Několik řádků o Holandsku. III. část – doprava, cestování a závěr
Ilustrační foto: pixabay.com

Několik řádků o Holandsku. III. část – doprava, cestování a závěr

20. 7. 2019

Auty se jezdí většinou přísně podle předpisů, pomaleji, ohleduplně, jezdí se všude, aut zde jezdí miliony, senioři jezdí do nejvyššího věku, ženy i muži. Dopravních nehod je výrazně méně než u nás, i je méně smrtelných dopravních nehod.

Silnice a dálnice jsou už dlouhá desetiletí v perfektním stavu a s velmi dobrým značením jak svislým, tak vodorovným. Holandsko má jednu z nejhustších dálničních sítí v Evropě. Není žádnou zvláštností osm pruhů na dálnici, stát do dálnic a silnic ročně dává jak do výstavby, tak do oprav, obrovské finanční prostředky. Na vysoké úrovni je dlouholeté plánování výstavby dopravních staveb.

Velkou část dopravy je doprava vodní po kanálech a řekách, Ta je také na vysoké úrovni a s přísnými bezpečnostními pravidly. Velká technická zajímavost na vodní dopravě jsou např. zvedací mosty, nebo vodní kanály, které vedou na dálnici. Nádherná architektonická díla. Vodní cesty mají své podrobné mapy.

Totéž je ve vlakové dopravě, s hustou sítí, s přesnými časy, s využitím až do center měst. O letecké dopravě se zmiňovat nebudu, tam jsou stejná pravidla jako všude jinde.

Samostatně je nutné mluvit o cyklistické dopravě. Tato doprava má vybudovánu bohatou síť cyklistických silnic – stezek jak ve městech, tak mezi obcemi i městy. Cyklistické stezky mají své mapy a své velmi dobré značení., popisy tras, vč. informací o zajímavostech. Myslím, že cyklistický dopravní systém je nejpropracovanější v celé Evropě. Co Holanďan to auto, co Holanďan to kolo. Kolo je velmi rozšířený prostředek během celého roku. Děti do školky nebo do školy, dámy na nákup, mladí do školy či do zaměstnání, zaměstnanci do úřadu, atd…. Kolo je fenomén! Cyklista je pán na křižovatkách, řidiči jsou nevrlí k cyklistům a naopak. I když cyklista a řidič auta jedno a totéž jest. Primátor Amsterdamu přijíždí pravidelně na kole do práce, stejně jako školník do základní školy. Nedělají se rozdíly. Kola jsou rozšířena také proto, že v Holandsku nejsou kopce, snad jen nadjezd na železniční tratí nebo nad dálnicí. Kola se běžně kradou, moc se nezamykají, kola se používají tak dlouho, pokud na nich lze jezdit. Kola jsou velmi často staré rachotiny. Studenti se sjedou třeba odpoledne na pivě v hospodě, a když odchází, tak si běžně vezme každý jakékoliv kolo, když tam to svoje nenajde. To je zvyk, nad kterým se už nikdo nepozastavuje. V Holandsku je rozsáhlá síť půjčoven kol.

Bohužel, hodně se kradou i auta. Holanďan není ochoten dát moc peněz za zabezpečení auta. Je velmi spořivý na to, aby si auto pojistil přes nějakou hlídací službu např. přes satelit. Je to také proto, že pokud se ztratí auto, a policie vám dá potvrzení o odcizení, tak pojišťovna vám vyplatí okamžitě slušnou náhradu za ukradený vůz a to během několika dnů. Takže český systém – auto je můj miláček a jsem na něm doslova závislý – většinou v Holandsku neplatí.

Holanďané hodně cestují doma i do zahraničí, hlavně auty a vzadu na kufr auta pověsí několik kol, nabalí svačiny a kávu na cesty, zajistí se levné ubytování a jedou, někdy moc neplánují, kam dojedou, a kde se jim líbí, tam dvě tři noci přespí atd.

V Holandsku je zvykem většinou 2 x do roka dělat rodinné a přátelské pikniky na prodloužené víkendy. Celá velká rodina si objedná někde hotýlek nebo motel a tráví tam 3 až 4 dny o víkendu. Slaví se narozeniny, různá výročí, nebo jen tak. To je krásný zvyk. Není to nic honosného, spíše je to skromné, ale velmi přátelské, každý platí sám za sebe, jak ubytování, tak občerstvení. Často je to s ubytováním v přístavu na lodích, vždy je u takového víkendu program, kola, návštěva zajímavostí, muzea, každý, na co se cítí a na co má chuť. Je to velmi pěkný zvyk, utužuje rodinné vztahy i přátelství. Rodina je pořád pro většinu Holanďanů velkým základem společenského života. A rodiny jsou velké. Můj švagr, (má 75 roků), měl 10 sourozenců (z toho jich ještě 8 žije) a takto se scházejí dlouhá desetiletí. Schází se jich kolem 50 členů rodiny. Mladí přebírají štafetu po odešlých. Myslím, že je to hezký zvyk. Velkých rodin je zde bezpočet.

Holanďané staletí bojují s oceánem, stavějí hráze, stavějí mosty, odvodňují hektary a hektary svého území a to dělají celé generace. Biologicky i zoologicky jsou zajímavá „jezera při mořském pobřeží“, kde se míchá sladká a slaná voda.

V Nizozemí je velká péče o přírodu, o zeleň, všude se dosti pečlivě udržuje pořádek, zahradník jako zaměstnání, tak je Pan zahradník! Zahradnictví jsou všude, v každé obci i několik. Hodně se zelenina nakupuje u soukromníků, i když bych si dovolil tvrdit, že Holanďané celkově jí méně zeleniny jak my Češi. Častý déšť, skoro trvalý vítr, teploty v zimě ne příliš mnoho pod 0°C a v létě kolem +20 až +25°C, to je ideální pro rostliny a zeleň celkově.

Byl jsem přítomen stavbě nové silnice mezi dvěma obcemi, v blízkosti města Leiden (staré nádherné univerzitní město). Projekt byl zpracován na rozšíření této silnice asi o 2,5 m v délce asi 2 km, protože se tam postavila nová zástavba a silnice s křižovatkami by novému provozu nevyhovovala. Potíž byla v tom, že zde byla vysázena podél silnice alej platanů již asi před 15 roky, a to v celé délce asi 2,0 km. Zelení se postavili zásadně proti pokácení. Místní zahradní firma přišla s návrhem, že platany rostou v štěrkopískovém podloží prosypané hlínou, že každý strom s jejich kořeny by šlo obřezat do hloubky cca 2,0 metry, uvolní takto strom a i s kořenovým balem posunou na nové místo, za hranici nové silnice. Zahradní firma předložila investorovi rozpočet, podrobně a odborně se vše probralo, žádné výběrové řízení a hned se během několika týdnů přípravy pokračovalo! Práce byla velmi nákladná, byla odsouhlasena a všechny platany se přesadily, a všechny se uchytily a vesele dnes rostou dál v nové trase. Řeknete si, to bylo určitě zdržení výstavby, muselo být mnoho nových vyjádření, prošení o dotace, apod. Nikoliv, zde jsou dveře otevřeny a úřady pracují ze dne na den. To je moje velmi kladná odborná zkušenost. Opět musím říct – jiný kraj jiný mrav. Takovýchto zkušeností mám mnoho. U nás v ČR by z toho byl letitý, neřešitelný problém, který by zastavil stavbu, bohužel i tyto zkušenosti z Česka mám – ale to je jiná kapitola.

Nemohl jsem celkově obsáhnout život a dění v Holandsku, také zde platí, jiný kraj jiný mrav, Holandsko má 12 provincií (něco jako naše kraje), takže jiné zvyky jsou ve Friesland (Frýsland) a jiné v Noord-Holland. Nezmínil jsem se oblibě dřeváků, o dlouholeté a vysoké úrovni výroby sýrů, o trzích se sýry, nic jsem vám neřekl o slanečcích – toť pochutina, kterou někdo miluje a někdo nenávidí, o plachtění v létě či bruslení v zimě na kanálech, o životě sedláků na venkově, zcela jsem pominul alespoň pár slovy probrat politickou situaci. Nezmínil jsem se o burze květin. Větrné mlýny by vydaly na samostatnou kapitolu a asi u nás málokdo ví, že větrné mlýny jsou z velké části čerpadla na vodu, přečerpávají vodu mezi kanály. Nezmínil jsem se o květinových slavnostech pořádaných k oslavě Královské rodiny, o tulipánech, o vztahu ke Španělsku a Portugalsku, atd., atd. To by ale bylo už mnoho a mnoho informací.

Pokud jsem mluvil o rodině, čerpal jsem ze zkušeností rodiny středního technického úředníka a zdravotní ošetřovatelky se dvěma dětmi. Manželé jsou již dnes oba důchodci cca 15 roků, děti již mají zaopatřené, se svými rodinami. Žádní velcí milionáři, průměrné rodiny.

Nechtěl jsem ukázat, že se někde žije mnohem lépe než u nás, nechtěl jsem prosazovat žít v cizině. Naopak se chci omluvit, pokud by vyzněl můj názor na Holanďany a jejich život velmi kriticky. Já bych tam nikdy nemohl žít. Měl jsem možnost poznat život v mnoha zemích Evropy, dostal jsem několik oficiálních nabídek pracovat ve svém oboru v zahraničí, tu první, když mně bylo pouhých 27 roků, oficiálně a s celou rodinou, vždy jsem jednoznačně odmítl, ta naše česká hrouda mně nějak leží v srdci, to, že potkávám na ulici přátele, pozdravíme se, zanadáváme si, co se to děje, tak prosím, tak jadrně nadávat jak dovedeme my, Holanďané neumí a to by mně také chybělo, atd., Vždy se rád vracím do svého domova na Moravě, do své postele, a je mně dobře. Pokud jsem se někoho těmito Holandskými řádky dotknul, omlouvám se také. Já jsem napsal jen to, jak to vidím a cítím.

Tak snad až někdy příště, pokud to bude i60 zajímat, podíváme se někam jinam.

 

 

 

Můj příběh
Autor: Redakce
Hodnocení:
(5 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 13. týden

Na Zelený čtvrtek začíná na státních hradech a zámcích turistická sezona. Tak si vyzkoušíme vaše znalosti na téma "České hrady a zámky."

AKTUÁLNÍ ANKETA

Provedli jste nějaké úpravy svého bytu či domu na stáří? (sprchový kout místo vany, bezpečnostní madla, bezbariérové prahy apod.)

Ano, úpravy bytu jsem (jsme provedli)

29%

Ano, ale zatím jen částečně

15%

Nevím, jaké úpravy by to měly být

11%

Ne, ale zvažujeme to

13%

Ne, o žádných úpravách neuvažuji

17%

Ne, protože na to nemám peníze

15%