Moci tak mít jedno přání,

přála bych si klid.

Klid je plachý pohled laní,

tiše si jen snít.

Klid jsou vlčí máky v poli,            

duše, která nezabolí.

Klid je bříza v jarním vánku,         

oči klížící se k spánku.

Klid je déšť, co smutek smývá,

linoucí se píseň tklivá.                                        

Klid jsou prsty v hebké srsti,

pod nohama šustot listí.

Klid je pohled do očí,

jiskra, která přeskočí.

Klid je souznění dvou lidí,

moci si svůj život řídit.    

Klid je život bez trápení,

vlídným slovem pohlazení.

Klid je mít sám sebe rád,

vidět oheň plápolat.

Klid je nebýt blízkým zklamán,

vědomí, že nejsem sama.

Interrupce

Když nás bolí déšť, a na hlavy nám padá příval nebes, měli bychom znát, že to pláčou duše…

Jarmila Nedvídková

Milenci umírajícího času 4

Kostky jsou vrženy „Tak co, kdy máte tu slezinu třídy?“obrátila se Milada na Františka při sobotním…

Jan Zelenka

Májové odcházení

Loučí se slzami pln urousaných květů, a nebe nad námi se těší na odvetu.   Zeleně plný je, i …

Jitka Chodorová

Vzpomínková (ven na Západ, dočasná ztráta paměti)

Cestu ven máš povolenou, nečekáme žádný dík, bez dítěte, jenom s ženou, po návratu dotazník.  …

Zdeněk Horenský

Chvíle

Byly to jenom chvíle,křehké jak jitřní chvění,pestré i černobílé,s nádechem zapomnění,vteřiny plné…

Zuzana Pivcová