Karcinom prostaty, karcinom prsu, kolorektální karcinom – u těchto diagnóz pozorují onkologové stále vyšší výskyt i v mladším věku, kdy jsou nádory většinou agresivnější než u starších lidí. Například kolorektální karcinom, který se v drtivé většině objevuje u lidí nad 60 let, diagnostikují onkologové i u těch, kterým ještě nebylo 40 let. Podle prof. MUDr. Jindřicha Fínka, Ph.D., MHA, přednosty Onkologické a radioterapeutické kliniky FN Plzeň, každoročně přibývají 2 % nemocných s touto diagnózou ve věku pod 40.
„Příčiny přesně neznáme, nelze to svést pouze na životní styl a jídlo, po roce 1989 se stravujeme mnohem lépe. Jedním ze spouštěčů bude spíše stres spojený s tlakem na výkon. Proto tyto diagnózy vidíme častěji u lidí exponovaných – v produktivním věku,“ říká předsedkyně České onkologické společnosti doc. MUDr. Jana Prausová, Ph.D., MBA.
Díky pokroku v medicíně mají nemocným čeští onkologové v léčbě co nabídnout. „Čekáme napjatě na výsledky dalších studií, které potvrdí účinnost průlomových imunoterapeutických, biologických a cílených léků do dalších onkologických diagnóz. Věříme, že se tyto léky dostanou k pacientům i v časných fázích nemoci, kdy nebojujeme pouze o prodloužení jejich života, ale o vyléčení,“ uvádí doc. Prausová. „Konečně můžeme pacientům s takovými diagnózami jako karcinom ledviny, který je vysoce agresivní, maligní melanom, karcinom plic nebo uroteliální karcinom nabídnout účinnou léčbu, což ještě před několika lety nebylo možné.“ Příkladem zlepšující se dostupnosti léčby je například nedávné uvolnění imunoterapeutického léku pacientům s metastatickým nemalobuněčným karcinomem plic už do první linie.
Do České republiky tedy postupně pronikají inovativní léky a dostávají se k čím dál širšímu spektru nemocných, jejich použití v praxi ale stále komplikuje vysoká cena. „Náklady na léčbu se sice časem snižují, stále se ale bavíme o řádech milionů korun,“ vysvětluje prof. Fínek. Ruku v ruce se stále širšími možnostmi léčby dříve „ztracených“ případů jde podle onkologů ale uvědomění si nákladnosti této terapie. „Oceňujeme aktivitu zdravotních pojišťoven, Státního ústavu pro kontrolu léčiv a ministerstva zdravotnictví, které se společně s námi snaží najít cestu, jak k pacientům dostat potřebnou péči. Náklady budou čím dál vyšší a je potřeba se zamyslet nad tím, jak přesunout prostředky ve zdravotním systému tam, kde jsou potřeba a kde si lidé nemohou léčbu sami zaplatit,“ dodává doc. Prausová.
