Slevové letáky. Jsou zatracované i žádané
Ilustrační foto: ingimage.com

Slevové letáky. Jsou zatracované i žádané

17. 9. 2019

Sedmdesátiletá Eva si každý týden naplánuje, co do kterého obchodu půjde koupit. Řídí se slevovými letáky. Žije v centru Ostravy, možností má mnoho. Kvůli některých věcí neváhá jet tramvají ani do vzdálenějších čtvrtí.

Děti se jí smějí, že je závislá na slevách. Ona argumentuje tím, že se naopak chová ekonomicky. Podobně jako ona žije mnoho seniorů.

Někteří na reklamní slevové letáky čekají, počtení v nich je pro ně přímo dobrodružná literatura a organizují si podle nich budoucí dny. Jiní lidé jimi opovrhují, označují je za metodu, jak lidi dostat do obchodů a nenápadně je přimět kupovat tam i věci, které vlastně vůbec nepotřebují. Z různých průzkumů však vyplývá, že přes devadesát procent Čechů letáky obchodních řetězců listuje, prohlíží si je, a to i v případech, kdy žádný nákup neplánují. A přestože je nakupování podle letáků spojováno často především s lidmi v penzi, kteří mají čas jednotlivé obchody kvůli slevám objíždět, velmi často jich využívají také ženy, které jsou doma s dětmi.

Společnost Česká distribuční dělala dotazníkové šetření, díky kterému chtěla zjistit, jak se Češi k letákům staví. Zda je obtěžují nebo je berou jako samozřejmou součást života nebo se jimi inspirují. „Ukázalo se, že řada lidí letáky čte, i když žádný nákup neplánuje. Také vyšlo najevo, že senioři mají na letáky odlišné požadavky než většina zákazníků. Většinou uváděli, že je zajímají slevy na základní potraviny, ale nepotřebují jich širokou nabídku a ani nijak neprahnou po novinkách. Oceňují jednoduché přehledné letáky s méně produkty na stránce a dobře čitelnými texty,“ uvedl Petr Sikora ze společnosti Česká distribuční. Mladší lidé naopak často letáky označovali jako zdroj inspirace, baví je ty, které mají zajímavý design a jsou v nich například i recepty. Neukázalo se však že by senioři byli jedinou skupinou, kterou letáky zajímají, jak bývá často vykreslováno.

„Štve mě, když je senior líčen jako člověk, který nemá co dělat a tak s nákupním vozíkem objíždí supermarkety a hledá slevy podle letáků. No jistě, že si letáků všímám a na rozdíl od sousedů mi nevadí, že je mám ve schránce. Já na ně i čekám. S mou penzí jedenáct tisíc mi ani nezbývá nic jiného než pečlivě přemýšlet, co a za kolik koupím,“ říká třiasedmdesátiletá Zita z Prahy. Je bývalá kuchařka a dodnes vaří ráda. Takže nakupování je pro ni vlastně koníčkem. „Umím nakupovat úsporně a kvalitně. Dokonce mě nákupy pověřují i dvě sousedky. Pěkně si vždy u kafíčka promyslíme nad letáky co potřebujeme, co se vyplatí a já to pak seženu. Není to tak, že bych nakupovala zbytečnosti jen proto, že jsou levnější a k tomu přihodila něco drahého, co nepotřebuju. Tak se chovají mladí lidé. Ale pro nás, osaměle žijící ženy s malou penzí, je pečlivé plánování nákupů opravdu nezbytností a jestliže si z toho někdo dělá legraci, přála bych mu zkusit žít naše životy,“ vysvětluje.

Petr Sikora, který dotazníky vyhodnocoval, uvedl, že některé společnosti již nyní uvažují o tom, že by vyráběly letáky zaměřené speciálně pro seniory, které by byly přizpůsobeny jejich představám a potřebám. Marketingové metody jsou nyní tak propracované, že podle něj není problém tipovat lokality, kde žije více lidí vyššího věku a tam nosit letáky jiné, než do míst obývaných především rodinami s malými dětmi.

Další průzkum provedený tentokrát společností Incoma GfK ukázal, že roste počet lidí, kteří zakazují házení letáků do svých stránek. „Celkový vývoj vede k tomu, že lidé přestávají dělat zbytečné věci. Buď se letáky důsledně řídí a vědí proč nebo se na ně ani nepodívají, protože je to prostě nezajímá,“ uvedl ředitel výzkum Zdeněk Skála.

Existuje i skupina lidí, kteří nabídkám z letáků podléhají tak, až přestávají být schopni racionálně vyhodnotit, zda jsou opravdu výhodné. Jedna seniorka z Ostravy nutí svého muže, aby s ní jezdil do různých obchodů. On to vidí takto: „Žena si prohlíží leták a zjistí, že někde je výhodné velké balení pracího prášku. Sice ještě jedno velké balení máme doma, ale trvá na tom, že pro ně musíme jet. Supermarket je na opačném  konci města, takže to, co projedeme na benzínu, je někdy víc, než to, co ušetříme. Za dva dny mi s nadšením hlásí další velmi skvělou věc, kterou mají na dalším konci města. Takže zase jedeme. Když nejedeme, je mrzutá a nedá se s ní vydržet. Několikrát jsme o tom mluvili, ale mám pocit, že letáky a slevy jsou pro ni něco jako droga. Nedávno jsme jeli pro výhodnou čokoládu. Koupili jsme dvacet tabulek. Opravdu byla o polovinu levnější než je běžně. Takže máme doma dvacet tabulek čokolády. Nevím na co, vnoučata přijdou jednou za měsíc a na sladké moc nejsou. Já mám cukrovku a žena se snaží sladké nejíst, aby nepřibírala. Ale čokolády byly levnější a jí to přineslo pocit uspokojení, ba přímo vítězství z úspěšného lovu.“

Psychologové označují lidi, kteří letákům enormně podléhají, za typy, které si rády nechávají radit, řídit někým svůj život, nevadí jim být na někom či na něčem závislí. Ne každého totiž k zájmu o slevy žene opravdu těžší ekonomická situace, ale velmi často na nich jsou přímo závislí lidé, kteří na tom zase až tak špatně ekonomicky nejsou. Je to pro ně někdy spíše zábava, něco podobného jako sport či lov.

Hodnocení:
(4.4 b. / 10 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marie Foltýnová
U nás je prodejna COOP bývalá Jednota.Dobře se mi tam nakupuje a letáky sleduji.Proč bych nekoupila třeba máslo,nebo jinou potravinu i polovinu levnější.Zvlášť,když není záruční doba prošlá.Velké zásoby nedělám.Ale balíček cukru,nebo mouky mám vždy po ruce,když pochybí.
Lenka Kočandrlová
U nás žádné letáky nikdo nerozdává,tak někdy na ně natrefím přímo v obchodě.Nebo se kouknu na leták na netu.Mnohdy se dají ušetřit nějaké peníze,i na žrádle pro zvířata,považuji ty akce za dobré.Co opravdu nepotřebuji,nekoupím,i kdyby to bylo za babku,karty např. penny,nechci. Už tak jsme sledovaní přes platební kartu,mobily....
Jarmila Komberec Jakubcová
Mám na domečku cedulku "Prosím nevhazujte letáky". Tím žádné letáky nemám a ani neznám. Někdy nám do firmy nechávají na vrátnici letáky, ale třídíme odpad a tak j dáváme do příslušného kontejneru. Slevové karty nemám, vždy odpovídám na pokladně "mám jen platební". Nechci někomu dávat svoje osobní údaje. Pokud něco nutně potřebuji tak si koupím i třeba v nějaké slevě. Mám známou která jezdí nakupovat pouze podle letáků, nemá co na práci a tímto zabíjí čas. Před chvilkou mi volala, že má už na zásobách 70kg levného cukru a co má dělat. Tak jsem jí neporadila, 1 kg cukru mi stačí na 2 měsíce.
Anna Potůčková
Leták listuji a pokud je nějaká sleva něčeho, co pravidelně kupuji, tak slev využiji. Hlavně co se týče potravin a psích konserv.
Marie Faldynová
Je to jako se vším: slevové letáky jsou dobrý sluha, ale zlý pán. Když chci vybrat ze slevového letáku zdravé potraviny a potřebné věci, moc toho nenajdu.
Soňa Prachfeldová
Letáky neprobiram, ale pokud je akce v obchodě a zrovna to potřebují, kupuji. V C&A ráda oblékání, v obchodě nejčastěji máslo a konzervy pro psy.
Jitka Caklová
Pokud si matka samoživitelka "vychová" ze svých dětí sobce a vyživuje je do třiceti, čtyřiceti let, tak si samozřejmě naspořit nemůže. My jsme jako rodina coby "kulaci" v padesátých letech dřeli bídu s nouzí, bez jakýchkoliv sociálních výhod. Kecy o tom, že děti nesmí pracovat u nás nebyly vyslyšeny. Švagrová, v šedesátých letech, sice nebyla matka samoživitelka, platy byly nízké a jako dělnice v Tesle si nosila práci domů, ta vymoženost už tehdy existovala. Po večerech seděla se třemi dětmi okolo stolu a pracovali, aby si přilepšili. Je opravdu smutné, když matka samoživitelka uživí tři děti a tři děti neuživí jednu matku. Hold doba pokročila a můžeme si zpívat: "A to je ten pokrok, pokrok, pokrok, už jsme zase o krok, o krok dál." O jak velký, dnes vidíme všichni.
olga skopanova
Ona matka samoživitelka se třemi dětmi si na důchod zase tolik naspořit nemůže.
Jitka Caklová
K příspěvku 17:21 - ono to vůbec není o výši důchodu, nebo jeho valorizacích, ale o umění hospodařit. Pokud někdo věří a "skočí na špek", že mu bude přidáno 900.- Kč, tak je snílek. Valorizace je daná zákonem a jelikož letošní inflace činí v průměru 700.- Kč tak dostaneme přidáno prakticky 200. Kč, ostatní z nás stát vyždíme zpět pro vlastní potřeby. Letáky jsme nějaký čas vázali do balíků, pro případ, že vypnou proud a museli bychom domek vytápět a vařit na kamnech na tuhá paliva. Když se letáky srolují do pevných ruliček, které se zlomí, aby se v kamnech nerozvinovaly, je to levné vytápění. Zatím jsme to nepotřebovali, ale máme to v praxi vyzkoušené na radu ptáka Loskutáka. Na dotaz: "Jak se máš", vždy s úsměvem odpovídám: "Dík za optání, špatně už jsem se měla." :-) :-)
Dagmar Bartušková
Také ráda procházím letáky, hlavně na kosmetiku a sport. Akce vítám s otevřenou náručí, vždyť na starší kolena dostávám za poctivou celoživotní práci jen tuberácký důchod. :-(
Jarmila Komberec Jakubcová
K příspěvku 12:32 - pokud máte tak vysoký důchod či další jiné příjmy asi vás opravdu slevové letáky nemusí zajímat, nechcete mít ani valorizaci důchodu atd. Bohužel všichni nejsme tak dobře situovaní.
Věra Ježková
Slevové letáky mě baví si prohlížet. Samozřejmě nenakupuji pouze podle nich, ale když mě v nich něco zaujme, tak si to koupím. Ať je to třeba květák, který neplánovaně uvařím k večeři, nebo dobrá akcová čokoláda.
olga skopanova
Toho Boh dá nebude, aby můj život řídily slevové akce.
Dana Puchalská
Já znám spoustu lidí z okolí, co nejsou jen senioři, kteří vědí, že na něčem se ušetřit prostě dá. Ale nechápu, proč to někdo kritizuje. Nebudu doma hamounit a syslit věci zbytečné, ale něco co je levnější si koupím určitě.
Margita Melegova
Nejak nechapu proc se letakum venuje tolik diskusi, vydavaji se vsude i v Americe, jen tam se pro zmenu z letaku vystrihuji kupony a cim vic jich clovek ma tim vetsi vozik nalozeny zbozim si odveze skoro bez placeni, po odecteni bodu z ustrizku. Kdyz jsem to videla poprve tak jsem koukala s otevrenou pusou. Obcas koupim nejake zbozi podle letaku, ale neni to pravidlo, nepatrim k boxujicim se o slevy, ale dokazu pochopit lidi kterym slevy umozni usetrit nejakou korunu a v zadnem pripade je neodsuzuji. Moje znama stihne obehnout vsechny slevy a umerne tomu nakoupi, nepotrebuje tolik ani nespotrebuje, zije sama a kdyz je pred branim tak knuci, ze penezenka zeje prazdnotou, utratim stejnou castku za jidlo pro dva a vice lidi podle navstev deti a vnoucat, vsechno je o nakupovani s rozumem co musim koupit a bez ceho se obejdu.
Jitka Hašková
Když člověk musí vyjít s důchodem, tak to musí dělat jak říká v článku paní Zita.