To já nejím. Věta, kterou říká stále více lidí
Ilustrační foto: ingimage.com

To já nejím. Věta, kterou říká stále více lidí

2. 10. 2019

To nejím. To nemůžu jíst. To pro mě není vhodné. Tyto věty jsou v posledních letech slyšet čím dál častěji. Lidé ze svých jídelníčků vyřazují řadu potravin v přesvědčení, že tak pro sebe činí to nejlepší. Ale běda, když mají vysvětlit, proč to vlastně dělají.

Pětapadesátiletá Petra přestala před rokem jíst vše, co obsahuje lepek. Její sestra je lékařka a tudíž jí opakovaně vysvětluje, že jestliže nemá diagnostikovánu alergii na lepek, je to zbytečné. Petra tvrdí, že se cítí lépe. Vysvětlení je prosté. Vyřadila ze svého jídelníčku nekvalitní bílé pečivo, kterým se dříve doslova cpala. Takže se cítí lépe. Ale nemá to nic společného s tím, že nejí lepek. Kdyby si dala kvalitní pečivo, které lepek obsahuje, nijak by to na svém zdraví či kondici nepoznala. Jenže lidí, kteří smýšlejí jako ona, v posledních letech značně přibývá. Nejedná se už o módní vlny, kterým podléhají mladé dívky snažící se být štíhlé a krásné. Vylučování určitých potravin z jídelníčku se stalo běžnou věcí, kterou dělají i lidé středního či vysokého věku.

„To, že si lidé zužují výběr potravin a ničí se tím, je typickým rysem této doby,“ říká Iva Málková, zakladatelka hnutí STOB, které pomáhá lidem hubnout a naučit se zdravě žít. „Dříve lidé drželi diety, to znamená, že něco z jídla ubrali. Nyní se řídí směry, které zakazují jíst to či ono. Vyřazují něco dobrovolně, ale naprosto zbytečně ze svých jídelníčků. Já jim často říkám: ‚Co by za to dali lidé, kteří opravdu ze zdravotních důvodů musí držet bezlepkovou dietu, kdyby si mohli dát kousek normálního chleba.‘ Připadá mi to naprosto bizarní. Znám lidi, kteří se celý život trápí tím, že něco nejedí a pak až po čtyřicítce i později zjistí, že se trápili zbytečně,“ vypráví.

Bizarní je slovo, které současný přístup mnoha lidí ke stravování vystihuje nejlépe.

Příkladem je jednašedesátiletá Iva, která se rozhodla, že si zlepší fyzickou kondici a zhubne. „Nechci jít do penze jako unavená tlustá ženská, ale chci si poslední etapu života užít,“ říká. Nechala si upravit povislá víčka, změnila účes, začala chodit cvičit. Okolí jí chválí, jak dobře vypadá a Iva získala novou chuť do života. Jenže po čase se začala cítit velmi unavená. A to až tak, že šla k lékařce. Ta jí žádnou nemoc nenašla, tak společně probíraly, co by Ivu mohlo trápit, jak žije,  co jí. Vyšlo najevo, že Iva ze svého jídelníčku vyřadila veškeré sladkosti i pečivo i přílohy. Jenže nedostatek sacharidů znamená zdravotní problém. Nešlo o to, že přestala jíst čokoládu a dortíky, ale o to, že sacharidy nedodávala tělu a ni v jiných potravinách, když nejedla ani pečivo, těstoviny, brambory či rýži, které sacharidy obsahují. Jedla jen maso, zeleninu, ovoce minimálně, právě proto, protože si myslela, že činí správně, když tělu nedodává žádný cukr.

„Já si nevzala ani kousek jablka nebo pomeranč, tak jsem byla posedlá tím, že do sebe nesmím dostat nic, co obsahuje cukr,“ říká. Protože k tak razantní změně přistoupila ve vyšším věku, tělo si s tím neporadilo. Byla unavená, začala mít kožní problémy, bolesti hlavy.

„Člověk by nikdy neměl dělat razantní změnu životního stylu, aniž by si nechal udělat základní vyšetření u lékaře. Čím je člověk starší, tím více to platí. Jenže lidé v poslední době více věří tomu, co si přečtou na internetu nebo co jim někdo poradil, než tomu, co slyší od nás,“ říká lékařka Kateřina Cajthamlová.

Vyřazování určitých potravin z jídelníčků se stalo jedním z typických rysů této doby. Provází ho i to, že lidé, kteří to dělají, se velmi často rozčílí, když slyší otázku: A proč to děláš? Protože nemají racionální odpověď. Velmi často rychle přejdou do opozice a ten, kdo otázku položil, je pro ně nepřítel. Takže je stejně na každém, jak se rozhodne stravovat a vlastně je zbytečné se do toho vkládat, pokud člověk někoho takového má ve svém okolí. Jen je třeba se smířit s tím, že často uslyší: Jé, to já nejím.

Hodnocení:
(4.9 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jaroslav Charvát
A tak jsem se rozhodl také jen pro několik řádků. Začnu asi odzadu. "To já nejím" občas slyším v TV pořadu Prostřeno. Nejsem jeho divák, ale někdy čekám v TV na předpověď počasí a přepnu na vedlejší kanál a tam jde tento pořad a slyším:Tak toto já nejím a toto také ne. Ptám se tedy, proč se toto děvče nebo chlapec do pořadu hlásilo. A nyní k problematice p. Nováčka a možná i dalších. Já na to moderní stravování nejsem odborník. Baví mě vaření, snažím se jíst vše. Snažím se jíst více méně starou dobrou českou kuchyni. Střídáme doma jídla, od masa, přes zeleninu, přílohy všechny druhy, ryby české - losos apod. mně nechutná, buchty a sladkosti nemusím, jen proto že mně příliš nechutnají, čokoládu jsem neměl, jak snad v dětství, nechutná mně. V sobotu k obědu brambory na loupačku a k tomu, česnek a máslo a mléko, já považuji za velmi dobrý oběd. Díky zaměstnání jsem hodně cestoval a cestuji. Takže často jsem se stravoval a stravuji v hospodách různých kategorií. Hospodský guláš - věřte je často lahůdka, dobrá polévka česnečka či tmavá zabijačková (prdelačka) je také velmi dobrá a stačí při cestování a řízení auta, aby člověk neměl plný žaludek. Ale nikomu nebráním, pokud si myslí, že stravy dělené nebo bez pšenice je to nejlepší, to je každého věc. Nemám rád kritiky jídel jako je p. Pohlreich. Když totiž 5 kuchařů udělá rajskou a bude tam pět strávníků, tak každému bude chutnat jiná, a to neznamená, že ty čtyři rajské jsou špatné, jak to často p. Pohlreich hodnotí. Myslím si, že dřív platilo: řekni mi co čteš a já ti řeknu jaký jsi člověk. Dnes je to asi takto: řekni my co jíš a já ti řeknu jaký jsi člověk! Já bych to doplnil opět starým, ale doplněným příslovím : Jím proto, abych žil, nikoliv žiji proto abych jedl . A to se mně zdá že nikoliv život, ale jídlo je pro mnohé "moderní" na 1.místě. Stačí se podívat na stravování ve školkách a v družinách. Perfektně připravená a odsouhlasená normální jídla většina dětí nejí. Ono to jde totiž už z domova, už od rodiny.
Josef Nováček
K jídlu - jsou potraviny, které bychom jíst neměli, třeba pšenici a kravské mléko a mnoho výrobků z něj. A tak bych mohl pokračovat ještě dlouho. Celý problém má několik stránek, jedna z nich je ta, že kupujeme polotovary a případně hotová jídla, jejichž výrobou se živí velké množství lidí a jsou všechno, jen ne zdraví prospěšné. Když je přestaneme kupovat. lidé přijdou o práci. Druhá strana je, že si tak paradoxně ničíme zdraví své a jiných jen proto, že zrovna v takové výrobě pracujeme (kolik že to máme v republice pekařů, uzenářů a výrobcu salátů a dalších zbytečností?) a tudíž nechceme přijít o práci... Tento problém je skutečně hodně barevný. Jestli chce někdo zhubnout, osobní zkušenost mám takovou, že jediné, co spolehlivě funguje, je přechod na dělenou stravu jako celoživotní způsob stravování. Ovšem pak zapomeňte, že si kupíte jakékoli průmyslově zpracované potraviny, budete si muset doma vařit a velmi disciplinovaně dodržovat tuto koncepci. Zpočátku je to docela náročné, ale časem si člověk vytvoří postupy, naučí se vařit jedna jídla v zimě a jiná v létě, dostane se na optimální hmotnost a hlavně se bude cítit lépe. Ostatní způsoby stravování mohou někomu vyhovovat, protože máme mezi sebou rychlé metaboliky, ale pak stačí rozhozená štítná žláza a je zle... A úplně žůžo je dělená strava podle krevních skupin, ale to málokdo dá. Je to celkově dost složité na zapamatování a kombinace a u krevních skupin se spousta potravin oprávněně zakazuje.
Lenka Kočandrlová
No,asi má být správně "mystérium",že....Pozdě...už to nejde opravit ,asi...
Lenka Kočandrlová
Nelíbí se mi,jak se dnes s jídlem nadělá,samé pořady o vaření,kecy v kaufu "jídlo je vášeň" .Fuj.Jíme,abychom žili a ne naopak.Taky se mi nelíbí dnešní kultura kuchařů,když namatlávají na střed talíře nějaké hromádečky a blivajzy a dělají z obyč potravy mistérium!
Zdenka Soukupová
Myslím, že právě u stravování platí ono pořekadlo: všeho s mírou. Pokud člověk má na něco alergii, nebo nemůže něco z různých zdravotních důvodů, tak je v pořádku, že to nejí. Já jím stylem od všeho trochu, ale nepřejídat se. K tomu trochu pohybu a je to.
Danuše Stočesová
Já jím takřka to, co jedli moji dědečkové a babičky. Mléko, brambory chléb.... Pro mne je důležitější kvalita, ne chuť. Občas, když průvodcuji, tak mám chuť na uzeniny, ale to jen opravdu málo. Můj jídleníček je jednoduchý.
Jana Šenbergerová
Tvrdit, že s ovocem a zeleninou nedostává člověk žádný cukr, může jen diletant. Když jsem se od ovoce a zeleniny vrátila k jiným potravinám obsahujícím sacharidy, udělala jsem největší hloupost ve svém životě, a teď za to platím. Něco jiného je jíst špatně kvůli chutím a něco jiného kvůli naprosté neznalosti. Mohu jíst všechno, ale ne všechno mi prospívá, i když mi to chutná.
Danka Rotyková
Když si vzpomenu na sladký jídelníček mého muže a na jídelníček založený na vepřovém a pečivu u syna, je mi dávno jasné, že ve výběru potravin to vždycky není. Každý jsme i uvnitř jiný, co někomu nevadí, může jinému škodit. Pokud někdo přijde na to, co mu neprospívá, je to výhra. Někdy se to ani lékařům nepodaří. Co mne se týče, jím téměř všechno kromně tlustého ovaru a nepiji teplé mléko. Ty červy bych dala pouze v případě, že by byli upražené.
Věra Halátová
Každý člověk má svoje jídla, na která je zvyklý a jídla, která prostě nejí. Já jsem v životě nepolkla maso z králíka. Prostě se mi to ekluje. Nepiju černou kávu a nejím sladkosti. Nejím smaženého kapra ani saláty s majonézou. Mám známou, která "hubne", co ji znám a to je víc než 16 let, ale nosí po kapsách žvýkačky, bonbony, čokoládky, prostě neustále něco polyká. Když si ta paní z článku myslí, že jí lepek nedělá dobře, no tak potraviny s lepkem nejí. Může jí to uškodit?
Věra Ježková
Jsem skorovšežravec. To, co nejím, nejím celý život, nikoli ke stáru kvůli životosprávě. Např. rajčata, sulc nebo ananas. Pouze se nepřecpávám.
Lenka Kočandrlová
Nikdy bych nevzala do úst : smrduté a plesnivé sýry,pivo,olivy,nějaké červy,ústřice. Takže toho,co jím je mnohem víc a rozhodně nestrádám.
Jarmila Fialová
Pravděpodobně jím asi jako Iva už od začátku roku(bez příloh a lepku).Mám dole 20kg a nikdy jsem se necítila líp,než teď.Snížil se mi cukr v krvi,cholesterol i KT.A co jsem naposled viděla,tak zrovna Cajthamlová pěkně přibrala.
Jitka Caklová
Pro mě je důležité znát sama sebe a vědět že stav těla je závislý na stavu ducha. Vím to, protože vždy jsem jedla všechno, stejně jako jím dnes, jen s tím rozdílem, že před dvanácti lety jsem měla o dvacet kilo víc.
Dana Puchalská
Znám spoustu lidí, tedy žen, ze svého okolí, kteří dělají v rámci zdravého stravování podobné nesmysly. Bývalá kolegyně si neuváženým doslova skokem do tzv. RAW stravy přivodila 3 měsíční léčbu. Nejdříve pobyt v nemocnici a pak domácí léčení. Teď už je z toho nejhoršího venku, ale..... Toužila být jako proutek. Teď už jí všechno ale v malých dávkách. Myslím, že už tohle nikdy dělat nebude.