Kvalitní hádka zlepší život
Ilustrační foto: ingimage.com

Kvalitní hádka zlepší život

17. 7. 2019

Zní to jako protimluv. Jak může hádka přinést něco dobrého?  Ale je to tak. Může vyčistit vztahy, rozlousknout dlouho neřešený problém, upozornit na něco, co nefunguje. Může přinést do vztahu vzrušení, ba i ztracenou lásku. Jde jen o to, abychom se pohádali kvalitně, správně.

„Uděláš mi, prosím, kafe?“
„Ne.“
„Ne? Co se stalo? Co je ti?“
„Ty si myslíš, že teď skočím a udělám ti kafe. Ale když jsem ti říkala, abys posekal trávu, řekl jsi, že zítra. Bylo to před týdnem. Takže já ti to kafe taky udělám zítra. To znamená za týden. Nebo vůbec.“
„Aničko, neblázni, já ten trávník udělám, jen jsem se k tomu nedostal.“
„Protože je pro tebe důležitější cokoli než moje přání.“
„Problém je v tom, že ty si myslíš, že když jakékoli přání vyslovíš, všichni musí okamžitě vyskočit a splnit ho ihned.“
„To není pravda.“
„Je to pravda. Proč myslíš, že sem mladí jezdí čím dál méně? Protože cítí, že očekáváš, že budou skákat, jak ty pískáš. Jenže proč by měli?“
„Jak ty dokážeš všechno přetočit, to je úžasné. Protože jsi líný vytáhnout sekačku, vznikne z toho psychologická diskuse. Víš co, běž někam.“

Svědkem této hádky dvou manželů, kteří jsou spolu téměř padesát let, byla jejich patnáctiletá vnučka. Ta říká: „To je síla, jak se dovedou hádat kvůli pitomostem. Jsou pak nabručení vždycky další dva dny. Je tam hustá atomsféra. Proč spolu vlastně jsou, když se hádají kvůli ničemu? To se asi navzájem fakt nesnášejí.“

Slečna nemá pravdu. Je mladá a proto neví, že takové hádky provázejí mnohé vztahy klidně přes padesát let. Že staly koloritem jejich života, jeho běžnou součástí. Že si lidé takto vzájemně komplikují a otravují život dobrovolně, tak nějak ve vzájemné shodě. Že je už ani nenapadá, že by to mohlo být jinak.

Pro někoho je to ubíjející nuda, ale nedovedou si už představit, jak z ní ven. A tak se dál hašteří, hádají. Někdo naopak ve vztahu vyvolá hádku výjimečně, ale pak to stojí za to. Pak si navzájem partneři říkají hodně ošklivé věci.

„U nás bylo vždy ku prospěchu, když jsme se pohádali. Pamatuji si, že jsem jednou po manželovi hodila kus dortu, protože jen tak mimochodem řekl, že jde s kamarády na volejbal, zatímco já chystala oslavu narozenin jeho mámy. V té době byl pořád na volejbalu, já byla sama s dětmi a ještě se snažila udělat radost jeho matce. Řvala jsem po něm jako šílená. Jemu to vůbec nedošlo. Po té strašné hádce mi to pak přiznal. Řekl, že si až díky ní uvědomil, kolik toho na mě leží, kolik pro rodinu dělám a že mu nepřišlo, jak jsem přetažená a unavená. Byla to nejlepší hádka našeho života, protože byla konstruktivní,“ vzpomíná pětašedesátiletá Věra.

Psychologové Serge a Carol Vidal Graff napsali knihu Jak se dobře pohádat s partnerem. Má podtitul O správném využití hádky a byla rychle vyprodaná, což o něčem vypovídá. „Žít v páru znamená řešit problémy, které bychom neřešili, kdybychom žili sami. Proto jsou hádky nevyhnutelné,“ tvrdí tento manželský pár psychologů. A upozorňují, že je úplně jedno, jestli se jedná o pár, který spolu začíná žít nebo o pár, který je spolu padesát a více let. Vůbec totiž neplatí, že čím jsou lidé spolu déle, tím méně důvodů se hádat mají. Mnohdy je tomu přesně naopak.

Výhodou dlouhodobého soužití však může být, že lidé už poznají, kdy se k hádce schyluje. A je na nich, co s tím časem provedou. Zda je to čas k zažehnání hádky nebo naopak zbrojení na to, aby vypukla v plné síle.

„Nikdy neuškodí staré známé počítání do deseti. Nicméně žijeme v rychlé době a mnozí lidé si zvykli na vše reagovat rychle. To znamená ihned zvednout telefon, ihned odpovědět na e-mail nebo esemesku. Z našich životů se vytrácí čas na promyšlení si reakce, odpovědi, dalšího kroku,“ uvedla psycholožka Alžběta Protivanská. A právě to je jedno z pravidel kvalitní hádky. Oddechový čas před ní, promyšlení si, kvůli čemu se vlastně chystáme pohádat.

Další pravidlo, které psychologové často zmiňují je, že je třeba držet se jednoho tématu.

Naštval jsi mě, protože absolutně dlouhodobě ignoruješ moje přání.

Naštvala jsi mě, protože mě neustále diriguješ a organizuješ mi život.

Jsem otrávený, protože jsi mě poučovala před mými kamarády a nebylo to poprvé.

Hrozně mě štve, že nikam spolu nechodíme, že odmítáš žít aktivněji, že pořád sedíme doma.

Když se budeme držet tématu, je vyšší předpoklad, že hádka povede k tomu, proč vlastně vznikla. Ke změně, k vyjasnění si problému, z uvolnění zlosti, frustrace. Jenže když to neřekneme jasně, ten, se kterým se hádáme, to třeba vůbec nemá šanci pochopit.

No a pak tu máme poslední fázi hádky. Tu nejtěžší. Usmíření.

„Podstatné je, aby partneři neodcházeli spát rozhádaní, neusmíření. I po velké hádce by měli být schopni se večer obejmout, říct si něco hezkého. Žádná hádka by neměla trvat déle, než do západu slunce,“ tvrdí psycholožka Jiřina Prekopová.

Potíž je v tom, že i když toto všechno nastudujeme, naučíme se a budeme se to snažit dodržovat, hádka stejně často vznikne v okamžiku, kdy se nám v hlavě zatemní a všechny tyto poučky z ní někam odlétnou. A pak nastane ta správná krutá hádka, která je stejně ošklivá, ať je nám třicet nebo sedmdesát. Nekvalitní, tudíž bez řešení problému.

Hodnocení:
(5.3 b. / 4 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Alena Tollarová
Sakryš, že bych se kvůli zlepšení života pohádala? :)
Elena Valeriánová
Teda nemám pocit, že by mi úterní hádka zlepšila život. Ve středu jsem měla celý den náladu jak pes, co mu vzali kost. Tedy pod psa.
Zorka Horká
Chtěla jsem si pročíst názory a tohle je vskutku k pousmání - cituji p.Libánského "To jen v hádce člověk odhodil v afektu zábrany a řekl to, co si skutečně myslí." Takže jinak hurá do přetvářek a pokrytectví ? Pán je šprýmař :-) :-)
ivana kosťunová
Pokud ve vztahu jsou problémy, nejedná se zpravidla o jednu věc, ale ty problémy narostou. Tolerovat to dál nelze, takže k výměně názoru logicky dojde. Nedovedu si ve vztahu( to zdůrazňuji) představit klidnou a věcnou výměnu názorů. Hádka problém provětrá a pročistí vzduch. není přeci nutné říkat v hádce věci, které ubližují. Po takové hádce se vám uleví, nestřádáte si problémy, zbavíte se napětí, a vztah to nijak neohrožuje.
Jiří Libánský
Myslím, že si mohou lidé vyjasnit svoje názory a postoje i bez hádky. V hádce se řeknou navzájem třeba i hnusný věci. Já třeba argument, že to bylo v řečeno v hádce neberu. To jen v hádce člověk odhodil v afektu zábrany a řekl to, co si skutečně myslí. A to už se žádným usmiřováním zpátky nevezme. Raději se nehádám. Je to nesmyslné, zbytečné, nic neřešící.
Jana Šenbergerová
Nerada se hádám, ale ráda se udobřuji. :-)
Danka Rotyková
Pokud to není jen taková hra, nikdy mi hádka, tedy výměna názorů, nepřipadala jako něco dobrého. Asi jsem to neuměla.
Věra Ježková
Hádky nemám ráda, trpím po nich. Naštěstí k nim mezi mnou a přítelem nedochází často. Usmíříme se vždy brzy. Někdy je výborným katalyzátorem kočička. Je dobré si hlídat, aby výměna názorů nepřerostla v hádku.
Dana Puchalská
Když se pohádat, tak kvalitně. Ovšem není dobré se k ní potom neustále vracet. A počítat ne do 10 ale alespoň do 21.... Kdo žije s partnerem dlouhou dobu, ví svoje. Ty výčitky "Co jsi neudělal, když jsi mi to slíbil....", jsou někdy vyloženě roznětkou k obrovské a leckdy zbytečné hádanici.
Jana Kollinová
Nejsem příznivkyní hádek i těch sebekvalitnějších. To už je lepší naučit se kvalitně smát podle pana primáře Karla Nešpora z Bohnic a tak hádající protějšek uklidnit. Nemám odzkoušené, je tu riziko, že bych mohla partnera rozzuřit do nekvalitní nepříčetnosti. :-) :-) :-)
Karel Boháček
To se mám pohádat abych si zlepšil život - spíše bych dostal asi infarkt.