena dozorčí komise. Jura vyhrál!

Cívky leží na zemi. Za chvíli si každý voják naloží cívku na hřbet a půjde se. Při stavění linky má voják cívku na zádech. Při likvidování se dá celý nosič na prsa, nasadí se klika a ručním otáčením se linka navíjí na vojákově břiše. Cívky jsou věc zcela běžná. Pozornost však budí sestava čtyřčlenného družstva. Vedle dvou flákačů vojínů Rendla a Franka stojí dva havíři Leonard Kyška a Josef Drabina. Kontrast je obrovský. Ošlehaným tvářím dvou havířů s rukama jako lopaty konkurují bledé tváře flákačů z ústředny.

Oba havíři stojí s hrdým výrazem komsomolců při stavbě mládeže. Tváře mají ošlehané větrem a zocelené těžkou prací v podzemí. Jura Frank má tvář ošlehanou větrem kavárenských větráků a Frantík zarudlou působením ústředního topení. Grunt sestavy tak tvoří jádro dělnické třídy. Vtom v očích Jury Franka zableskne záblesk srandy. Nastává tento dialog:
,,Hoši, ty vaše rekordy na dolech jsou jenom na papíře. Ten váš Lumír Sakmar a nějaký Toňa Břuňa lámou rekordy pro nic!“ rozumuje Jura.
,,Co to kecáš, chlopě, to je všecko pravda. My dokážeme robiť“ rozčílil se Leonard Kyška. Drabina jen vše nasupeně pozoroval. Ti chlapi mají svaly a postavy, tak nějak musí asi vypadat ochranka prezidenta Spojených států.
,,Neblbni vole, dojde jim, že si z nich děláš srandu a můžeš dostat těžce přes hubu. Upozorňuji tě, že já mám dobrou práci nohou“,šeptá kamarádovi Frantík. Jenže Jura se už rozjel. Dráždí bosou nohou škorpióny.
,,To nevíte, že v sovětské armádě nosí gardový spojař při stavbě linky bubny dva? No a za Velké vlastenecké války se za nošení tří bubnů uděloval Řád rudýho praporu!“

Stalo se něco divného. Ti dva havíři, místo aby poslali hecíře někam, uchopili všechny čtyři bubny!
A bylo spatřiti čtyři vojenské postavy. Frantík Rendl nese v ruce tyč, kterou se linka dává na stromy. Jura Frank má v ruce polní telefon a za opaskem zastrčený uzemňovací kolík. Dva hrdinové práce, zcela z vlastní vůle, nesou všechny čtyři cívky. Jednu mají na břiše a druhou na zádech. Dokazují těm zbývajícím dvěma, že dovedou robiť. Oba hoši občas zmizí pod silniční propustí, aby se opět vynořili na druhé straně silnice. Jsou to opravdu stateční hoši. Jako z udělání, linka nevede přes žádný strom, zato všemi propustmi. Oba hoši linku nejen rozvinou, ale i smotají. Pracují s nasazením a poctivě po celé čtyři kilometry. Hoši jsou zadýcháni a dokonale šťastni. To čumíte, září z jejich očí vítězný pocit z dobře vykonané práce. Jura poplácává oba úderníky po zádech. Přitom je ten blbec cestou zásoboval budovatelskými hesly!

Konec. Odevzdává se materiál.
Oba hoši prchají z místa činu.
,,Už jsem měl strach, že si ti hrdinové práce všimnou toho faktu, že my dva jsme vůbec nic nedělali. No, to je ta síla názorné agitace. Já vůl jsem se měl s tebou přece jen vsadit!“ skončil Jura.

Budiž poctivě řečeno, že celou čtyřkilometrovou linku postavilo jediné družstvo. To s těmi dvěma úderníky! Nadporučík Bartek vyspával v gazíku pod vrstvou několika dek. Vůbec jej nenapadlo z vyhřátého pelíšku vystrčit nos a něco kontrolovat. Ostatní družstva se ohlásila tak po dvou kilometrech a družstvo vojína Podškubky dokonce z hospody!

 

Hodnocení:
(5.2 b. / 5 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
František MENDLÍK
Opravdu nevím, ani odkud se vzal.
Dana Puchalská
Tak proč píše takové bláboly?
František MENDLÍK
Danko omyl. Pan Pátek napsal, že moje povídky nečte, ale je to brak. Opravdu mne už ten pán nezajímá, ale tento fakt o něm mnohé napovídá.
Dana Puchalská
Nevím, proč vlastně pan Pátek čte Františkovy povídky. Mně to rozum zkrátka a dobře nebere. Já je čtu a jsem za ně ráda.
Zdenka Jírová
Řekla bych, že u pana Pátka jde o závist. Napadlo mne jedno přísloví:"Závist není nemoc ani vlastnost. Závist je slabost lidí, kteří jsou líní si sami vybudovat to, co závidí druhým."
František MENDLÍK
Reagoval jsem, ale už to neudělám. Tato povídka je z roku 2012 a měla velkou sledovanost.
ivana kosťunová
Pane Pátku, marně přemýšlím nad smyslem vašeho počínání. Kdybyste stejným způsobem kritizoval i jiné články, řekla bych si, že jste literární estét. Takhle ovšem se mi jevíte jako zlomyslný nepřející člověk, a divím se, že na vás pan Mendlík vůbec reaguje.
Pavel Pátek
Vždycky si říkám - že horší už to snad ani být nemůže. Ale může.