Pan N. N.
Ilustrační foto: pixabay.com

Pan N. N.

15. 6. 2019

Pan N. N. (Nikdy Neprohrávám) není tak řídký jev, jak byste si snad mysleli. Napsal jsem tento text na konci roku 2017 a říkal si, že jej nikdy nepoužiju. Ale teď mi to nedá. Jen chci ještě zdůraznit, že to není text zaměřený speciálně na politiky (ty používám jen jako příklady, protože je všichni dobře známe).

Kde se pánové N. N. vyskytují? Potkáte je všude. V manželství, na pracovišti, v politice. (Doufám, že ne ve vašem manželství a na vašem pracovišti.) Neumím odhadnout, kolik jich je. Nacházejí se také v různém stupni rozvinutosti a žádná studie o nich provedena nebyla. Ale v Česku jich jsou jistě tisíce.

 

N. N. mezi námi

Jsou to většinou muži (o ženách N. N. nevím, avšak asi taky existují). Prožívají život relativně uspokojivý, protože vždycky jdou na jistotu. Často jsou opatrní, závislí na mínění svého okolí. Chytře se snaží přidat se včas k pozdějšímu vítězi. Nejen v hospodě, ale třeba i ve volbách. Snaží se prostě plout s proudem, nevyčnívat a neexperimentovat, aby se náhodou nespálili. Znemožnit se by pro ně byl příliš bolestný zážitek. Když nemohou vyhrát, tak se raději nezúčastní. Většina z nich raději nepodniká (mohli by neuspět). Vyzvete-li je k něčemu, co má nejistý výsledek, tak vám zdůvodní, proč nepřijdou. Možná dávají přednost kolektivním sportům (kde se mohou schovat) před individuálními, kde je porážka jasně patrná. Při fotbale faulují tehdy, když se rozhodčí nedívá. Když fandí, říkají v případě vítězství „Vyhráli jsme“, kdežto v případě porážky říkají „Prohráli“ (nikdy „Prohráli jsme“). Jsou to lidé, kteří nikdy nepoznali (protože NIKDY NEUZNALI) porážku. Chybu. Vinu.

Vždy všechno vědí nejlíp. Když v diskusi nevědí, kudy kam, změní téma a začnou o něčem jiném. Také vinu svalí na druhého a jsou dokonce přesvědčení, že to je tak spravedlivé, a ne-li spravedlivé, tak aspoň výhodné. Jel jsem jednou s takovým pánem v autě a přijeli jsme k přejezdu, na němž byly dole závory. V této situaci řidič N. N. jadrně pronesl: „Debilové!“ Právě zažil porážku (tak to vnímá – totiž nemohl jet dál).

Jejich neotřesitelné pravdy a sebevědomé názory se objevují hlavně u nich doma nebo na pracovišti, čili v poněkud intimnějším prostředí. Mají-li v práci jakékoli vedoucí postavení (třeba i mistr), uplatňují je s plnou vážnosti, nekompromisně, autokraticky (což neznamená, že každý autokrat je naopak vždy panem N. N.). Ani v manželství neuznávají, že zrovna nemají pravdu či že jejich návrh byl špatný. V případě potřeby si svou údajnou pravdu vykřičí nebo vybijí. Některé manželky asi vědí, o čem je řeč.

Jestliže prohrají, interpretují to jako neprohru. Podléhají autosugesci (pevně věří tomu, že se chovají správně, případně spravedlivě). Mají o sobě vysoké mínění. Běžnými lidmi opovrhují, protože ti nevědí, co je nejlepší a neumí si to zajistit.

Pan N. N. je nadsamec. Nekompromisní vůdce stáda (např. rodiny nebo národa). Slabší členové k němu vzhlížejí, okouzleni jeho silou a sebevědomím.

Pan N. N. se nemusí chovat hystericky, to rozhodně ne. Má však s hysterikem společné to, že musí lhát (aniž si to uvědomuje). Spíš bychom měli říct, že trpí konfabulacemi. To je zkreslování vzpomínek a soudů o realitě. Nemusí být nijak promyšlené, propracované, avšak dotyčný si je jistý, že jsou pravdivé. To je ovšem živná půda pro neotřesitelnost jeho názorů. 

Má vždycky pravdu. Zdá se, že tento rys se u něho vypěstoval výchovou už v dětství a určitě bylo důležité, jak se chovali jeho rodiče. (Škoda, že o dětství těch pánů nemůžeme dnes už nic zjistit.) Odhaduji, že v útlém dětství zažíval tento člověk pocity studu a nedostatečnosti (což zpravidla vyvolávají rodiče) a to vedlo k vytvoření obranného postoje, který zatemnil vlastní slabiny, takže je jedinec už nevidí a neprožívá. S pubertou již u něho dochází k plnému rozvinutí sebestřednosti, k přezíravosti vůči okolí, možná i k pocitům výjimečnosti. Tito lidé však nejsou prázdní náfukové, mohou to být lidé velice schopní, šikovní, podnikaví. Určitě vůdčí osobnosti (minimálně v malých skupinách, jako je rodina nebo pracovní kolektiv). 

Nemá problém přivlastnit si cizí názor nebo návrh. Nemá problém zabrat cizí majetek. (I organizovaně, jako po roce 1948.) Bez zaváhání vám bude tvrdit, že něco bylo v minulosti jinak, než my ostatní víme. I když potom pochopí, že svou lež neuhájí, tak nepřijme pravdu. On jednoduše bude mlčet. Přestane komunikovat. Typické je pro něho klukovské zapírání (i po usvědčení ze lži).

Pan N. N. běžně fauluje a pak se hádá, že nefauloval. Smysl pro humor má malý, každý vtip podezřívá, že jej ohrožuje. Nerozumí tomu, že se něco nemá dělat. Proč, když to udělat jde nebo to aspoň jde zkusit? Snaží se dodržovat formální pravidla, jakousi „literu pravidla“, ale neustále překračuje smysl toho pravidla. Neustále pokouší hranice přijatelného. Někdy vyniká jako sebestředný hulvát (zvlášť přímočaře jako hulvát se chová k ženám). Leč umí si uvázat kravatu a říct tři souvislé věty, a tak nejdřív vypadá jako slušný a normální člověk. Typickým indikátorem je neschopnost milovat jiné. Proto také jeho chováním okolí trpí, není-li samo tvořeno zcela poddajnými citovými podržtaškami, anebo podobně chladnými despoty.

Obraz světa musí mít ve své hlavě zjednodušený, zcela uspořádaný, nejlépe černobílý. Přesně ví, co je dobře a co špatně. Každé špatně je absolutně špatně. On sám je však neomylný. Má totiž zbytnělé sebevědomí (nikoliv svědomí). To je horší než zbytnělá prostata nebo chronický výlev testosteronu. Běda, když se pan N. N. dostane s tímto viděním světa (a sebe) do funkce – v práci nebo v politice. Téměř jej nelze vystrnadit, a to jednak proto, že neuznává žádnou pravdu než tu svoji a umí si ji (většinou arogantně) hájit, a jednak se umí obklopit přikyvovači, kteří jej chrání a přitom utvrzují v jeho neomylnosti. Z této funkce škodí ostatním (spolupracovníkům, příp. celému národu), avšak nevědomky, neboť má zkreslené vidění sebe, svých předností i svých negativních vlastností.

Jak mě upozornila kamarádka, tak manželka pana N. N. se ještě může bránit pochlebováním, přitakáváním, podbízením, a přitom s N. N. nenápadně manipulovat. Ale v rozsahu celé země to dost dobře možné není, protože vždycky se najde někdo (opozice), kdo to monarchovi kazí a naschvál vystupuje proti němu. 

N. N. v politice

Určitě znáte alespoň několik pánů N. N. i mezi známými politiky. Miloš Zeman, Jiří Paroubek, Andrej Babiš, David Rath. Taky Donald Trump a další, možná i V. Putin. A chcete-li „nepolitika“, tak třeba dříve populární fotbalista Tomáš Řepka. Někteří jsou ve vězení, někteří tam budou a někteří tam nikdy nebudou. V článku však nemluvím jen o politicích, jde hlavně o navenek nenápadné spoluobčany, kteří žádné veřejné funkce nemají. Do úplného opovržení nebo do vězení se nedostanou třeba proto, že ještě mají cit pro nepřekročení hranice společenské a právní únosnosti a že včas hodí zpátečku, aby svou dosud skrytou agresivitu nebo zášť nepřehnali.

Domnívám se, že mezi pány N. N. je zvlášť velký počet narcistních psychopatů, není to však totéž. Co mají společného? Lidé postižení oběma poruchami neumí prohrávat a neumí odpouštět. Trpí (či spíš jejich okolí trpí!) velikášstvím. Cílem chování narcistního psychopata (nejde jen o D. Trumpa, příklady máme i doma) je často pomsta a zadupání protivníka do země, což pro pana N. N. nebývá typické. Liší se i tím, že narcistní psychopat se vpodstatě paraziticky přisaje na někoho jiného (na manželku, na firmu, příp. na celý národ), kdežto pan N. N. si prostě jde svou jedinou cestou a chce být panem Dokonalým. Avšak jak říkám, často se to seběhne do jednoho balíčku vlastností. 

Typická poselství, která se zjevně nebo skrytě nacházejí v projevech pánů N. N., jsou: „Se mnou budete v bezpečí.“ – „Já vím, jak na to.“ – „Bude líp.“ – „Přišel jsem, abych v tom udělal pořádek.“ – „Tuhle zemi dáme dohromady.“ Často se však syndrom N. N. pojí s dalšími vlastnostmi, například s agresivitou, vzteklostí, nepřátelstvím. Ty pak musí být šikovně maskovány (podobně jako pomstychtivost).

Ten člověk vám s vážným výrazem anebo s poťouchlým úsměvem zalže nos mezi očima. Ne a ne a ne, takhle to nebylo. Nevěřícně kroutí hlavou nad vašimi důkazy. Jejich sebevědomí a tah na bránu z nich dělá rozené vůdce lidových mas. ... Jeho stoupenci zažívají nadšení, „jak to nandal“ svým protivníkům, jak je zesměšnil. Fandí mu za všech okolností a nejsou ochotni naslouchat názorové protistraně. S ním mají konečně pocit jistoty. Vůdce je ochrání a zabezpečí. (Platí rovněž pro D. Trumpa, a rovněž nejenom…)

Veřejnost pošle politika N. N. do politického hrobu, ale on se klidně vynoří jinde. Soud ho odsoudí, ale on rozsudek neuznává. Novinář jej přistihne při lži, ale on se mu vysměje nebo na něj zaútočí (jen slovně nebo intrikou). Od jeho velikášství je ale někdy jen krok k mesiášství, k přesvědčení, že umí vést (národ nebo aspoň rodinu) nejlépe. On ví, co a jak národ potřebuje, a také mu to zařídí (ať národ chce nebo nechce). Moc by se mu hodil režim diktatury. Demokratické žvanírny ho zdržují od práce. Pravidla mu komplikují jeho přirozené chování. Zákony, které jsou k smíchu a pro blbce, ho nemohou zcela zastavit. On je jako Nejsvětější trojice trojjediný: je současně vládou, zákonodárcem i soudcem. Nikoho dalšího nepotřebuje. 

Nemůžeme říkat, že morálka pana N. N. je pokleslá, pokřivená nebo špatná. Ona je jednoduše posunutá, pan N. N. považuje za morální to, co je pro něho výhodné. Nikdy ho nepřesvědčíte o jeho chybě, o jeho nepravdě, o jeho vině. Nelze jej převychovat. Musíte od něho buď utéct, nebo ho zničit. Útěkem zde rozumím i rozvod a zničením i volební porážku. Ale on se nezmění a možná za čas opět někde vykvete jako bodlák. Přitažlivý na pohled, avšak nekompromisně bodající všechny v okolí.

Co si počnout s panem N. N.?

Co dělat, když vám pan N. N. zkříží cestu životem? Možností máte více: Můžete rychle utéct, vyškrtnout si ho ze života. Můžete trpně snášet jeho fanfarónsko hulvátské chování. Můžete jej i s jeho chováním, životními hodnotami a způsobem myšlení plně přijmout a dělat mu roztleskávače. Je-li veřejně činný, můžete proti němu kandidovat (zvlášť, jste-li sám panem N. N. J) nebo ho u soudu žalovat anebo aspoň svým veřejným projevem (např. demonstrováním) upozorňovat normální lidi, že je tady něco špatně.  

 

Hodnocení:
(5.2 b. / 20 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jan Zelenka
Z článku přímo čiší sociolog. Čiší tedy v dobrém. Možná by bylo dobré přidat k uvedeným jménům ještě některá další. Ale obávám se, že by se článek nesmírně rozšířil a ztratil by údernost. Ale do této oblasti, tedy do neznámého N.N. patří skutečně i ženy. Nejsou jen ve vrcholném managementu, nebo v politice, ale i v běžném životě kolem nás. Stačí se jen rozhlédnout. S mužskou variantou N.N. si dokáži poradit lépe, ale jako relativně slušný člověk mám s ženskou variantou problém.
Jindřiška Hubačová
Děkuji Oldřichu, výborný a výstižný článek.
Věra Lišková
P. Pátek se v popisu N.N. trochu poznal a to nemůže jen tak vydýchat.
Mirek Hahn
Pátek nejspíš nikomu nic k posouzení neposílal, tím pádem ani necituje žádnou třicetiletou ženu. Generace třicetiletých má (jako i ostatní společenské skupiny) svůj typický způsob projevu, komunikace a chápání světa. Zrovna tak ženy se vyjadřují odlišně než muži. Zmíněná "přesná citace" se příslušným parametrům ani nepřibližuje. Ale nápadně se shoduje se způsobem vyjadřování a názory p.Pátka. Nevypadá to vůbec věrohodně.....
Jitka Caklová
Mám na profilu vlastní motto: "Když chci otevřít ústa, sednout ke klávesnici, cokoliv vyrobit ......., ať to bude cokoliv, jsem si vždy vědoma, že to bude vypovídat o mně."
Jitka Caklová
Jóó "právníci", těch se vám zachtělo? To mi připomíná přísloví "Podržte mi ho, ať mu můžu rozbít hubu." :-). Nic vám neříká přísloví, "Podle sebe soudím tebe."? Ono totiž platí, "Co jsem, to vidím na druhých." a podle toho píši. Také proto jsem ve svých článcích psala vždy jen o sobě, o svých prožitcích a životních zážitcích. Já nemám potřebu o komkoliv psát, jak ten, či onen je špatný, jak to či ono dělá špatně a to jen proto, že nevím, zda bych to uměla lépe a zda bych vůbec měla možnost dělat to lépe.
Oldřich Čepelka
(A pane Pátku, jen mimochodem, pokus otočit diskusi o tématu k „diskusi“ o autorovi a pak zaútočit Miloušem Jakešem, to je docela dobrý příznak trolla. Ne „trotla“, ale trolla. Najděte si na wikipedii a neodkopávejte se tolik. Dobrou noc, myslím, že jste ve skutečnosti pravdoláskařský sluníčkář, jen se to stydíte dát najevo. :-) Cituji vám wikipedii: Troll je obvykle anonymní účastník online diskusních fór, chatů či blogů, který zasílá záměrně provokativní, urážlivé nebo irelevantní příspěvky k citlivým tématům, jejichž hlavním smyslem je vyprovokovat ostatní uživatele k emotivní odezvě nebo jinak narušit normální, věcnou diskusi. - Že to uhodli?
Oldřich Čepelka
Jitka mě tu v 07:21 a 07:26 bavila. Zná mě? Kdybych byl sám panem N. N., už by se s ní bavili pouze moji právníci  Ale vážně: Nemám to jen z doslechu, je to podložené fakty. Důsledně vypozorované a analyzované po několik let. Většina ze čtenářů má podobné názory. Myslíte, že jsme se na vás předem domluvili? – Pavel Pátek byl ještě lepší, to jsem místy řval smíchy a jak asi ostatní tušíte, na ten nával osobní kritiky ani nelze odpovědět. Jen mu pomohu v tápání, proč tam jsou jmenovaní jako příklady právě ti pánové. Velmi jednoduše proto, že právě oni jsou jasné příklady pánů N. N. - kdežto o Kalouskovi to tak dobře nevím a Hamáček, Fiala z ODS nebo Bartoš z Pirátů to určitě nejsou. Takhle jednoduché, milý Watsone. Nehledejte za tím článkem žádné spiknutí, stranický úmysl, propagandu a manipulaci. Je to prostě popis skutečnosti, v detailech možná nepřesný, ale jako celek pravdivý. Při plném respektování příčetnosti a legitimního zvolení všech jmenovaných pánů.
Ilona Kolářová
Článek velmi vysoké úrovně, jeden z nejlepších, co jsem kdy četla.
olga skopanova
Výborný pravdivý výstižný článek.
Pavel Pátek
Příspěvky v 15:50 a v 15:51 to byla nezkrácená citace mladší generace, kterou jsem poprosil o názor. Já souhlasím se všemi svými přáteli. Příspěvek osobně považuji za cíleně manipulativní - z ČR jsou jmenováni jen politici, kteří jsou momentálně v zorném poli pana Mináře a spol. Že je tam přidaný fotbalista Řepka... a tragičtí dinosauři Paroubek s Rathem... vnímám jen jako maskovací manévr - pročpak tam není uvedený třeba Kalousek ? Asi náhoda že ? Na závěr samozřejmě nenápadná zmínk o nutnosti demonstrovat "Za ty lepší zítřky" . Sečteno podtrženo - silně mi ten článek připomíná projevy soudruha Jakeše, který nám na příkladech uváděl, co si máme myslet - třeba jak Hanka Zagorová je hodná holka...:-):-) Všichni jsme ale věděli....že Jakeš je absolutní trotl. Myslím, že paní Jitka Caklová má ve svém příspěvku 17.6.2019 07:21 částečně pravdu.
Pavel Pátek
No a ted k obsahu clanku. Musim uznat, ze napsat vice nez 5 stranek A4 o tom, ze existuji lide jako Babis, cim je vyznacuji a pak na trech radkach vyresit, co s nimi delat svedci o fakt velke frustraci pisatele a touze "byt jako oni". Technicky ma pravdu, je to ale pravda stara, takovi lide proste jsou a ano, pomoci sveho tahu na branu se casto prosazuji. Ano, obvykle maji spinave ruce. Ale to maji vsichni, kteri neco znamenaji a kteri se neboji jit za svolenym cilem.
Pavel Pátek
Moje DOJMOVE presvedceni. Autor je absolovent neprilis cenene vysoke skoly a/nebo je/byl pouze (pod)prumerny student. Jeho spoluzaci do dotahli dal nez on, v zasade vsak trpi prevedcenim, ze neopravnene. Sam si prijde pomerne silne nedocenen, pocita se k lepsolidem. Myslim, ze ma/mel politicke ambice, je mozne, se chtel kadidovat, ale bud se na kandidatku nedostal a/nebo jen na nevolitelne misto. Neni prilis konstruktivni, nevi, jak veci zlepsit, ale rozhodne vi, ze vsechny, nebo temer vsechny jsou spatne. Trpi touhou poslouchat se.
Pavel Pátek
Musím říct... že tenhle článek je momentálně asi absolutně na špičcce toho nejhoršího, co jsem tady zatím četl. Protože pan Čepelka má k některým našim příspěvkům na chatu sarkastické poznámky, že je dává k posouzení studentům, použil jsem stejný systém a dal jsem článek k posouzení svým přátelů. První otázka - co si myslíte o autorovi - jaký dojem na vás ten člověk dělá ? Druhá otázka - co si myslíte o obsahu článku? První dva jsou chlapi - jeden ve věku 64 let a druhý 55 let. Jejich konstatování bylo stručné...shodné...a chlapsky výstižné....nemůžu to napsat, protože bych si zřejmě vysloužil blokaci. Třetí posuzovatelkou je mladá dáma...věk 30 let, je to velmi chytrá holka. Ta k tomu přistoupila zodpovědně a já jí budu v několik úryvcích citovat.
Soňa Prachfeldová
Myslím, že jsou všude, mimo nás, mezi námi, občas třeba i my sami, jsou to ufouni . Rozbor dobrý, i bez něho lze druhy lidí poznat velmi dobře , jen to neumíme tak výstižně napsat.
Marie Doušová
Dlouhý a zajímavý článek, až z toho mrazí. Pan N.N. je popsán velice podrobně. Škoda , že je jich dost známe z politiky.
Jitka Caklová
.... a někdy píši i to, co nejsem, mám to "z doslechu", ale bezpečně vím, že je to "pravda".
Jitka Caklová
Výborná autobiografie pod maskou pana N. N. "Co jsem, to píši".
Lidmila Nejedlá
Jo, Oldřichu, máš pravdu, nechtěl jsi politizovat, chtěl jsi jen … něco sdělit? Já se ti omlouvám, ale když ta sociologie je věda o společnosti, mám nutkání se vždy vymezit a nehledím na opatrnost.
Oldřich Čepelka
Nechcete se dámy přesunout do chatu Politika? V článku přece o toto nešlo. A mimochodem, demonstranti výslovně respektují výsledek voleb, říkají to a píšou to. Volby vyhrálo Hnutí ANO (ale jen menšinou hlasů, že), nebyly to volby jednotlivých pánů. demonstrace nejsou demonstrací některé poražené polit. strany. Chat Politika je pro diskuse vhodnější, já se jich asi neúčastním, pokračujte tam.
Lidmila Nejedlá
Jana má pravdu, těžko budu podporovat něco, co nemá jasnou vizi, co se propracovává řevem a destrukcí, nerespektuje svobodné volby, o které jsme tolik usilovali a teď se proti nim manifestuje.
Jana Kollinová
Potenciál demonstrací je obrovský a destruující, pokud není jasná vize toho obrovského potenciálu. To jsem nezaregistrovala a kdo má klíčové informace tak je v jeho rukou, kam budeme kráčet. :-(
Oldřich Čepelka
Jak to bude dobře, Lidmilo? Dost dobře to nebude skoro nikdy, protože tito lidé snadno vzlínají politickými strukturami (mlčící většina je toleruje, dokud není pozdě, a mnoho aktivních lidí raději odejde z jejich blízkosti). N. N. bývají velmi aktivní, společensky trochu agresivní a to přehnané sebevědomí jim moc pomáhá. Charismatický vůdce, který současně není panem N. N., přichází buď v dobách společenských otřesů, anebo je tam demokraticky zvolen. - Jano, článek nebyl psaný na "politickou objednávku" současné situace. Není to komentář k aktuálnímu dění. Demonstrace asi nevygenerují nového vůdce, však také jejich cílem není učinit politickou změnu, ale pouze to, aby pan B. nebyl předsedou vlády a paní B. ministryní, které může navrhnout p. prezidentovi výměnu všech předsedů krajských a vrchních soudů (v době, dky se začnou projednávat kauzy Správy lánského zámku, Agrofertu apod.). To celé v tuto chvíli nemá stranický podtext. Uvidíme, jak se toho strany pokusí zmocnit, protože potenciál těch demonstrací je obrovský.
Jana Kollinová
Zajímavý článek. Pane autore, Váš pan N.N. je takový antihrdina utvářený prostředím, který se vyskytoval v každém období od nepaměti. Jakého nového antihrdinu vyprodukují aktuální demonstrace možná ovlivníme na krátkou chvíli, ale bude to ten správný a bude vývoj pokračovat tím správným směrem? Správným pro koho?
Lidmila Nejedlá
Milý Oldřichu. Ze sociologického hlediska dobrý. Ze společenského to drhne. N.N. jsou lidé s určitým rysem osobnosti. Kdyby ho neměli, nemohli by být v politice, nemohli by se cítit být vůdci a nezaujali by. Vím, kam míříš s výběrem osobností, je to v současné době velmi populární a N.N., jak píšeš, se umí včas na vítěze orientovat. Zklamal mě ale závěr článku. Že je něco špatně? A kde píšeš, jak to bude dobře???
Libor Farský
Výborně, Oldřichu. Budeš-li mít někdy čas a chuť, ještě bych uvítal sociologický rozbor podobné problematiky. Nechápu totiž jak je možné, že v těchto N.N. tolik lidí nachází jakési charisma, kterému následně podléhají, což může být osudné - viz případ Hitlera.
Oldřich Čepelka
Fakt se bavím nad některými komentáři, díky za všechny. Pan N. N. je jen moje interpretace určitého „typu“ osobnosti, není to diagnóza. Ano, Zdenko Jírová, N. N. je sociopatický, neboť naprosto přehlíží potřeby a zájmy ostatních, jsou ovšem i jiní sociopati stejně jako jiní psychopati (prosím neplést si psychopatii s neuropatií, to je zas něco jiného, ta je neurologická, ne psychologická kategorie). Akorát si myslím, že to moc humorně napsané není, já se u toho psaní vůbec nebavil, nýbrž jsem nás všechny litoval. Určitě si z toho legraci nedělám, jen se někdy radostí přiopiju, když nějaký N. N. zmizí z naší politiky. (Ale pozor, oni jsou zombie.)
Eva Mužíková
Ráda jsem si článek přečetla, je opravdu výstižný. Přestože mne dlouhé texty předem odrazují, tentokrát jsem, hlavně kvůli autorovi neodmítla a nelituji.
Zdenka Soukupová
Pane Oldřichu, výborný článek. Hodil by se i jako přednáška pro studenty psychologie. A taky trochu pasuje na některé íčkaře. Za tuto větu se "potrefeným" omlouvám. No, a teď jsem asi taky trochu N.N.
Hana Rypáčková
Výstižné, vyčerpavající, výborné popsaní typu těch, kteří se prodrali do čela této země. Takové slabé odvary znám i z okolí. Říkáme jim : " Ne né" a " Narcis k obrazu svému stvořen". V některých bodech se ale taky poznám, ale snažím se na sobě pracovat. Asi nejsem sama..Je to dobrý rozbor osobnosti.
Zdenka Jírová
V podstatě jste popsal sociopata, který má několik tváří.
Eva Kopecká
Ale? Autor zná mého bývalého? Zajímavé. Dotyčný se o něm nikdy nezmínil. Jak je ten svět malý...!
Zuzana Pivcová
Je to pojato humorně, ale pro mě dost smutný fakt. Sice neznám takového superjedince suma sumárum. to už by mě porazilo, ale v jednotlivých částech se některé osobnosti odrážejí. Díky, Oldo, "voni jsou hlava"!
Věra Ježková
Zábavně moudré.
Mirek Hahn
To mi pane Čepelko řekněte, kdo vám za napsání článku zaplatil. protože to není možné abyste psal takové články a nic z toho neměl. A to je prostý fakt. A basta.... :-)
Jarmila Komberec Jakubcová
Pane Oldřichu Váš článek patří mezi ty nejlepší, které jsem v poslední době četla nejen na íčku. Velmi trefně s humorem jste popsal některé postavy.
ivana kosťunová
Při čtení tohoto článku se mi vybavovala s každým dalším odstavcem další konkrétní postava. Oldřichu, tohle patří k tomu nejlepšímu, co jsem od tebe četla !
Dana Puchalská
Oldřichu. Při čtení článku jsem si vzpomněla na jeden starý film. Konkrétně na postavu, kterou ztvárnil Rudolf Deyl ml. A jeho větu "Skáču dobře, skáču rád".
Naděžda Špásová
Dneska jich je tolik, že to je už na pováženou. V TV jich je denně hned několik. Vidíš, já mám hodně fotek u článku, tebe zase délkou textu hned tak někdo nepředhoní.