Prázdninový tip: Bartošovice v Orlických horách
Historické foto - Bartošovice mého dětství

Prázdninový tip: Bartošovice v Orlických horách

25. 6. 2019

Portál i60 vyhlásil soutěž pro své čtenáře a přispěvatele. To ale bude pro mnohé pozdě, když se dočtou, kde mně či jiným bylo v létě krásně, a tak jsem se rozhodl napsat tyto řádky ještě dříve, než-li to prožiji a snad o tom později napíši článek na konci léta.

Myslím si, že většina z nás, když si plánuje léto, tak nevědomky volí mezi místy, kde již někdy byla se svou školou, rodiči nebo láskou, a jede si tam tak trochu "zavzpomínat". Nebo jedeme navštívit místa, kde jsme nikdy nebyli, ale z různých důvodů nás to tam táhne. Jistě jsou i výjimky, ale ty dnes nechám jiným.

Já jsem se se svou přítelkyní rozhodl pro první variantu. Ano, pojedu si s ní tak trochu zavzpomínat na své dětství a mládí, které jsem zachytil ve svých knihách "Sirotek a Vojna".  Pojedeme do Orlických hor. A proč zrovna tam? Protože jsem tam od svých šesti let strávil desatery prázdniny. Jezdil jsem do malé chaloupky v Bartošovicích na samotné hranici naší republiky.

Zajistili jsme si ubytování v Rokytnici v Orlických horách a odtud budeme vyjíždět s mou knihou "v ruce" na místa, kde jsem nechal i kousek svého srdíčka a rozhodně na ně mám hodně krásných vzpomínek. Po Bartošovicích doporučím kostel v nedalekém Neratově, který se znovuzrodil z vůle  lidí skoro z popela zapomnění. Zemská brána, pevnost Hanička, rozhodně zámek Opočno a mnoho dalších krásných míst. Orlické hory vždy byly a snad i tak trochu jsou opomíjené hory. Ale když tuto lokalitu zkusíte navštívit, věřte mi, že se do nich "zamilujete" tak jako já. Tak to je můj tip pro vás, kteří jste tam nikdy nebyli a nebo naopak, kteří byste si tam jeli zavzpomínat!

Hodnocení:
(4.7 b. / 14 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marie Měchurová
Orlické hory mám moc ráda. Všechna místa, která zmiňujete (kromě Bartošovic) už jsem navštívila a mohu potvrdit, že stojí za to je vidět. Můžu přidat ještě Orlické Záhoří, kde se v zimě parádně běhá na běžkách.
Lidmila Nejedlá
Vzpomínky na hezké zážitky umocňují radost z navštíveného místa. Tak si ten pobyt patřičně užijte.
Zuzana Pivcová
Orlické hory mi známé nejsou. Žila jsem jako dítě v Podkrkonoší, a čím jsem starší, tím víc mě to do toho kraje táhne. Bohužel mám málo příležitostí, ale určitě jsem tam na třídním srazu v květnu nebyla naposled.
Alena Vávrová
Váš článek mne hodně moc oslovuje, neb mě k těmto místům také pojí krásné vzpomínky a moc ráda se tam vracím. Kostel v Neratově jsem si už také dávno slíbila. Děkuji.
Alena Tollarová
Orlické hory jsou pro mě zatím bílým místem na mé stírací mapě. Doufám, že se mi podaří pár políček si setřít.
Jitka Hašková
Bartošovice jsou krásné. Byla jsem tam asi v roce 1976 v létě. Jeden můj známý tam měl krásnou chalupu. I v Haničce jsme se byli podívat.
Blanka Bílá
Každý kout naší země má své, hlavně si ji uchovávejte pro příští pokolení, když to nejde aktuálně, aspoň v mysli , vzpomínkách všeho druhu.
Daniela Řeřichová
Zádumčivé Orlické hory miluji. A pokud nestihnete navštívit vše, co je uvedeno v článku, objevte alespoň Neratov. Poutní místo s tradicí od 17. století obnovuje stejnojmenné sdružení, které navíc umožňuje plnohodnotný život lidem s postižením. Když vstoupíte do barokního kostela Nanebevzetí Panny Marie, nad vámi se klene obloha díky fascinujícímu skleněnému zastřešení, a vy jste součástí nekonečného vesmíru. Pokud si návštěvu naplánujete na večer, budete mít na dosah hvězdy a procítíte magičnost, která se nedá vypsat slovy.
Dana Puchalská
Musí tam být krásně. Jedna z mých kolegyní se tam blízko narodila. Sice žije už více než 40 let v Praze, ale každý rok tam alespoň na týden zajede a je tomu moc ráda.