Parga. Pro milovníky skutečného Řecka
FOTO: autorka

Parga. Pro milovníky skutečného Řecka

17. 8. 2019

Nejsou tady hotely s all inclusive službami. Může se stát, že vám spadne na hlavu citron a že se v úzkých uličkách budete míjet s duchovním v černém hábitu.

Cestou na pláž půjdete kolem kostela, zelinářství, řeznictví, pekárny. Parga je místo, kde se podařilo spojit turistický ruch s normálním životem zdejších obyvatel.

Pokud máte rádi moderní až luxusní hotely blízko pláže a neradi se hýbete, nečtěte dál. Nebude to nic pro vás. Chci vás totiž vzít na výlet do Pargy, přímořského městečka na řecké pevnině, v pohoří Epirus. A to není nic pro lenivce zhýčkané hotelovými komplexy a současnou globalizovanou podobou turistiky.

Ale pojďte se mnou všichni, kterým nevadí trocha chůze, které baví pozorovat život místních lidí, nakupovat spolu s nimi v obyčejných rodinných krámcích a zároveň si večer rádi vyjdou do uliček podivuhodného městečka a kochají se spoustou obchůdků, taveren a barů. Tak pojďte, Parga stojí za to, aby o ní člověk věděl. Ona totiž splňuje vše, co od dovolené u moře čeká člověk, který má rád krásné pláže, procházky a zároveň rušný noční život.

V poslední době se na ni pár českých cestovních kanceláří zaměřuje, takže čeština je v ní slyšet čím dál tím více a místní obchodníci se tomu, jak bývá v Řecku zvykem, bryskně přizpůsobili. Slyšíte tu od nich sympatické pokusy o kontakt jako třeba: ahoj, prosím, děkuji a tak podobně.

Přistává se na letišti ve městě Preveza, z něj se pak jede autobusem asi hodinu po poměrně slušné rychlostní silnici, Řekové ji nazývají dálnicí. Legrace nastává v momentě, kdy autobus vjede do Pargy. Takže, všichni vystoupit. Zavazadla se přendávají do dodávek, lidé nastupují do mikrobusů a kolona jede dál. Uličky Pargy jsou tak úzké, že se jimi autobusy neprotáhnou. I mikrobus má co dělat, zejména proto, že uličky blokují spousty aut. Jsme totiž na pevnině a to znamená, že sem spousta turistů přijíždí autem. Stačí se dívat na značky, jsou tu Italové, Srbové, Rumuni, hodně  Řeků, kteří přijeli za mořem z vnitrozemí a s nějakým systémem parkování si tu nikdo moc hlavu neláme. Prostě se to zapíchne tam, kam se to zrovna vejde, co na tom, že někdo další nevyjede, však jsme v Řecku, tady se nespěchá, čas má tady úplně jiný rozměr. Takže mikrobus vykládá pasažéry co nejblíže jejich apartmánům a pouze malá dodávka má šanci probojovat se k nim co nejblíže a vyložit zavazadla tak, aby je turisté nemuseli nosit na velké vzdálenosti.

Drtivá většina ubytovacích zařízení v Parze je v úzkých uličkách. Parga je terasovitě postavený shluk domků. Vlastně chodíte pořád z kopce či do kopce. Není to nic pro lidi, kteří mají potíže s pohybem či nějaké jiné zdravotní omezení. Nicméně nejde o žádné náročné stoupání a běžně je zvládají i starší lidé v normální kondici. Velmi často je tady vidět páry středního a vyššího věku.

Parga je mimořádná tím, že si tady člověk může vybrat ze tří pláží. Začněme tou hlavní, uprostřed městečka. Na to, že se jedná o městskou pláž, tedy měřeno tím, že takové obvykle nebývají moc čisté a romantické, tato je nádherná. Vstup je pozvolný, ale pozor, v létě se musí počítat s tím, že je dost přelidněná. Nicméně poskytuje perfektní pozvolný vstup do vody a veškerý komfort městečka. To znamená blízké obchody s potravinami, taverny, bufety, slunečníky, lehátka. Za pláží vede promenáda, kvůli které je Parga turisty tolik oblíbená. Ale té si teď nevšímejme, na tu si vymezíme večer, teď nás zajímá koupání.

Když stojíme čelem k moři a vydáme se vlevo po promenádě, asi po dvou stech metrech zabočíme mezi domy. Objeví se před námi půvabná skalnatá pláž zvaná Piso Krioneri. Je tak krásná, že pokud si kliknete na jakýkoli odkaz s náz vem Parga na internetu, počítejte s tím, že tam bude fotka této pláže. Je oblázková, sevřená skalisky, ovšem s veškerým vybavením. Na to, že se nachází vlastně v centru města, jde o naprostý úkaz, za takovými plážemi se zpravidla musí daleko cestovat. Je na ní taverna a hotýlek, ale znovu pozor pro ty, kteří si pod pojmem hotel představují jídlo v ceně ubytování. Na to se v tady v Parze nehraje, turisty je třeba dostat do obchodů, do restaurací, do barů, ať utrácejí a ať městečko vzkétá. Je jedno, jestli si vaří v apartmánu špagety nebo si kupují pita gyros za dvě eura padesát centů nebo utrácejí desítky eur za kvalitní večeře v místních tavernách, možností je tu mnoho a každý si může vybrat podle toho, co preferuje.

Parga má i třetí pláž. Dostaneme se na ni, když se dáme z centra města vpravo, míněno, že stojíme čelem k moři. Jmenuje se Valtos. Je písčitá, dlouhá, jedná se pravý opak dvou pláží, o kterých dosud byla řeč. Ale další pozor. Jsme ubytování v některém z domů v centru Pargy a to znamená, že se na Valtos dostaneme úzkými uličkami, po schodech k ruině benátské pevnosti a pak zase po schodech dolů. Cesta je to pěkná, mezi obchůdky a tavernami, jenže to už opravdu není nic pro lidi, kterým nedělá dobře prudké stoupání, zejména ve velkém horku. Proto je dobré při rozhodování jet do Pargy, dobře si ověřit, kde se vlastně ubytování nachází. Pokud v centru, budou našimi hlavními stanoviště pláže s názvem Krioneri a Piso Krioneri. Pokud je uvedeno, že ubytování je u pláže Valtos, zbystřeme. Pokud nechceme večer zdolávat stoupání, když se chceme dostat do historického rušného centra, Valtos není tím pravým místem. Je to pěkná velká písčitá čistá pláž s příjemným vstupem do vody, ale na ní, na rozdíl od městečka, už  jsou klasické hotely, pár barů, provozují se tu vodní sporty. Tady romantiku nehledejme, od ní nás dělí cesta přes kopec do staré Pargy a je to cesta, která dá slabším jedincům docela zabrat, zejména, když uvážíme, že ji absolvujeme tam a zpátky.

Na druhé straně, kdo má rád klidné ubytování třeba v olivovém háji a klasickou pláž, Valtos je pro něj ideální. Každopádně, Parga je výjimečná tím, že má tolik hodně odlišných podob. Proto je třeba před cestou sem pořádně na internetových mapách prozkoumat, kde přesně leží ubytování, o kterém uvažujeme. Parga je opravdu tak různorodá, neposatelná a neustále překvapující, že člověk jí může být totálně nadšen stejně jako totálně zklamán.

Pozoruhodné na Parze je, že sice třeba bydlíte v domečku v jedné u jejich úzkých uliček nedaleko promenády plné restaurací a barů, ale přesto v noci neslyšíte hluk. Uličky jsou úzké, domky nalepené jeden na druhý, člověk neví, ve kterém žijí turisté a ve kterém místní lidé. Vyjdete ven a vedle na terásce věší prádlo hodně stará paní. Vracíte se z pláže a ta paní tam sedí se svou hodně starou kamarádkou, pijí kafe a smějí se na vás, protože vidí, jak jste nadšení tím, že přímo před vás právě upadl ze stromu zralý citron. V zelinářství žije pes a žádá od vás podrbat, obchodem s potravinami právě prošla kočka, pod vaší terasou začali dva malí místní kluci kopat do balonu.

Zvyšující se zájem o Pargu vede cestovní kanceláře k tomu, že se tady snaží získat stále více možností ubytování. Čímž se dostáváme k dalšímu upozornění. Jako oblast Parga někdy cestovky a prodejci zájezdů označují i nedaleké letovisko Amoudia. Jenže to s Pargou nemá nic společného. Maximálně  jen to, že je v jejím blízkosti, tedy asi dvacet minut autem. Je to úplně obyčejný shluk hotýlků a apartmánů na nijak výjimečné pláži a pokud člověk nemá auto, ke skutečné podobě Pargy si tam ani nepřičichne.

Takže, kdo chce opravdu poznat Pargu, to podivuhodné městečko, měl by volit ubytování v jejím centru a připravit se na to, že bude chodit, pozorovat, obdivovat, divit se, míjet řeznictví s kusy masa visícími na hácích ve výloze a zelinářství, ve kterém je všechna zelenina taková pokroucená, s černými ďolíčky, tedy taková, která by v supermarketech v Česku byla označená za nevhodnou, ale ve skutečnosti úžasná, voňavá, právě sklizená. Bude míjet prodejnu s čerstvými rybami, které páchnou tak, až jsou jimi načichlé všechny ty plážové tuniky a haleny, které vedle vlají na stojanech a čekají, až si je turistky koupí. Bude se prodírat mezi auty, které se snaží projet všechny ty úzké uličky, jež se projet nedají, a tak tu všichni troubí, nadávají, uskakují. Protože to je Parga.

(V dalším pokračování cestopisu o Parze si řekneme více o výletech, které se z ní dají podnikat a o její historii.)

 

Scarlett Wilková pro i60

 

 

 

 

 

 

Autor: Redakce Zpět na homepage
Hodnocení:
(5 b. / 6 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jaroslava Švecova
V Parze jsem byla asi tak před 20 lety, mohu potvrdit, že je to úžasné místo, tak jak pisatelka píše. Ještě bych se tam ráda podívala.
Jarmila Komberec Jakubcová
Moc zajímavá ukázka řecké destinace.Těším se na další článek o Parze.
Elena Valeriánová
Tam by se mi líbilo. Mám ráda starobylá městečka, kde život plyne poklidně. Ráda pozoruji a hlavně fotím lidí v jejich každodenním životě. Jen v článku postrádám informace, kde se Parga nachází, protože Řecko je trochu veliké.
Věra Ježková
Protože jsem v Řecku nebyla, chtěla bych vidět nejdřív antické památky. Dovolená u moře mne neláká.