Naposledy se pokusil vrátit téma slučování zdravotních pojišťoven do hry šéf komunistů Vojtěch Filip, podle kterého by se mělo začít rozpuštěním Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra a Vojenské zdravotní pojišťovny ve VZP. „Tímto krokem se přiblížíme naší myšlence existence jediné zdravotní pojišťovny,“ uvedl Filip po jednání se zástupci krizového štábu zdravotníků. Mezi požadavky štábu však slučování pojišťoven nefiguruje a proti podobným návrhům se začínají ozývat kritické hlasy.
„Se zrušením zaměstnaneckých a oborových pojišťoven nesouhlasím. Mají zřejmé opodstatnění. Jedině ony dokážou zohlednit potřeby konkrétních profesních a zaměstnaneckých skupin ve zdravotní péči i prevenci,“ argumentuje předseda Odborového svazu státních orgánů a organizací Pavel Bednář.
Záměry komunistů nepadají na úrodnou půdu ani u předsedkyně Českomoravského odborového svazu civilních zaměstnanců armády (ČMOSA) Renaty Kořínkové. „Z hlediska zájmů zaměstnanců nemá existence jedné zdravotní pojišťovny logiku. Taková instituce se z podstaty nemůže nijak specializovat a na nikoho zaměřit. Vznikne-li jedna pojišťovna, bude se muset snažit vyhovět všem skupinám a ve skutečnosti nevyhoví nikomu,“ soudí šéfka ČMOSA.
Systém jedné velké Všeobecné zdravotní pojišťovny a takzvaných zaměstnaneckých pojišťoven, které tvoří jakousi její protiváhu, se v Česku ustálil v 90. letech minulého století. Původně fungovalo na trhu dokonce 27 pojišťoven, které však postupně zanikaly a fúzovaly. Nakonec jich zůstalo sedm a celý systém funguje při tomto počtu minimálně v posledních deseti letech stabilně.
Komunisté v návrzích na vytvoření jedné pojišťovny argumentují také údajnou úsporou provozních nákladů. Ty však v případě českých zdravotních pojišťoven patří k nejnižším na světě, mohou na ně podle zákona použít jen tři procenta z příjmů. Stejná tři procenta by musela vydat i případná jediná zdravotní pojišťovna, která by však musela obsloužit všech 10,6 milionu obyvatel.
