Dětský sen
Na snímku Danuše Onderková

Dětský sen

23. 8. 2019

Bylo mi kolem 7 let, když se mi dostala do rukou knížka „O letadélku Káněti“. Zamilovala jsem se,  mimo jiných, do této knížky a stále jsem se k ní vracela.

Vžila jsem se do role dvou asi devítiletých chlapců, kteří vyrůstali poblíž letiště. Sledovali pilota, jak zkouší letadla. Zalíbílo se jim malé letadlo, které pro svou malou velikost dostalo název Káně. Pilot jim předvedl, jak se s ním létá, a tak si to jednou vyzkoušeli. Samozřejmě tajně. Po tomto průšvihu je ale pilot začal učit létat a předvedli své umění i před diváky.

Mockrát jsem si přála toto vyzkoušet a v dětské představivosti jsem se vžíla do role jednoho z chlapců. Samozřejmě sen je sen, ale…

Nedávno jsem se rozhodla a pilotování malého sportovního letadla jsem si vyzkoušela. Bylo to na třikrát. Poprvé půl hodiny nad Beskydami a instruktor mi svěřil knipl do ruky maximálně na pět minut a při tom si knipl držel a vyrovnával sám. Byla to nádhera, ale nebylo to ono. Aspoň jsem více fotila.

Po druhé to bylo tři čtvrtě hodiny, směr Slezská Harta, Kružberská přehrada, Poruba a zpět. Tentokrát jiný instruktor mne nechal pilotovat asi 15 minut, ale veškeré malé nedostatky okamžitě opravil sám.

Ani to mne moc neuspokojilo, i když pohled i let byl nádherný. Počasí nám přálo.

Stále to nebylo ono, a tak jsem se rozhodla do třetice. Hodinové pilotování. Byla jsem trochu překvapená mladou 21letou instruktorkou Karin a po domluvě, že tentokrát bych chtěla letět nad Jeseníky, souhlasila.

Z Mošnova jsme vzlétli za nádherného slunečného dne a hned nahoře mi Karin vysvětlila řízení. Pochopila jsem, a tak mi řekla: „ Můžete to zkusit“, chytla jsem si knipl a Karin mne to nechala vyzkoušet. „Doleva, doprava, dolů, nahoru. Super a teď můžete letět sama.“ Trochu se mi třásly ruce, zvláště když jsem postřehla, že Karin dala své ruce na kolena, ale za chvíli jsem se uklidnila. Abych neletěla mimo kurz, tak mne zprvu upozornila, trochu doprava nebo čumák trochu dolů. „Najděte si před sebou nějaký bod a toho se držte.“ Potom už bylo vše nádherné. Zvládla jsem vyrovnat i letadlo, když do nás narážel silný vítr. Pomohla mi rada držet se nějakého bodu.

„Nebojíte se?“ zeptala jsem se.

„Ne, já si to užívám, jde vám to skvěle“

„Tak to mi nikdo neuvěří, že pilotuji sama“ řekla jsem nadšeně.

„Jak to, že ne?“ řekla Karin a zvedla ruce nad hlavu, aby mne ujistila, že to je opravdu jenom na mně. Párkrát jsem ji poprosila, aby to vzala za mne. To, když jsem si chtěla udělat nějaké snímky, poté jsem se opět chopila kniplu a Karin si hned položila ruce na kolena. Tentokrát jsem stačila sledovat i okolí a vše, co mi Karin ukazovala. Viděla jsem zpustošené lesy od kůrovce. Škoda, že jsem si to nestačila vyfotit, protože jsme byli nad nimi. Letěli jsme nad Slezskou Hartou, Kružberk…až nad Jeseníky. Počasí se začalo kazit, ukázaly se škaredé mraky. Když jsme doletěly nad Jeseníky, nebylo vidět na krok. To si Karin převzala řízení, otočila to a nasměrovala zpět. Vyletěly jsme z nejhorších mraků a Karin mi opět předala řízení.

Mohu říct, že jsem si to tentokrát užila parádně. Dokonce při pohledu před sebe jsem měla pocit, že stojíme ve vzduchu na místě. Při pohledu dolů, ale bylo jasné, že se mi to jen zdá. Přiblížily jsme se k Mošnovu, a když jsem viděla přistávací dráhu, bylo mi jasné, že můj parádní zážitek, necelé hodinové řízení malého letadla, skončil. Karin si přebrala řízení a my přistály.  

Samozřejmě, že jsem si při tom letu vzpomněla na již zmíněnou knížku a řekla jsem si, že dětské sny se mohou někdy splnit. I když skoro po 60 letech.

Nádherný zážitek, který mi nikdo nevezme a na co budu dlouho vzpomínat.

A věřím, že to rozhodně není můj poslední let…

            

 

Hodnocení:
(5.1 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie
TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jaroslava Handlová
Danko, máš můj obdiv. Je krásné plnit si dětské sny a ještě nás tím potěšit. Díky za článek i hezké fotky.
Dagmar Bartušková
Dano, obdivuhodné!
Danuše Onderková
Líbí se mi vaše reakce. Nic méně je to opravdu krása, držet knipl v rukou a letět. Nepředstavitelný zážitek a určitě si ho zopakuji. Jenom pro upřesnění, pilotský průkaz si dělat nebudu, na to opravdu už nemám. Ale zalétat si ještě budu chtít. Díky za vaše reakce a komentáře.
Marie Novotná
Nemám slov. Odvážná zmrzlinářka pilotuje sama.Trénuješ cestu do Anglie? :-)
Eva Mužíková
Danko, kdo umí, ten umí a kdo neumí jako já, ten jen čumí. Gratuluji.
Alena Vávrová
Letět, to ano, ale pilotovat, k tomu nemám pořebnou ctižádost. Jsi dobrá. Danko! Tu knížku naše děti taky měly. Ale já v dětství četla asi 10x Mládí na křídlech od H. Šmahelové ;-)) . Taky mne ta posedlost drží odjakživa.
Věra Ježková
Danuš, jsi úžasná. O letadélku Káněti jsem taky četla, ale nijak mě to nepoznamenalo. (Já jsem četla pořád dokola Káju Maříka.)
Anna Potůčková
Danko, určitě pro Tebe nezapomenutelný zážitek a blahopřeji ! Je prima si plnit své sny!!!! A krásné fotky o tom krásnu vypovídají!
Dana Puchalská
To je paráda,pilotovat . Gratuluju.
Mirek Hahn
Úžasné ! Bezvadný zážitek, máte odvahu.
Marie Seitlová
Danuš, je fajn si plnit sny. A to je nádherný sen, koukat se z výšky na naši krásnou zem. Blahopřeji kopilotko.
Zuzana Pivcová
Znám, Danko, Tvé vyprávění o letu balónem, ale tímhle jsi posunula laťku ještě o moc výš. Tak, jak a kam to bude příště?? Už se těším.
Naděžda Špásová
Danko, tak to ti gratuluji, tohle bych nikdy nedala. Jsi fakt hvězda. Fotky z letadla jsou skvělé. :-)
Dana Kolářová
Danuš, moc blahopřeji. Jsi dobrá! Výšky pro mne nejsou to pravé ořechové. :-)