Touha po klidu
ilustrační foto: pixabay.com

Touha po klidu

6. 7. 2019

Kdysi jsem jako většina mladých lidí toužila po pestrých zážitcích a vzrušujících setkáních a dobrodružstvích, takže mi spousta těch takzvaně všedních dní připadala nudná, ne-li dokonce promarněná.

To, po čem toužím dnes, je především klid. Jak ale chápeme klid? Jako ticho, nečinnost a setrvávání v samotě daleko od lidí? Nebo jako klid myšlenek, pokoj duše?

Co je podstatou (a to nejen mého) klidu? Není to jen stav, nýbrž především pocit, který v nás dokáží navodit určité činnosti, prostředí i lidé. Někteří lidé klid přímo vyzařují a při každém setkání se jejich klid přenáší i na nás. Jsou však naopak lidé, kteří dokáží o klid připravit, i když třeba ne přímo se zlým úmyslem. Totéž platí i o činnostech. Některé vzbuzují pocit klidu, uvolnění, vnitřního naplnění, jiné nás ženou z místa na místo a dráždí naše smysly, emoce a myšlenky.

Ano, jsem ráda sama a mám ráda tiché prostředí. Vnitřní klid je však víc. Je to především vědomí, že je vše v pořádku, že všechno se děje správně a prospěšně. Neznamená to však, že já jsem v tomto dění pouhým pasivním objektem. I na mně přece záleží, jaký postoj k té které události zaujmu a co s ní udělám. Nemusím se nechat donutit k činnostem, které jsou mi nepříjemné, mohu zredukovat na minimum styk s pro mě ne zrovna sympatickými lidmi, a hlavně snad dokážu neživit v sobě veškeré své vlastní negativní pocity - sebelítost, pocit hořkosti, zklamání a zneuznání.

V naší hektické době, v níž se v prvé řadě cení výkon a dynamika dění, shledávám, že veškeré tyto tendence mě pokojem nenaplňují. A tak mám stále méně materiálních věcí a provozuji stále méně činností. Nemyslím si však, že by to byl počátek degenerace a odtržení od reality, je to pro mě jen potvrzení rčení, že méně bývá více. Vně klid nenastane nikdy, protože podstatou vesmíru je pohyb a změna. Pánem svého vnitřního světa jsme však my sami. A s klidem v nitru, bez věčných obav z toho, co je a co bude, bude naše zbývající cesta zde daleko lehčí a krásnější.

Hodnocení:
(5.1 b. / 24 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marie Faldynová
Ve spoustě možností, které vnímáme, je dneska největší umění si vybrat a nesnažit se uštvat sám sebe. Já to taky teprve trénuju :-)
Jan Zelenka
Obávám se, že dosáhnout tohoto stavu je velmi těžké. Jsme součástí nějaké společnosti a ať chceme, či nechceme, ta společnost nás ovlivňuje. A často sami také tu společnost chceme ovlivňovat. Zaplaťpánbůh za prchavé chvíle, o kterých píší dámy přede mnou, které nás alespoň na čas oprostí od dění světa. Je to moc pěkná úvaha.
Jana Kořítková
Pocit naplnění, klidu a osobního štěstí, to hledáme všichni. Mně se to občas nedaří, vybočím ze svého středu a těžko se dostávám zpět, hlavně kvůli nemoci mého syna.
Mirek Hahn
Amen ! Není co dodat....
Elena Valeriánová
Mám ráda své ranní toulání přírodou s fotoaparátem. Tam cítím harmonii klidu s okolím i uvnitř své mysli. Ale pak se vracím do reality a klid se vytrácí a neumím si zatím nedělat starosti o své blízké. Aby se jim nic nestalo při jízdě autem, v zaměstnání, aby byli zdraví ...atd. A pak přijde nové ráno a klidné tišící chvíle, které jsou jen moje... díky za ně. Zuzko, jako vždy *****
Soňa Prachfeldová
Takový pocit klidu ve mě navozuje setkání s milými starými lidmi, všechno pomalu, piánko, s nadhledem, možná si už nervní situace nepřipouští. To je ale jen na chvíli. Zase se musím trochu uštvat, abych klid hledala. Moje uklidňující činnost je příroda, nebo kolo, nebo plavání bez hluku lidí, to cítím soustředění do sebe. Každý to máme trochu jinak nastavené, ale klidné nitro potřebujeme asi všichni.
Jana Šenbergerová
Během svého života jsem došla k závěru, že mi nejvíc vyhovuje dynamický klid. Já vím, zní to jako protimluv, ale já ten pocit, který mívám, vnímám přesně tak. Můj vnitřní život je určitě mnohem aktivnější než ten vnější. A často klamu tělem. Čím emotivněji vypadám, tím jsem uvnitř klidnější a naopak. Vypadám klidně, ale cloumají mnou emoce. Mám ráda klid, když po mně nikdo nic nechce a ani já se nikam nehrnu. Miluji i okamžiky bez myšlenek. Ty totiž bývají největšími nepřáteli vnitřního klidu. Zuzko, pěkně jsi mě vyvedla z klidu a donutila k akci. :-) Plně se ztotožňuji s posledním odstavcem. Dík.
Ilona Kolářová
Zuzko, jsou lidé, kteří k takovému poznání za celý svůj život třeba vůbec nedospějí. Honí se za něčím a neví proč, trápí se a neví proč, jsou nešťastní a neví proč. A přitom stačí tak málo: vnímat a brát svět takový jaký je,poděkovat za to dobré i za to zlé, těšit se z každodenních malých zázraků přírody a pak se stane skutečný zázrak. Stane se svobodným a štastným, protože se spojí se svým vnitřním Já a přestane se trápit blbostmi a malichernostmi a hlavně se začne dívat na věci s nadhledem.
Alena Vávrová
Moc krásně jsi to napsala, Zuzko, díky! a tu poslední větu vytesat do kamene.
Blanka Macháčková
Mám také ráda klid. Ale po pořádné akci. A v tom se asi lišíme. Je to asi dáno temperamentem. Hezký článek. Těšila jsem se na báseň, ale i próza mě potěšila.
Zdenka Jírová
Zuzko, napsala jsi to moc hezky. Naprosto s tebou souhlasím.
ivana kosťunová
Já jsem k tomuto poznání ještě nedospěla, snad časem to přijde. Zatím mám pocit, že jsem ještě spoustu věcí nestihla, a protože nevím, kolik času mám ještě před sebou, snažím se toho poznat co nejvíc. A hůř- začínám být netrpělivá.
Marie Ženatová
Milá Zuzanko, tento článek jako by mi mluvil z duše, moc a moc za něj děkuji...
Marie Doušová
Zajímavý pohled na klid,který prožíváme každý jinak. Každá chvilka klidu je pro mě nejhezčí odměnou dne. Moc pěkně napsané .Dík..**********
Hana Šimková
Zuzanko souhlasím s tebou a velmi.
Zorka Horká
Klid, harmonie. Především se sebou samým. Někdy to dá práci a někdy to jen tak zlehka přijde samo. Přeju ho každému a každý ho i má, když si ho zaslouží :-)
Eva Mužíková
I já si vážím svého klidu, zvláště toho vnitřního, který dokáži v poslední době i jaksi zvláštním zastavením mysli vyvolat. Na toto mne přivedla, nebudete věřit, doktorka při dentální hygieně.. funguje to, škoda že jsem tento způsob neznala dříve...
Hana Nováková
Zuzko, četla jsem dvakrát, snad jako by to byly mé myšlenky. I já to tak hodně podobné mám, jen s tím rozdílem, že bych to tak profesionálně nenapsala. Často se upínem ke rčení: Ticho a klid léčí - za mě, hodně je na tom pravdy, mám to vyzkoušené. Mějte hezké a klidné dny
Anna Potůčková
Moc hezký článek - klid je pro nás skoro stejně důležitý jako zdraví!
Marcela Pivcová
Zuzko, doufám, že k Tvému klidu přibude ještě dost zajímavých příspěvků... Myslím, že většina lidí si představí klid spojený s odpočinkem, chvílí nicnedělání. Můj klid představuje ten vnitřní pocit. Pro mne je nejdokonalejší pocit klidu posezení v kostele u varhan, kde jejich tóny snad "pohnou i tabulkami v oknech". A nebo alespoň posezení doma při pěkné (poněkud tišší) hudbě, na kterou se mohu v tu chvíli plně soustředit.
Věra Ježková
Zuzko, opět jsme ve shodě. Mám napsanou básničku s názvem Klid. Začíná: „Moci tak mít jedno přání, přála bych si klid …“. Když jsem ji napsala, uvědomila jsem si, že si ho můžu dávat sama. A tak, když si uvědomím, že jsem rozbrnkaná, řeknu si: „Dávám si klid pro tuto chvíli, dávám si klid pro dnešní den.“ Pomáhá to. Někdy dám básničku ke zveřejnění; v pondělí je ale na řadě aktuálnější. :-)
Dana Puchalská
Děkuju Zuzano za velice zajímavý článek. A protože víc hvězdiček pod článek nelze přidat, přidávám je sem. **************