Mimozemšťanka
ilustrační foto: pixabay.com

Mimozemšťanka

15. 5. 2019

Ležela nahá na horkém písku,

v oáze klidu poslouchala,

jak šumí moře.

 

Oči měla zavřené,

ale v duchu viděla

vše modře.

 

Vzpomínala na svůj

dřívější život,

tam daleko na Andromédě.

 

Kde byly modré

stavby a domy,

kde muži i ženy

měli modrá těla.

 

Pak se to stalo,

žena na planetu Zem

přiletěla.

 

A kladla si jedinou otázku.

Jaké to tady asi bude?

Hodnocení:
(5 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Lidmila Nejedlá
Buď vítána ...
Benjamin Zigmund
Minulost a budoucnost...to je vnímání člověka omezeného věkem, těla, které je nástrojem života, ale duše myslí jinak, nemá hranice a omezení. Pro to vnímá všechno intenzivněji, pestřeji a její tiché myšlení dalo světu mnoho bohatství. Byť v literární podobě, ale všichni ty krásné, dobré a veliké myšlenky milujeme.
Jana Šenbergerová
Možná proto se vydala právě k Zemi, protože z vesmíru se jeví jako modrá. A přitom je mnohem krásnější, barevnější.
Jana Kollinová
Je to autorčina vize budoucnosti? Bylo by nádherné, kdyby zde i v budoucnu byly bytosti vnímající horko písku, šumění moře a svět okolo sebe v barvách duhy. I když "Modrá je dobrá.."
Dana Puchalská
Zajímavá poezie.
Zuzana Pivcová
Někdy si, Květo, kladu otázku Jaké to tady je?, natož Jaké to tady asi bude.... Moc děkuji za prožitek.