Tvé oči

Tvé oči

25. 10. 2012

Můj telefon jsi neslyšel
a zprávu nenapsal,
náš záměr jaksi nevyšel,
ty jsi ho odepsal?

Stojíš tu tiše, bez hlesu,
bez slůvka omluvy,
tohle teď asi nesnesu,
ty nemáš výmluvy? 

Už tradičně se urazím
a chystám výčitky,
leč pojednou se zarazím,
já hledím na kytky.

A všechny moje domněnky
se někam propadly,
vždyť ty máš v očích pomněnky,
jak to, že nezvadly?

Má zlost se zvolna vytrácí,
pěkně to trvalo,
někdo za kytky utrácí,
mně kvetou nastálo.

Nemusíš se mi omlouvat,
zlobit se neumím,
nech svoje oči promlouvat,
té řeči rozumím.

Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jana Šenbergerová
Kouzelné...
Nina Šachová
Modré oči u mých protějšků Modré oči byly moje utopení, osud i prokletí. Tolikrát zatracované, nenáviděné i milované. A přesně jsi to |Zuzko vystihla: koukneš do nich a jsi ztracená navždy. A pak vznikají takovéhle krásné básničky.... bylo moje prokletí
Zuzana Pivcová
Ne vše je autobiografické a "pomněnkový pán" je ke mně upřímný nejen očima. :-)
Marie Bartošová
Ach jo, tohle taky důvěrně znám. Až se směju, jak jsou ty situace totožné, ještě že najisto vím, že jde o jiného pána! Modré oči a my zapomenem, že jsme chtěly vyčítat.
Jitka Chodorová
Tak nevím,jestli to mám komentovat,měl by asi začít ten pomněnkový pán,kterému tyto verše patří,tak snad jen,zase moc pěkné.Zuzko.