Život s kontrolorem. Čím delší, tím horší
Ilustrační foto: ingimage.com

Život s kontrolorem. Čím delší, tím horší

24. 6. 2019

Kam jdeš? Jak dlouho tam budeš? Co pořád v té dílně děláš? O čem jste si tak dlouho povídaly? To ti cesta z obchodu trvala celou hodinu? Ptám se, protože se o tebe bojím. To jsou typické věty partnerů kontrolorů.

Jedná se o muže stejně jako o ženy a projevují se v každém věku. Ovšem čím je život s kontrolorem delší, tím nesnesitelnějším se stává.

V případě vztahových kontrolorů platí, že lidské vlastnosti se ve stáří zvýrazňují. Není to tak, že žena, která v mládí žárlila a kontrolovala každý partnerův krok, se ve vysokém věku změní v tolerantní dámu, která svému muži poskytuje neomezený životní prostor. Ne, naopak se z ní stane kontrolorka ještě větší. V dnešní době plné nových možností se kontrolorům velmi daří.

Agentura NMS Market Research před časem provedla průzkum, který měl za cíl zjistit, nakolik Češi kontrolují svým partnerům mobilní telefony. Vyplynulo z něj, že dvě třetiny Čechů sice věří tomu, že je partner nepodvádí, a považují vztah za kvalitní, ale přesto téměř třicet procent přiznalo, že občas zkontroluje partnerův mobilní telefon. Výrazně častěji to přiznávaly ženy. „Ze své praxe mohu potvrdit, že ženy i muži partnerům a partnerkám do mobilu koukají. Často to časem přiznají i ti, kteří zpočátku tvrdí, že by něco takového nikdy neudělali,“ uvedla sexuoložka Laura Janáčková.

Právě mobilní telefony a počítače jsou pro kontrolory velkými pomocníky.

„Můj manžel ví, jakou mám číselnou kombinaci pro vstup do mobilu. Já vím, jakou má on. Nikdy mě nenapadlo, že bychom jeden před druhým měli něco tajit. Jenže jsem zjistila, že mi pročetl esemesky. Vím to, protože se mě na jednu věc zeptal způsobem, který naznačoval, že ví něco, co se jinde nemohl dozvědět. Prostě šlo o jednu věc, o které jsem si psala s kamarádkou, a na sto procent vím, že naši esemeskovou korespondenci četl. Dost mě to šokovalo,“ vypráví jednašedesátiletá Kamila. Kamarádka jí na to říká: „Buď ráda, znamená to, že Jiří žárlí, že i po třiceti letech, co jste spolu, se zajímá, co děláš.“

Kamila to vidí ale takto: „Čím je Jiří starší, tím více mě kontroluje, řekla bych, že až omezuje. Nedávno jsem se zdržela u dcery. Napsala jsem mu zprávu, že přijedu až kolem desáté večer. Pak jsem se dozvěděla, že mě hledal v kavárně, do které občas chodím s přáteli. On mi prostě nevěřil, že jsem u dcery, a chtěl si zkontrolovat, jestli mu nelžu a nesedím v restauraci. Sám tam přitom se mnou chodit odmítá, i když dříve jsme do společnosti chodili.“

Právě přílišné kontrolování partnerů je jednou z ukázek psychického týrání. Je dokonce zařazeno na seznam příkladů, podle něhož si lidé mohou ujasnit, zda se jich psychické týrání ze strany partnera či partnerky netýká. „Lidé si někdy neuvědomují, že jsou doma psychickému týrání vystaveni. Stává se, že ho považují za zájem ze strany partnera či partnerky, a proto ho dlouho tolerují,“ říká policejní psycholožka Ludmila Čírtková.

Typický příklad? Žena vyhubuje svému muži pokaždé, když domů přijde později. Co je to později? Zkrátka později, než v přesně vymezený čas, který určila. Přehnané? Ale ne. „Moje bývalá partnerka mi dokonce odměřila, jak dlouho mi trvá cesta z práce domů. Měla stopnuto, jak dlouho jdu z fabriky na autobus, jak dlouho jede a jak dlouho pak jdu domů. Byla velkorysá, protože jsem měl desetiminutovou toleranci plus minus. Snášel jsem to půl roku. Zpočátku mi to přišlo k smíchu, pak mi došlo, že s takovou ženou přece nemůžu žít. Raději jsem pak byl deset let sám, než jsem si našel další vztah. Vlastně jsem se podvědomě bál, že mě zase ženská bude kontrolovat, tak jsem ani žádnou nehledal,“ vypráví třiapadesátiletý Honza.

Téma kontrola ze strany partnera je častým námětem diskusí, ale i vážných debat v psychologických ambulancích. Vztahová terapeutka Megan Bruneaová na toto téma vydala publikaci, ve které uvádí: „Zpočátku se zdá být super, že vás partner či partnerka chce mít stále na očích a vše o vás vědět. Zdá se, že je to opravdu láska, že vaše životy jsou propojeny v jeden. Ale časem to začne být otravné. A čím je člověk starší, tím hůře to snáší.“

Za kontrolováním bývá často skryt opravdový zájem o druhého člověka, ale velmi často také zakrývá vlastní pochybnosti, nejistotu, snahu někým manipulovat, zkrátka nespokojenost s vlastním životem. Sebevědomý vyrovnaný člověk totiž nemá důvod přemýšlet nad tím, proč je jeho partner na rybách s kamarádem a co tam asi tak právě teď dělají. Jinými slovy: Je opravdu na rybách? Je tam opravdu jen s kamarádem? Je tam ještě někdo? Nějaká žena? Co ta sestra jeho kamaráda, která s námi byla jednou na výletě? Vypadala dobře a s manželem se dlouho bavila. Kolik jí asi je? Určitě je mladší než já. Že bych se na ně k té řece zajela podívat? Jako že jdu náhodou kolem? Vsadím se, že tam vůbec nebude. Tak kde, sakra je?

Ano, ke kontrolování patří bohatý nekonečný proud asociací. A nemysleme si, že když je člověku třeba šedesát, najednou ten proud ustane, zmizí. Vůbec ne. Mnohdy dostává nové podoby, ale jedno se nemění: Pod kontrolou se žije špatně ve třiceti stejně jako v sedmdesáti.

Hodnocení:
(4.7 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Eva Kopecká
Ohledně chlebíčků přispějí svou troškou do mlýna.....zde jde o tchyni, ktera nabízí. Její syn dostane plný tác, snacha a děti malinký talířek čisté ze slušnosti. Když je s mužem snacha sama, pak nic. Sedi, kouká a pokaždé si říká.....já se snad fakt rozvedu. A pokaždé to překousne a jsou spolu dál....asi proto, že se hned po svatbě shodli a odstěhovali poměrně daleko....věděli, proč.
Eva Kopecká
Nejhorší je, když kontrolor svoje počínání omlouvá tou velikou láskou a obavou o partnera. Úplná katastrofa je, když lidi odejdou z nefunkčních vztahů a vzápětí zjistí, že nový partner je příkladný kontrolor, který ještě předčí puvodniho partnera. Jedinou výhodou takového vztahu ale je, že jakmile to zjistíme,umime si s tím poradit daleko rychleji a účinněji, než v manželství,kdy jsme byly přece jen mladé a ......
Dagmar Bartušková
Tohle jde mimo mne.
Soňa Prachfeldová
Jestliže je jeden partner submisivní a nechá si to líbit a včas z to neodejde, tak s tím vlastně souhlasí dobrovolne.
Zdenka Jírová
Také jsem se dívala a byla jsem z toho otřesená. Ale mám jeden příklad ze života: rodiče mého zetě byli trochu zvláštní. Jednou jsme se sešli u mladých na nějakou drobnou oslavu a dcera udělala mísu chlebíčků. Šla nabídnout své tchýni a tchánovi. Tchýně nechtěla a její manžel vztáhl ruku k míse, že si vezme. Chytila ho za ruku a řekla: táta taky nebude. "Táta" byl profesorem na střední škole, vysoce vzdělaný pán .
Zdenka Soukupová
Teorie tygra je fantastický film. Viděla jsem ho taky několikrát a pokaždé se p. Bartoškovi divím, že v tom blázinci neskončil už dávno a doopravdy; nebo že tu p. Balzerovou nezabil. A marně si říkám, nevztekej se, vždyť je to jen film...
Marie Doušová
Nedovedu si představit život s kontrolorem,to musí být hodně náročné. Jsem šťastná, že se mě to netýká. Od takového, honem rychle pryč.
Danka Rotyková
Alenko, Teorii tygra jsem včera viděla už nejméně po 4., ten film bych dala do *povinné četby* všem nevěstám a budoucím tchýním (těm jen tak pro opáčko).
Alena Vávrová
Koukal se někdo včera večer na Teorii tygra? Já jako ženská jsem nevěřila....
Věra Ježková
To musí být peklo na zemi. Snad právě proto, že jsem měla maminku inkvizitorku (ještě mám, ale svoji živnost už nemůže provovozovat), jsem velice háklivá na své soukromí a maximálně respektuji soukromí druhých.
Dana Puchalská
Ještě mít doma takového "kontrolor" tak bych ho brzo asi pošlu do patřičných mezí. Ale když slíbím, že budu doma navečer, radši mu cinknu, že jsem se zdržela, aby si o mně nedělal starost. To samé manžel. V dnešní době to je pochopitelné. Ale nikdy jsem nebyla stíhačka, to je pod mou úroveň.
Daniela Řeřichová
Pokud e do vztahu vloudí prvek nedůvěry, je to varovný signál.
Danka Rotyková
Manželství jsem prožila s člověkem, který mi dával dostatek svobody, protože mi důvěřoval. A ode mne dostával totéž, proto se mohl těšit z milovaného fotbalu až do konce života. Mít o někoho strach ještě neznamená, že ho musím kontrolovat. Já bych to tedy nedala, ale pokud to někomu nevadí, je to v pořádku. Jen bych se bála, že se to může přejíst...
Zdenka Soukupová
Mirku, napsal jste to přesně. A já jsem moc ráda, že jsem nikdy neměla potřebu být "stíhačka"; manžel taky ne.
Mirek Hahn
Patologickou žárlivostí a chorobným stíháním a sledováním naštěstí pánbůh nepotrestal ani mne ani moji paní :-) Ale dokážu si představit, že se jeden partner o druhého bojí a občas ho shání třeba telefonem, zvlášť když je tam nějaké potenciální riziko, vzhledem k věku nebo zdravotnímu stavu.....