Kde se zastavit cestou k Jadranu?
Lublaň. FOTO: archiv redakce

Kde se zastavit cestou k Jadranu?

28. 6. 2019

Míříte do Chorvatska a rádi byste se cestou zastavili na nějakém hezkém místě? Tady je několik tipů, co v Chorvastku stojí za to vidět.

Slovinská Lublaň
Mrzí vás peníze utracené za slovinskou dálniční známku? Protáhněte si zdejší pobyt a navštivte metropoli Lublaň, od hlavní chorvatské trasy je to zajížďka jen hodinu a půl. Lublaň je malá (žije zde 290 tisíc obyvatel), ale velmi milá. Najdete tu i výraznou českou stopu. Rozsáhlé čtvrti postavené po II. světové válce byly navrženy známým slovinským architektem Jožem Plečnikem, který působil mnoho let i v Praze a dalších městech Česka – rekonstruoval nádvoří Pražského hradu, navrhl působivý kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na pražských Vinohradech. Lublaň je „celá jeho“ – Národní knihovna, Trojmostí, kostel sv. Cyrila a Metoděje a mnoho dalších budov nesou stopy jeho výrazného stylu.

Hrady ve vnitrozemí
Kolem chorvatského Záhřebu se rozprostírá malebný kraj - Hrvatsko zagorje, kde lze strávit pár hodin nebo několik dnů. Navštivte zde například hrady Varaždin, Trakošćan či pohoří Medvednica. Trakoščan leží nedaleko dálnice vedoucí z Mariboru do Záhřebu a je to jeden z chorvatských symbolů. Byl postaven na přelomu 13. a 14. století a patřil Matyáši Korvínovi i významnému chorvatskému rodu Draškovičů. Na rozdíl od českých hradů a zámků tady nemusíte čekat na průvodce, stačí si koupit vstupenku a jít. Ochutnejte také místní specialitu - zagorski štrukli, které se zde připravují naslano i nasladko.

Za neandrtálci do Krapiny
Na návštěvu k neandrtálcům se vypravte do Krapiny, která leží kousek za chorvatskou hranicí. Nedaleko města, na kopci Hušnjak, byla v roce 1899 nalezena paleontologem Dragutinem Gorjanovićem-Krambergerem kostra neandrtálce stará 100 000 let. Díky ní tu později vzniklo muzeum. V minulých letech prošlo rekonstrukcí, dnes má úctyhodných 1200 m² a moderní multimediální expozice dá nahlédnout do doby dávno zapomenuté.

Metropole Záhřeb
Hlavní město Chorvatska není vyhledávanou atrakcí, přestože leží přímo na trase. Pozornost si však milionová metropole na řece Sávě zaslouží. Historií starou více než devět století procházely dějiny. Je to kus zelené země s ojedinělou atmosférou, v níž se mísí kontinentální a přímořské vlivy. Skládá se z historického Horního města a mladšího Dolního města, které tvoří rušné třídy. Nahoře je také středověký Kaptol s gotickou katedrálou. Horní město s Dolním spojuje také více než sto let stará lanová dráha.

Plitvická jezera
Šestnácti jezerům, která byla v roce 1979 zapsána do seznamu světového dědictví UNESCO, může jen obtížně něco konkurovat. Zvláště za jasného slunečného počasí je jejich tyrkysově zelená barva oslňující. Dřevěné chodníčky vedoucí uprostřed jezer umožňují dotknout se až neskutečného kouzla zdejší přírody. Nechybějí magické vodopády. Lze tu strávit den nebo klidně tři. Po nejvýše položeném jezeru (Proščansko jezero) jezdí kyvadlová doprava. A když se budete dobře dívat, možná zde potkáte i Vinetoua. Točil se tu totiž slavný film Poklad na stříbrném jezeře.  

Autor: Redakce Zpět na homepage
Hodnocení:
(6 b. / 1 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jana Šenbergerová
Lublaň, Záhřeb a Plitvická jezera mohu potvrdit, ostatní jsem neviděla.
Dana Puchalská
Kamarádka jezdí rok co rok do Chorvatska. Je tam spokojená. Pro mne by ta cesta byla dnes už ze zdravotních důvodů neuskutečnitelná. Kdysi jsem tam jela a moc se mi to líbilo. Obdivovala jsem zejména Plitvická jezera.