Malta - 3. díl: Barevné čluny, Blue Grotto, megalitické chrámy
Foto: autorka

Malta - 3. díl: Barevné čluny, Blue Grotto, megalitické chrámy

25. 8. 2019

Pátek 5. 4. 2019 – 3. den

Rybářské městečko MARSAXLOKK (čti marsašlok)

Znovu jsem byla fascinována desítkami barevných člunů, pohupujících se na vlnách. Tato podívaná mi učarovala již při loňské návštěvě Malty. Sem jsem velmi ráda znovu doprovodila Mílu, která se na Marsaxlokk taky moc těšila.

Prošly jsme se kolem stánků v nejvyhlášenějším rybářském přístavu na jihovýchodním pobřeží a pak zamířily k jedné z četných venkovních restaurací přímo na břehu moře.  Číšníkovi jsme sdělily přání, že bychom chtěly čerstvou rybu. Obřadně nám donesl na velkém tácu pět druhů pěkných, opravdu čerstvě vyhlížejících ryb. „Vyberte si, kterou vám máme připravit,” řekl číšník s úsměvem. Shodně jsme ukázaly na jednu menší. Usoudily jsme, že ta nám bude bohatě stačit pro obě. Dostalo se nám výkladu, jaké má která ta ryba přednosti, a pochválil nás, že jsme si vybraly správně. Míla, ani já nejsme úplnými znalkyněmi druhů ryb, natož pak mořských. Takže nám mohl navykládat cokoliv. Prozradil nám, že ta „naše“ se jmenuje SEABREAM ARAWAT. Jaké štěstí, že existuje internet a jazykový překladač. Našlo nám to český ekvivalent. Prý to je PRAŽMA.

Už je to hotové, už se to nese. Ryba byla naservírovaná na krásném rybím talíři a úžasně voněla. Kdo to ale naporcuje? Společnými silami jsme otevřely břicho, vyndaly kostru a kamarádsky jsme se taky rozdělily o veškeré dobroty, co nám byly na stůl doneseny. Opravdu jsme si pochutnaly.

Bylo velmi vzrušující u jídla současně pozorovat moře, které občas svoje vlny zvědavě a mlsně vrhlo až k okraji našeho stolu. Lepší místo jsme si pro kulinářský zážitek vybrat nemohly. Prostě skvělé! Cena 43 Eur (tedy pro obě dohromady) již tak voňavá nebyla, ale za tu radost to stálo.

BLUE GROTTO – Modrá jeskyně
Po nezapomenutelném obědě jsme se těšily na výlet do Modré jeskyně. Náš oblíbený Hop Hop bus nás odvezl přes několik kopců a údolí k malému přístavišti. Jenže rozbouřené moře nedovolovalo malým lodičkám vyjet k jeskyni. Všichni jsme se rozptýlili po skalnatém břehu zátoky a užívali si pohled na řádění rozdivočelého vodního živlu. Kapky vody vystřelovaly do několikametrové výše. Moře útočilo na schody. Uklouznutí by se tady mohlo stát osudným. Voda se valila ze všech stran. Na pár vteřin se ukázala neuvěřitelná duhově zabarvená obloha. Začalo pršet. Restaurace nad útesem se zaplnila a svorně jsme všichni čekali s nějakým drinkem na autobus. Nikdo z nás snad ani nelitoval, že jsme se do jeskyně nedoplavili. Zato jsme viděli fascinující hrátky moře. Pocítila jsem silný příliv energie a s podobnými pocity se mi svěřila i Míla.
V pozdním odpoledni na nás ještě čekaly další zážitky. Jely jsme se podívat na pozůstatky dávných civilizací.

HAGAR QIM a MNAJDRA
První se čte „adžár ím“ a znamená Stojící kameny. Pochází z období 3 000 let př. n. l. Přichází se k němu z moderně vybaveného Návštěvnického centra. Pozůstatky chrámů jsou chráněny obrovskými přístřešky, připomínajícími stan. V chrámu byly nalezeny sošky „tlustých dam“ a maltské Venuše. Ty jsou nyní vystaveny v Archeologickém muzeu ve Vallettě.

Ke stavbě tohoto chrámu byly používány kamenné bloky, vážící až 20 tun. Některé štěrbiny ve zdech síní údajně sloužily k pronášení věšteb kněží a věštkyň. Upravená cesta, dlouhá přibližně 700 metrů, vede k dalšímu chrámu Mnajdra. Tento megalitický div sestával ze tří chrámů. Ty měly jedinečnou polohu nad útesy a všechny pocházejí z období od roku 3 600 až do roku 3 000 před n. l. Tentokrát se nám tajil dech obdivem při procházení síněmi a při pomyšlení, že tyto stavby přežily již 5 000 let. I když původní kamenné klenby chrámů, tvořících střechy, se již dávno zřítily a zůstala zde torza zdí, tak to vše vyvolává úctu k dávným civilizacím. Myslíte, že nám bylo dopřáno vše si pěkně pomalu prohlédnout? Naštěstí ano – to jsme stihly báječně. Ovšem při návratu zpět nás od prohlížení zajímavě kvetoucích různobarevných trsů u cesty areálu vyhnalo - co asi? Uhodli jste - byla to vidina brzkého deště. Ten přišel kupodivu pozvolna, ale postupně se měnil v nevídaně prudký a dlouho trvající liják. Návštěvnické centrum se ukázalo jako velmi užitečné a poskytlo nám azyl až do příjezdu autobusu, který nás dovezl šťastně „domů.“

Úvodní díl najdete zde:

V příštím pokračování se necháme okouzlit hlavním městem ostrova, Valletta čeká na vás.

Hodnocení:
(5.1 b. / 10 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie
TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jaroslava Handlová
Mám radost z úplně všech pozitivních ohlasů, děkuji vám. ///Zuzko, Ty jsi také ten „objevitelský" typ. To je radost, když se takový div někdy najde, viď? ///Jano H., natáčelo se tam více filmů, já je zmiňuji až v 6. dílu, který však teprve vyjde. I já jsem Maltu měla v plánu delší dobu, a najednou se mi poštěstila hned 2x brzy za sebou. Přeji Vám, aby to taky aspoň jednou vyšlo.///Paní Maru, vidím, že Vy jste měla na Maltě ještě další zážitek navíc, to je milé. Tu vůni letních fial jsem já úplně naplno nezažila, i když už tam vždy něco kvetlo. Možná toho bude mnohem víc, co vy jste tam poznala a já ne? Jen tak tuším, že kromě jiného to bude mít souvislost se 6. dílem ///Ájo, třeba si někdy dáme spolu někde nějakou rybí pochoutku, nebo i jinou?///
Dana Kolářová
Jsem okouzlena již od prvního dílu.
Dagmar Bartušková
Jarko, ráda jsem se zase Tebou nechala vést. K té pražmičce s tím zajímavým názvem bych k vám hned ráda přisedla. A ty chrámy! Super fota!
Maru Radvanová
Měla jsem také to štěstí navštívit Maltu i ostrov Gozo. Je to fascinující souostroví. Prvním, pro mne hlubokým zážitkem byla vůně letních fial, po vystoupení z letadla na tamním letišti. Ta nás ostatně doprovázela všude, neboť byly častým osazením záhonů nejen v okolí hotelů. Zážitků bylo mnoho a děkuji paní Jaroslavě za připomenutí a reportáž.
Jitka Hašková
Děkuji za báječné líčení. Těším se na další pokračování.
Jarmila Komberec Jakubcová
Maltu mám spojenou s množstvím kostelů a památek.Ale už tam nepojedu a tak dík za reportáž.
Jana Hošková
Ráda jsem si přečetla o Maltě, protože už delší dobu je na mém "návštěvním seznamu", hlavně kvůli megalitickým stavbám. Ráda bych viděla i ostrůvek Gozo, kde se údajně natáčel částečně i film Gladiátor s Russelem Crowem. Děkuji za reportáž ! Bohužel si nejsem jista, jestli se ještě na Maltu dostanu.
Zuzana Pivcová
Jarko, shodou okolností jsme se tehdy do Modré jeskyně kvůli zhoršenému počasí také nepodívali. Zato ráda vzpomínám na megalitické chrámy. Jedna bývalá kolegyně mi tehdy poslala SMS, že se malý chrám nachází v zahradě jednoho lepšího hotelu, který byl ode mě snadno dosažitelný. Opravdu jsem ho objevila.
Helenka Červenka
Perfektní dovča!
Dana Puchalská
Jaruško, opět moc zajímavé a fotky jsou perfektní.
Naděžda Špásová
Jarko, krásné fotky. :-)