Zpackaná dovolená. Kdy máte nárok na finanční kompenzaci?
Ilustrační foto: ingimage.com

Zpackaná dovolená. Kdy máte nárok na finanční kompenzaci?

11. 6. 2019

Podle katalogu hotel měl stát dvě stě metrů od pláže. Ve skutečnosti cesta na ní trvala pěšky půl hodiny. Na pokoji byla plíseň. V katalogu stálo, že se apartmán nachází v rušném letovisku. Ve skutečnosti byl asi kilometr za ním a vedle skládky odpadu.

To jsou situace, za které klienti cestovních kanceláří v posledních letech žádají finanční kompenzaci. Šance, že uspějí, se zvýšily, ale přesto v této oblasti panuje zmatek.

Je to noční můra pro každého, kdo se celý rok těší na dovolenou. Typickým příkladem jsou dvě sedmdesátileté dámy, které vyrazily do Řecka. Projely už řadu tamních ostrovů, vědí hodně o řecké kultuře, mentalitě tamních lidí. Jedna z nich vypráví: „Nejsme typy, které vyhledávají luxusní rezorty. Preferujeme malé apartmány, jídlo v místních podnicích, pěkné moře. Právě proto jsme si zamilovaly Řecko a vracíme se do něj. Víme, že tamní ubytování bývá skromné, ale čisté. Lidé jsou tam pohostinní a sami často žijí ve velmi skromných podmínkách. Opravdu nejsme náročné.“

Dotyčné ženy zaplatily každá čtrnáct tisíc za týden se snídaněmi v apartmánu na ostrově Kefalonie. Objednaly ho přes cestovní kancelář, která měla na svém webu i v katalogu uvedeno, že jde o apartmán v letovisku v blízkosti hlavního města, nedaleko rušné rybářské vesnice, takže ideální k vycházkám, ale přitom v klidném tichém prostředí.

Realita? Dámy byly ubytovány v domku, který stál asi kilometr od letiště. Když tam hned při vybalování věcí přistálo letadlo, myslely, že začalo zemětřesení. Vyběhly ven a zjistily, že nedaleko je drátěný plot, výstražné cedule a přistávací dráha. Moře nenašly. Bylo tak daleko, že ho prostě nenašly. Delegátka uvedla, že jiné ubytování není k dispozici. Až po velkých hádkách a telefonátech na centrálu cestovní kanceláře jim zajistila ubytování jiné.

„Taky to nebylo nic moc, rozhodně bychom si takové místo nevybraly. Ale aspoň nebylo u letiště. Hlavní ale bylo, že jsme dva dny dovolené strávily ve stresu, telefonováním, hádkami. Vysloveně v katalogu lhali a ještě se tvářili, že jsme potížistky,“ říká jedna z turistek. Obě nepříjemnou zkušenost uzavřely tím, že s dotyčnou cestovkou už nikdy nikam nepojedou. Naučily se každé vyhlédnuté ubytování podrobně prozkoumat na Google mapách, zjistit přesnou vzdálenost od moře, podívat se, jaké je tam okolí, zda je tam hodně budov či naopak pusto a podle toho se rozhodují při dalších cestách. A litují, že tehdy od cestovní kanceláře nežádaly kompenzaci. Nevěděly, že je to možné.

Institut náhrady za narušení dovolené byl před pár lety v českém právu novinkou, ale lidé se ho brzy naučili využívat. Tato právní úprava vychází z evropské směrnice, která uvádí, že škodou se rozumí pouze škoda majetková, a proto je nutno řešit také újmy nemajetkové, kterými je právě narušení dovolené. Například situace, kdy si člověk na dovolené neodpočinul, ale naopak se vystresoval proto, protože se stal obětí cestovky, která ho vlastně podvedla. Například byl jeho pokoj plný plísně. Nebo pod ním celou noc hučela prádelna. Nebo cestovní kancelář slibovala písečnou pláž s pozvolným vstupem do moře a místo ní byly v docházkové vzdálenosti jen útesy, ze kterých bylo nutno do moře skákat. Zkrátka, když cestovní kancelář nesplnila to, co slibovala a za co klient zaplatil. A tak se stává, že případy končí až v kancelářích právníků a u soudů.

„Nejčastěji zákazníci uplatňují právo na slevu z ceny ve výši přiměřené rozsahu a trvání vady,“ říká advokátka Simona Rašková. „Pro nacenění výše slevy se v praxi používá takzvaná Frankfurtská tabulka, která je určitým nezávazným vodítkem pro výši uplatňování slev. Ovšem je podstatné, aby zákazník vadu vytkl nejpozději do měsíce po skončení zájezdu. Po této lhůtě hrozí, že mu ji soud nepřizná, pokud pořadatel zájezdu namítne, že lhůta již uplynula,“ připomíná.

Důležité je, aby nespokojení klienti situaci co nejvíce zdokumentovali. To znamená, aby si lidé na místě vše nafotili, ideálně zajistili i svědky ochotné potvrdit, jak to na místě vypadalo. Vhodné je také uchovat si veškerou komunikaci s delegátem a s cestovní kanceláří, to znamená uložit si esemesky, e-maily, ve kterých si klient stěžoval delegátům nebo na centrále cestovní kanceláře.

Často se nespokojenost týká také toho, jak se zástupci cestovní kanceláře chovali ke klientům už při přepravě z letiště na místo, to znamená, že třeba dlouho čekali, než pro ně přijede autobus. „Nejprve má dotčený nárok požadovat nápravu za zákonem stanovených podmínek. Má právo si vadu odstranit sám na náklady cestovní kanceláře. Podstatné vady zájezdu po odjezdu totiž zakládají nárok na náhradní vhodné řešení stejné nebo vyšší jakosti, než je sjednáno v cestovní smlouvě, či na nárok na slevu, je-li řešení nižší jakosti,“ vysvětluje Simona Rašková. Jde tedy o to, že pokud se člověk ocitne v pokoji s plísní, pod kterým hučí prádelna, má plné právo žádat o pokoj jiný, případně si ho sám hledat s tím, že ho cestovka zaplatí.

Lidé velmi často nevědí, co si vlastně pod pojmem narušení dovolené představit. Platná právní úprava používá i výraz nárok za ztrátu radosti z dovolené. A to jsou právě situace, kdy člověk místo toho, aby se první dva dny koupal a odpočíval, telefonuje s delegátem, hádá se, píše e-maily na centrálu cestovky a podobně.

Zároveň právníci upozorňují, že pojem zkažená dovolená je diskutabilní. Nedá se pod něj zahrnout situace, když týden u moře proprší, byly velké vlny, ve kterých se nedalo koupat nebo v rámci all inclusive nebyl v nabídce meloun. Jenže i na takové věci si lidé pořadatelům zájezdů velmi často stěžují a mnozí si myslí, že by měli nárok na kompenzaci. Takže za chybějící meloun opravdu odškodné nevysoudí.

Typické příklady, kdy lidé dostali kompenzaci, jsou naopak například tyto:

Cestovka dovolenou zkrátila o den. Klienti žádali kompenzaci, cestovka odmítala, nakonec si dvojice turistů vymohla za zájezd v hodnotě necelých čtyřiceti tisíc kompenzaci pět tisíc korun.

Stejnou částku dostali klienti, kteří byli ubytování v hotelu u rušné silnici. Tak rušné, že se nedalo v noci otevřít okno a v pokojích nebyla klimatizace. Nic takového přitom v katalogu nebylo uvedeno, z fotografií nebylo patrné, že hotel je tak blízko silnice. I oni uspěli.

Případů, kdy lidé se svými nároky uspějí, je hodně, stejně jako těch, kdy si lidé stěžují na naprosté nesmysly. Každopádně jde o oblast, která je pro právníky velmi zajímavá a v podstatě zatím ne úplně probádaná.

Hodnocení:
(5 b. / 5 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Dana Kolářová
Informace, je dobré vědět.
Oldřich Čepelka
Já rád jezdím pokaždé jinam (někteří lidé naopak třeba 5 let za sebou tam, kde už mají svou jistotu...). často jezdím s CK, ale baví mě organizovat si věci sám a odpovídat si za to. aspoň nemám v hlavě nespokojensot s Ck. Tentokrát , předevčírem, jsmě měli "událsot" při cestě z Korfu, z niž se pilot rozhodl vrátit... Možná to sepíšu, je to zajímavý zážitek. A je to možná taky na náhradu ztráty času, nebo jak se to jmenuje. Myslím zpoždění letu.
Jarmila Komberec Jakubcová
Je asi dobře číst recenze jednotlivých hotelů kam se jede. V poslední době létám tam, kde jsem již byla a kde to velmi dobře znám. Uvidím jak dopadnu v říjnu kde letím na ostrov Ischia. Byla e na něm jen jednou a to na okružní cestě busem. Ostrov mi zalíbil po shlédnutí filmu "Nebožtíci přejí lásce".
Alena Tollarová
Moji zkušenost s reklamací zájezdu jsem popsala zde. Nedejte se! https://www.i60.cz/clanek/detail/13294/reklamovali-jste-nekdy-zajezd-aneb-zakynthos-dil-2
olga skopanova
Jezdíme bez cestovek a tak za případné problémy si můžeme sami. Není od věci se podívat na recenze v Tripadvisoru.
Zuzana Pivcová
Zpočátku jsem zažila při cestách na řecké ostrovy, na Kypr a do Tunisu několikrát nějaké nesrovnalosti s ubytováním, přitom šlo o různé CK. Připadalo mi, že Čechům a navíc takovým, kteří se moc nebrání (někdy i z jazykových důvodů), šoupnou rádi něco horšího. Většinou jsem si musela změnu sama vyhádat, a to záhy po příjezdu, protože tam delegátka nebyla. Nejsem potížistka kvůli slané vodě a horkému písku, ale dunící a vibrující obří větráky z kuchyně, nad kterou je ten můj pokoj, si přece nenechám líbit. Atd.
Jarmila Komberec Jakubcová
Asi před měsícem jsem byla u moře a protože chci se něj i dívat a poslouchat jeho šumění musela jsem i za výhled připlatit. To samé za jednolůžák či jiné služby např. all inklusive. Jezdím s takovými cestovkami, které ve uvedou do smlouvy a nestalo se mi, že bych měla nějaké problémy. Za pár dnů opět letím k moři a vím, že hotel je 4hv. s výhledem na moře. A tak to mám opět sice trochu dražší, ale nebudu se dívat na rušnou ulici.S cestovkami mám jen ty nejlepší zkušenosti.
Mirek Hahn
Pár tisíc dodatečné kompenzace mi zkaženou dovolenou zpětně nevylepší. Racionálním řešením je dostat takové cestovní kanceláře z trhu. V každém takovém případu zkažené dovolené, by měli klienti vyhledat nezávislé weby pro recenze dovolených a cestovních kanceláří a tam napsat co bylo špatně a o jakou se jednalo cestovku a hotel. Tímto způsobem se dají další klienti varovat před zkaženou dovolenou.
Jana Šenbergerová
Jedeme potřetí na stejné místo. Poprvé jsme měli pokoj s balkonem a krásným výhledem, ale týden lilo tak, že jsme si na něm neposeděli. Podruhé jsme měli pokoj bez balkonu a s výhledem na malé parkoviště. I když bylo krásně, měli jsme tak nabitý program, že jsme balkon nepostrádali. Teď potřetí víme, že za pokoj s balkonem je třeba si dost připlatit. Za příplatek si rádi užijeme něčeho jiného. Budeme-li přesto něčím překvapeni, doufám, že jen příjemně.