Kerkyra: Ráj pro milovníky historie, ale i nakupování
FOTO: autorka a ingimage.com

Kerkyra: Ráj pro milovníky historie, ale i nakupování

12. 7. 2019

Úzké uličky, oprýskané domy, které vypadají jako kulisa z historického filmu. A v nich obchody. Malé obchůdky, jeden vedle druhého, přeplněné zbožím.

Tretkami, typickými suvenýry pro turisty, ale také pěkným oblečením za dostupné ceny i designovými kousky pro náročné. To je Kerkyra, hlavní město řeckého ostrova Korfu.

Kerkyra je skvost. A to platí, ať se na ni díváme z jakéhokoli pohledu. Nadchne milovníky historie i  turisty, kteří rádi sledují v přístavu obrovské lodě. Pohltí také ty, které baví se jen tak procházet prastarými uličkami mezi domy, ve kterých stále žijí obyčejní lidé, věší tam prádlo a pozorují své děti, jak jim pod okny běhají s míčem. Kerkyra však především nadchne turisty, kteří si z cest rádi přivážejí nejen zážitky. Je rájem pro všechny, kteří rádi nakupují.

Kerkyra byla založena v osmém století před naším letopočtem, nyní je ale na ní nejvíce vidět vliv Benátčanů, Angličanů a Francouzů, kteří ji postupně ovládali a budovali. Turisty nejvíce zajímá její staré centrum, dvě pevnosti, velký přístav. Právě ve starém centru je velmi snadné zapomenout se a zabloudit ve spleti uliček lemovaných obchody se zbožím všeho druhu.

Do Kerkyry zpravidla turisté přijíždějí buďto auty nebo autobusovými linkami. Výhoda je, že autobusy staví na náměstí San Rocco, odkud je blízko do starého města. Nevýhodou je poněkud problematičtější návrat do některého z letovisek, protože Kerkyřané si vybudovali nové moderní autobusové nádraží asi kilometr od centra a šlapat k němu ve vedru z centra města je poněkud náročné. Z nového terminálu vyjíždějí takzvané zelené linky do jednotlivých letovisek, ale do něj se dá dostat takzvanými modrými linkami, které jezdí přímo v centru města. Což ovšem mnozí turisté nevědí a tak zbytečně šlapou kus cesty, která je mimochodem nepříjemná, vedoucí po silnici s hustým provozem, u které místy není chodník. Zkrátka, typický řecký chaos. Je to poněkud logisticky náročné a proto je před návštěvou města dobré si vše předem ověřit u delegátů cestovních kanceláří, případně se poradit v informačních stáncích pro turisty.  Prostě je dobré si způsob návratu předem naplánovat, zejména pokud jde o člověka staršího, který se necítí na to, aby v horku putoval dlouhé trasy pěšky městem. Je třeba počítat s tím, že už bude poněkud unaven tím, že má za sebou obdivování historického centra.

Obdivování to každopádně bude. Většina lidí je uličkami staré Kerkyry okouzlena. Především člověk neví, kam se dívat. Obchůdky jsou malé, doslova přeplněné zbožím. První dojem: Typické cetky pro turisty. Bližší prozkoumání: To je hezké, to je docela kvalitní, to je přímo umělecké dílo.

V Kerkyře najdeme spoustu obchodů nabízejících typické řecké zboží jako jsou výrobky z olivového dřeva, kosmetika z olivového oleje, nejrůznější mýdla a podobně. Najdeme tam však i velmi velký výběr oblečení. Stačí jen udělat si čas a nenechat si mysl zastřít předsudky: To jsou nekvalitní hadry. Nejsou. Dají se tam najít kousky z kvalitní bavlny. Krásné jednoduché košile a tuniky v bílých a modrých barvách, tedy typických řeckých barvách. Mnohé malé obchůdky nabízejí unikátní přímo v Řecku vyráběné šperky a ty mají hodně daleko k běžným cetkám z tržnice. Na své si tu přijdou milovnice zlata, stříbra, ale také podivuhodných šperků z přírodních materiálů, zkrátka originálů, s jakými pak doma zaručeně majitelka nikoho jiného nepotká. A vůbec nejde o cenově nedostupné věci, naopak.

Velmi zajímavým a častým artiklem tady jsou bavlněné přehozy. Jsou smotané do ruliček, naskládané do košů, vystavené před obchody. Stačí pak vejít dovnitř a člověk jich tam najde mnohem víc. Jsou v přírodních barvách nebo řeckých bílomodrých kombinacích a skvěle poslouží jako domácí přehoz na cokoli nebo třeba místo ručníku na ležení na pláž. Nebo se do nich dá zabalit při chladných večerech. Dají se pořídit v rozmezí od patnácti do dvaceti eur a jejich výdrž je kupodivu dlouhá, takže díky nim člověk může vzpomínat na příjemný den v Kerkyře doma třeba ještě několik dalších let.

Spousta obchodů nabízí sladkosti, ať už přímo k zaskousnutí nebo v balení pro turisty uzpůsobené tak, aby si je mohli vzít domů. Základem mnoha z nich je kumqat. Ovoce, které ze všeho nejvíc připomíná miniaturní pomeranče. Kumqat je symbolem ostrova Korfu a tak turista musí počítat, že ho zkusí, i kdyby nechtěl. Likér z kumqatu mu prodavači nalévají v obchodech jen tak pro radost nebo jako poděkování za nákup. Kumqat mu obchodníci vnucují ať už jako zmíněný likér, tak v podobě kandovaného ovoce, džemů, různých tyčinek, čokolád z kumqatovou náplní. Bez kumqatu prostě člověk z Korfu neodjede, i kdybyste se mu bránil sebevíc. Šikovní obchodníci mu ho prostě vnutí a kdo říká, že ne, ať tam jede a uvidí. Mimochodem, džem z něho, pokud v něm není přidaný cukr, vůbec není špatný a stojí za zkoušku.

Z Kerkyry se prostě neodjíždí s prázdnou. Je jedno, jestli si člověk odveze kumqat,  šperk, bavlněnou košili, keramickou misku nebo přívěšek na klíče. Rozhodně bude odjíždět s pocitem, že  by se do Kerkyry ještě chtěl vrátit, znovu se tam jen tak potulovat a koukat na tu nepřebernou nabídku zboží v obchůdcích.

 

Scarlett Wilková pro i60

 

 

 

 

Autor: Redakce Zpět na homepage
Hodnocení:
(4.2 b. / 5 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Kateřina Baziková
V Kerkyře jsme byli vícekrát; jak píše Jan Zelenka, zážitky jsou lepší a mnohem déle vydrží. Opakovaně jsme vylezli na Starou i Novou pevnost, na Nové jsme jednou zmokli až na kůži. Čtvrť Cambiello - krásné pocourání se. Na Listonu na kafe nechodíme, ale kousek odtamtud je taverna, kam chodil i Gerald Durrell, dobře tam vaří a chodí tam i místní. Tam jíme pokaždé, když jsme v Kerkyře.
Jan Zelenka
Jet do Kerkýry jen kvůli nákupům se mi zdá poněkud divné. Kerkýra skýtá mnohem lepší zážitky, než běhání po obchodech. Dvě pevnosti, stará čtvrť Campieli, antické Paleopolis, kafíčko na Listonu, kostel sv. Spiridona atd. Do Kerkýry je nejjednodušší jet autem. Půjčoven je tam spousta. A parkovat se dá třeba před královským palácem kousek od Listonu. A je proto možné po návštěvě Kerkýry si zajet ještě malý kousek na jih, do letního sídla císařovny Elisabeth Amálie Eugenie Bavorské, jinak císařovny rakouské Sisi.
Libor Farský
V Řecku mě stejně nejvíc bavili lidé.
Dana Puchalská
Škoda že se tam už asi nepodívám. Musí tam být krásně. Já bych si na památku něco určitě koupila.
Karel Boháček
Moc pěkné město, ale obchůdky brzo omrzí pro stále se opakující zboží, raději jsem vyšel na zdejší pevnost. Zdejší zmrzlina mně chutnala nejvíc z mých zájezdů.
Jitka Hašková
Tam jsem byla, tam je krásně.