Seniorka v cizím městě
ilustrační foto: pixabay.com

Seniorka v cizím městě

18. 5. 2019

Čas od času jsem nucena vydat se za dobrodružstvím do neznámých míst. Nemám na mysli žádnou exotickou destinaci, skok padákem, potápění nebo horolezecké výkony. Při mých mizivých orientačních schopnostech jsou pravděpodobné kuriózní situace i při cestě na nákup v místě bydliště nebo návštěva lékaře v cizím městě.

Pro pravidelnou lékařskou kontrolu jsem neprozřetelně zvolila jiné město než obvykle. Prostřednictvím internetu vybrala vhodný datum a hodinu návštěvy, prostudovala jízdní řády, pro jistotu dětem sdělila kam se vypravuji, a odmítla  nabídku na odvoz autem. V sjednaný den jsem se s dostatečným časovým předstihem vydala na zastávku autobusu. Ani ne za dvacet minut po odchodu z domova to začalo. Na zastávce nikdo, jízdní řády nečitelné nebo potrhané, jen na jednom vylepeném papíru bylo oznámení, že z důvody výluky autobus č. x na zastávce nestaví. Nejbližší zastávka byla asi čtyři kilometry daleko. Zavolala jsem vnukovi a za chvíli seděla v autě a sledovala žlutou nádheru nekonečných řepkových lánů táhnoucích se po obou stranách cesty. 

Vyšetření dopadlo dobře, zbytečně mě mnoho dní předem sužovaly obavy z nepříznivé diagnózy. Měla jsem skvělou náladu, která vydržela jen k zastávce. Zde nikdo, jízdní řády nečitelné nebo potrhané. Déja vu? Po půlhodině čekání přijel autobus, otevřely se prostřední dveře, vystoupili tři rozesmátí mladíci, ale vstupní zůstaly zavřené. Následovalo pár chvil pantomimy. Zaťukala jsem na sklo u řidiče, rozhodila paže do strany na znamení otazníku. Řidič se usmál, zvedl ruku  a ukazováčkem a prostředníčkem mi  naznačil chůzi. Cože, mám jít pěšky? Nevím, kde se to ve mě vzalo, ale ukazováčkem jsem si přejela po krku naznačujíc "šmik a je po tobě." To pobavilo nejen řidiče, ale i zbytek cestujících a rozesmáté hlavy za sklem mě sledovaly dokud autobus nezmizel za zatáčkou. 

Domů jsem přijela v dobré náladě a ještě dlouho měla před očima veselý, přátelský úsměv vtipálka za volantem. Došlo mi, že to nebyl linkový autobus.

Hodnocení:
(5 b. / 17 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jana Kollinová
Již několikrát jsem ve svém pokročilém věku zjistila, že existuje pro řešení krizové situace hluboko zakódovaný vzorec chování, který nezávisle reaguje na nestandardní situace a obvykle správně. Věřím v rozhodnutí tzv. na první dobrou.
Mirek Hahn
Šmik. To bych do vás neřekl.... :-)
Blanka Macháčková
Ještě že vás humor nepřešel. O sobě bych pochybovala. Hezké vyprávění.
Elena Valeriánová
Já jsem si vzpomněla na loňský příjezd do Plzně. Když jsme se konečně dopátrali, kterým busem a odkud na Bolevák, a spokojeně cestovali, my neználci jsme nevěděli, že musíme dát řidiči znamení, že chceme ven. Tak jsme tu správnou zastávku přejeli a vystoupili na další. Na cestu jsme se museli jít zeptat. Trochu jsme se prošli a dost se nasmáli sami sobě. A to nás tam bylo víc, takže nic nového pod sluncem. Jani, nejste v tom cestování sama.
Alena Tollarová
S mým orientačním smyslem je to podobné. Všechno si doma nastuduji a ono to pak v reálu vypadá jinak a jsem vedle jak ta jedle. I ty jízdní řády na autobusových zastávkách vypadají jinak než dřív. U toho autobusu možná bylo nebezpečí, že vezl lidi do práce :)
Libor Farský
Bavím se, bezva !!!
Hana Šimková
Mám úplně stejné prožitky. Orientace žádná a v jízdních řádech číst neumím. Jednou jsem chtěla vyvézt pejska někam, kde jsme ještě spolu ještě nebyli. Autobus vyjel dobře ,ale ten zpáteční jel úplně z jiné zastávky. Než jsem na to přišla, tak ujel.Žádný další nejel Foukal .studený vítr a byla hrozná zima.. Pejska jsem musela strčit po bundu, aby nezmrzl.a volala SOS synovi. Přijel, ale dostala jsem vynadáno jak jsem neschopná.
Naděžda Špásová
Dobře napsané, konec mě pobavil. U nás jezdí trolejbusy na kterých jsou pro otevření tlačítka, která upozorní řidiče, aby otevřel. Než jsem přišla na to, co s tím, tak jsem se párkrát slušně ztrapnila. Neobešlo se to bez klení. :-)
Marie Doušová
Znám a občas prožívám. Hezky napsané.
Jana Šenbergerová
Máte dobré zážitky. :-) V našich končinách by se mohlo stát, že už by žádný autobus nejel.
Danka Rotyková
Kéž by každá naše cesta dopadla tak hezky jako ta vaše. ?
Zuzana Pivcová
Vyprávění působí úsměvně, ale někdy je to prekérní situace, když člověk zabloudí nebo se jinak nevyzná. Přemýšlím, jestli Vás ten řidič náhodou přece jen nemohl vzít kousek s sebou, pokud jel tím směrem.
Dana Puchalská
Super, jako kdybych se viděla. Stalo se mi tohle před pár lety. Mávala jsem na autobus v domnění, že je na znamení a on to byl vyhlídkový autobus pro okružní jízdu Prahou. Vypadala jsem jako totální blbka, ale nešlo přeci o život ne? ní
Anna Potůčková
Tak ty orientační schopnosti mám také mizerné a vždy říkám, že dokáži zabloudit i doma :-)
Věra Ježková
Jano, taky se umím do tvé situace vcítit. Nejsem cestovatel – dobrodruh. Hlavně, že všechno dobře dopadlo.
Hana Nováková
Dokázala jsem se vžít do vaší situace a taky se zasmát. Děkuji..
ivana kosťunová
Jano, s tebou bych chtěla cestovat. V tvém podání je to jedno velké dobrodružství :))