Jan Šiml: Důchodový věk je výzva k novému začátku, nikoliv k rezignaci
FOTO: archiv Jana Šimla

Jan Šiml: Důchodový věk je výzva k novému začátku, nikoliv k rezignaci

28. 9. 2019

V osmdesáti letech dělá průvodce, vede odborná zdravotní cvičení pro seniory a motivuje je k neustálému pohybu. "Pohyb je nejúčinnější a nejlevnější lék proti předčasnému stárnutí," říká v rozhovoru Jan Šiml.

Navazujete na své celoživotní zájmy? Rozvíjíte vlastně to, co bylo už dříve vaší  zálibou?
Máte pravdu. Veškeré pohybové aktivity - sport, turistika i kolektivní hry - mne provázely ve všech fázích života. Období, kdy jsem se po pětačtyřiceti letech odpoutal od pracovních povinností, se snažím vyplnit činností navazující na tento celoživotní trend.

Řekněte nám něco o sobě. I o své minulosti...
Narodil jsem se v dubnu 1938 v Nechanicích u Hradce Králové, kde jsem v láskyplném rodinném zázemí prožil dětství. Do obecné školy jsem začal chodit ještě za války. Když skončila válka a došlo k obnovení Sokola, ušila mi maminka červené trenýrky a dovedla do cvičení mezi malé sokolíky. Je to jeden ze životních bodů, který mne provázel v celém životě. Sokol mi dal nejen lásku k pohybu, ale vštípil do mého povědomí pocit vzájemnosti, odpovědnosti k druhým, cílevědomosti a vytrvalosti k tomu, co dělám. V pozdějších letech, až do své dospělosti, jsem prožil v sokolském kolektivu mnoho pěkného. Kromě všestranného sportování jsem absolvoval trenérské kurzy a kurzy rozhodčích volejbalu – tehdy odbíjené. I tahle práce pro Sokol mne těšila. Moji profesní dráhu určila, jako u mnohých mých vrstevníků, „strana a vláda“. Studijní ambice zhatilo jediné slovo tajemníka Místního národního výboru – nežádoucí. To už je však úplně jiná kapitola.

V průběhu zaměstnání (1958-2003) jsem dostal příležitost zajišťovat zájezdy a výlety a starat se o knihovnu pro zaměstnance. Podnikový autobus, který byl k dispozici, mi umožnil zorganizovat na stovku turistických zájezdů po Čechách i po Moravě. Příroda, práce s lidmi i knihou mne provázely po celou dobu zaměstnání a je to moje hobby dosud. Pravidelné vycházky a výlety jsme měli ve svém programu s manželkou a dětmi celoživotně.

Musím zdůraznit, že se nepovažuji za kvalifikovaného průvodce. A ani se o to nesnažím. Moje seniorské vycházky mají spíš charakter přátelský, turisticko - sociální. Tato činnost mne moc baví. Těší mne, když se vycházka či výlet vydaří, povzbudí přítomné k zdravému pohybu a obohatí je o nějaký nevšední zážitek. Nabíjí mne to a je to pro mne veliká odměna.

Nacházíte na současných činnostech něco nového? Překvapujícího či šokujícího?
V zásadních věcech, týkajících se přínosu pohybu pro zdraví, nic nového nevidím, ale co je opravdu šokující, je všudypřítomná reklama na pohodlí. Co tím myslím? Výrobci všelijakých „ulehčovadel“ podporují lenost a z toho vyplývající snahu omezovat a  nadmíru tlumit naši manuální činnost a pohyb. Je velká přednost každého jedince, který dokáže rozpoznat, co ovlivňuje jeho život kladně a naopak, co pro něho přínosem není, ačkoliv to mnohdy na první pohled tak vypadá. V současné době máme k dispozici dostatek kvalitních potravin, síť veřejných dopravních prostředků (seniorům jsou poskytovány výrazné slevy), rozvinutou osobní automobilovou dopravu, v obytných domech a úřadech výtahy, pohyblivé schody v obchodních centrech a na mnoha jiných místech. V domácnostech nahrazují fyzickou práci stroje – pračky, ždímačky, vysavače, elektrické mlýnky a další „roboty“. To vše nám usnadňuje život, ale také nás to činí pohodlnými a lenivými. Mnohé to svádí (seniory zvlášť) k nadužívání. Senior, který si tuto situaci uvědomí, se nenechá strhnout  k přehnané pohodlnosti a zvolí, zcela určitě, opačnou filozofii. K té patří především střídmost v jídle a duševní a fyzická aktivita. Senioři, kteří se v plné síle dožívají vysokého věku, se vyznačují především těmito atributy. Není jim zatěžko jít pěšky tam, kde ostatní jedou tramvají, chodí do schodů i v domě, kde je výtah, po ulicích se nepohybují plouživými kroky, ale snaží se o svižný pohyb. Denní procházky a pěší výlety do přírody, rekreační sport, to vše podporuje jejich fyzickou kondici. K šťastnému prožívání seniorského věku je třeba i péče o psychiku. Nelze opominout péči o myšlení, paměť, prožívání a kladné procítění života v příjemném společenství (rodiny, kolektivu přátel) – předcházení psychosomatickým onemocněním.

Vaší současnou parketou je i zdravotní cvičení – vy vedete nějaké kurzy?
Shodou okolností jsem v roce 2008 poznal Seniorfitnes, tehdy začínající Občanské sdružení, jehož cílem bylo a dodnes je poskytovat seniorům širokou škálu aktivit. Jednou z nejvýraznějších je nabídka zdravotně kondičních cvičení. V té době jsem ukončil seniorské studium (UTV) na FTVS, absolvoval odborná školení zaměřená na zdravotní cvičení seniorů, získal oficiální certifikát cvičitele. Od roku 2008 tuto činnost pro Seniorfitnes zajišťuji v tělocvičně Tatranu Střešovice a v Komunitním centru Barrandov. Cvičíme v příjemném čistém prostředí, většinu cviků děláme na podložkách. Náplní hodiny jsou především cviky na protažení zkrácených svalů, uvolnění kloubů a přiměřené posilování. Celkově je cvičení zaměřeno k udržení mobility a tělesné nezávislosti do pozdního věku. Mnozí, kteří u mne se cvičením začali v roce 2008, navštěvují hodiny cvičení dodnes.

Ve cvičeních se snažím motivovat seniory k hlubokému procítění každého cviku, jeho co nejlepšího provedení a uvědomění si potřebnosti tělesného pohybu pro jejich fyzické a duševní zdraví. Každý, kdo se rozhodne pro zdravotně kondiční cvičení, by měl být dostatečně informován o přínosu cvičení, a motivován tak, aby se pravidelné cvičení stalo součástí jeho života. Měl by vědět, že tělesný pohyb je přirozenou lidskou potřebou a že jeho nedostatek je jedním z důvodů předčasného stárnutí. Je to velice výhodná investice do našeho zdraví – nejúčinnější a nejlevnější lék – alternativa k zbytečným návštěvám lékaře a přehnanému polykání medikamentů. Zlepšuje naší vitalitu, posiluje srdce, snižuje krevní tlak je výraznou prevencí diabetu, zpomaluje proces ztráty svalové hmoty, snižuje nebezpečí osteoporózy - „stařeckých zlomenin“, vedoucích k invaliditě a závislosti, která je strašákem všech stárnoucích. Má uklidňující efekt, zbavuje stresu a zlepšuje činnost centrální nervové soustavy – koordinaci pohybu a reflexy. Je jedním z nejefektivnějších přirozených léčebných prostředků deprese.

Cvičit denně a to v každém věku. Jen formu cvičení musíme přizpůsobit svému organismu a trénovanosti. Je vhodné dávkovat zátěž podle toho, jak se člověk právě cítí. Pokud se začíná cvičit ve vyšším věku, mělo by se začínat s jednoduchými cviky. Cvičení stupňovat.

Jak se vypořádáváte s oním nechvalně známým, leč prý nevyhnutelným „slábnutím organismu“? Nebo se vám vyhýbá díky vašim aktivitám?
Na světě je mnoho nespravedlnosti. Stárnutí je spravedlivé ke všem. S tímto problémem se můžeme vypořádat pouze tak, že jej přijmeme jako neměnitelný fakt. Každý živý organizmus je geneticky naprogramován tak, že už při zrození mu jsou předurčeny určité hranice schopností. Geneticky stanovené hranice života a zdraví nelze změnit, ale ostatní příčiny stárnutí se dají kladně ovlivnit a leckdy i zásadně! Samozřejmě, že i do mne se všechny atributy stáří zakously a nedají se setřást žádnými aktivitami. Mohl bych napsat dlouhý článek, co vše jsem fyzicky zvládal a kolik aktivit jsem už musel pro slábnutí organizmu opustit. Zůstávám u pravidelného cvičení, vytrvalostního běhu, delších turistických pochodů. Kromě pravidelného cvičení bych doporučil všem starším lidem denní procházku svižnou chůzí.

Co vaše strava? Máte nějaké specifické omlazující speciality?
Musím se přiznat, že nedodržuji zásady správné výživy, i když je dobře znám. V prvé řadě nejím pravidelně. Vymlouvám se, zčásti právem, že moje činnost, kterou dělám během dne, mi to neumožňuje. Jím převážně až k večeru. Nejsem vybíravý a od mládí jím pestrou stravu – zeleninu, mléko, maso, sýry atd. Nevím o žádných omlazovacích dobrůtkách – snad čistá voda?

A co elixíry dlouhého života?
Elixír věčného mládí či nesmrtelnosti k dispozici nemáme, ale o elixírek dlouhověkosti a spokojeného stáří se můžeme postarat sami. Jeho „výroba“ je možná náročná, ale stojí za to. Pravda je, že stárnutí se zastavit nedá, avšak zpomalit ano!! Důležitá je prevence, tj. pravidelná aktivace organizmu jako celku. Zdravý způsob života vyžaduje pohyb a duševní aktivitu. Myslím, že důležitější, než se dožít vysokého stáří, je prožít spokojené stáří.

Ani elixír spokojeného stáří však nepřichází sám od sebe. Je třeba si ho zasloužit. Být aktivní, zdravě sebevědomý, odvážný a činorodý. Vím, že genetika stárnoucí organizmus limituje a že k spokojenému žití potřebujeme také trochu toho štěstí. Ale i to štěstí je často výsledkem našeho životního postoje. Moudrý člověk to ví. Stařecká moudrost? Ani ta nepřichází sama bez našeho přičinění. Moudrost je výsledkem celého našeho žití, našich omylů, proher a vítězství, smíření se s neodvratitelnými životními situacemi včetně naší smrtelnosti. Moudrý člověk ví, že v našem životě by nemělo být místa pro chamtivost, závist, žárlivost a nenávist. Moudrý člověk ví, že pod tlakem negativních emocí přestává naše fyzické tělo dobře fungovat a proto se jimi nenechá ovládnout. Neaktivní, rezignující důchodce se rychle dostává na cestu úpadku psychické i fyzické kondice. Je to cesta do pekel. Čím hůř se psychicky a fyzicky cítí, tím menší je naděje, že s tím dokáže něco udělat. Přichází sebelítost a v krajním případě i sebevražedné myšlenky. Moudrý člověk ví, že elixíry nejsou -  je to na nás!!

V tom tedy vězí vaše neutuchající vitalita?
Moje vitalita se může zdát neutuchající pouze pohledem zvenčí. Mnohdy bojuji se svým tělem marný boj a vítězí lenost. Genetická dispozice je velice důležitá. Je to především v hlavě, v přístupu k životu.

Každý člověk má možnost volby. Buď zvolit cestu k navození psychické pohody s využitím pohybu a vstřícného sociálního postoje, smířit se se svým věkem a veškerou svojí činnost doprovázet kladnými emocemi, nebo se vydat cestou ke špatné náladě s nudou, depresemi a sociální izolací, která se s přibývajícími lety prohlubuje. Důchodový věk je výzva! Výzva k novému začátku, nikoliv k rezignaci. A o to se pokouším.

A vaše oblíbené rčení?
Mějte se a smějte se!

 

Natalie Kšajtová Faitlová  pro portál i60

 

 

 

 

 

 

Autor: Redakce Zpět na homepage
Hodnocení:
(5.1 b. / 12 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zdenka Ďarmeková
Myslím,že Honzik má na zádech skrytý klíček,kterým ho někdo stále natahuje.Stačí cvičit,několikrát do týdne,pořádá neustále výlety okolo Prahy,které si nejdříve projde sám a udělá reportáž,až potom nás na výlet pozve.Přeji mu stálé zdraví.
Soňa Prachfeldová
Skvělý pán, je to opravdu v každém z nás, jak se cítíme a co jsme.
Zuzana Pivcová
Pociťuji to i na sobě, a jestli se dožiju, ráda bych v osmdesáti byla tak čiperná jako pan Šiml.
Eva Stoklasová
Je mi moc líto, že někdo takový není také v Opavě. Nebo jsem se o něm ještě nedozvěděla. Snažím se také něco pro sebe dělat, ale ve společnosti jiných lidí je to něco jiného. Rčení p. Šimla užívám také je moc milé. Na svůj věk vypadá p. Šiml výborně .
Hana Rypáčková
Hodně štěstí do dalších let přeji...
Jana Šenbergerová
Pan Šiml v tom má jasno. Takovým i genetika nahrává. Často dobře geneticky naprogramovaný morous skončí dřív, než by musel. Pane Šimle, i nadále se mějte a hodně se smějte.
Věra Ježková
Slovo výzva ve svém aktivním slovníku nemám. Přesto i pro mne byl důchodový věk novým začátkem, nikoli rezignací. Užívám si ho. I díky íčku.
Věra Lišková
Moudré rady, jen je dokázat dodržet.. Nejde mi omezit se v jídle, celý život jsem jedla, dá se říct, skromně, ale teď, když vařím jen pro sebe, se občas přejídám.
Jitka Caklová
Vynikající rozhovor, mojí drogou je také pohyb :-)
Mirek Hahn
Zajímavý článek. Správná cesta.
Drahomíra Stínilová
Zajímavý článek a pan Šiml má pravdu v tom, že pohyb a myšlení jsou velice důležité aktivity nejen ve stáří. Nebýt toho, nepřekonala bych jedno z nejhorších období života.
olga skopanova
Obdivuhodný člověk, obdivuhodný životní příběh.