Ta zpráva mě zasáhla asi 40 kilomeetrů od domova. Zrovna jsme s kamarády, s nimiž jsem si vyjel na kolo, odpočívali v jedné hospůdce, když mi do mailu v mobilu pípla zpráva, že zemřel Franta Mendlík. Hodně mě to zaskočilo. Ještě před několika dny psal na íčko své komentáře, nic nenasvědčovalo tomu, že by nás mohl tak náhle opustit. Celou cestu zpět domů jsem na něj musel myslet...
Nikdy jsme se osobně neviděli, František nejezdil na společné srazy, nikdy nebyl u nás v redakci. Vlastně to byl pro mne (stejně jako pro mnohé jiné čtenáře) cizí člověk. A přesto nám byl všem tak blízký. Byl vášnivým komentátorem politického a společenského dění a ačkoliv jsem osobně s jeho názory mnohdy nesouhlasil, nikdy jsem se na něj nezlobil. Franta byl totiž gentleman. Uměl se na chatu prát za svůj názor, uměl se pohádat, ale nikdy nesklouzkl k hanlivým výrazům či osobním invektivám. Měl jsem ho rád.
Pro íčko, ale i regionální noviny, napsal stovky povídek s autobiografickými prvky, zejména o železničářské tématice a také o svém druhém zaměstnání - hlídače v parfumerii. Měl svůj osobitý humor a styl. Bude nám na íčku chybět.
Franto, budiž ti země lehká!
Zde si můžete přečíst některé z Františkových povídek:
https://www.i60.cz/clanek/detail/1411/pod-maskou-drsnaka
https://www.i60.cz/clanek/detail/18528/vyjezdni-zasedani-pomoci-invalidniho-voziku
https://www.i60.cz/clanek/detail/1927/jed-ptaku-jed
https://www.i60.cz/clanek/detail/3719/velmi-podivny-pruzkum-jidla-podle-obrazku
https://www.i60.cz/clanek/detail/7559/romca
