Cestovat sama nebo zůstat raději doma?
Ilustrační foto: ingimage.com

Cestovat sama nebo zůstat raději doma?

20. 10. 2019

Sólové cestování může být pro některé starší ženy velmi stresující. Zvláště, když většinu života zajišťoval cesty někdo jiný, tedy hlavně manžel, a to především rezervaci a rozpočet, případně pak různá vyřizování na místě. A najednou, z jakéhokoliv důvodu, je to na vás.

Není s kým jet. Nejen, že musíte cestu naplánovat a zařídit, ale musíte ji hlavně absolvovat. To znamená, jet na vlastní pěst.

Pro některou ženu je to natolik tristní, že se jakéhokoliv cestování vzdá a už nikam nepojede. Někomu vyjde pokus najít spolucestující, ale vždy se to nepodaří nebo to ani není možné. Pokud ne, nezoufejte. I sólové cestování po šedesátce může být snadné a bezpečné, ba co víc, může splnit vaše někdejší touhy po dobrodružství.

Vydat se sama na cestu může být skutečně snadné, pokud se budete držet určitých doporučení.

Přijetí sólo cestování
Neteskněte po partnerovi a přijměte jako fakt, že jedete sama. Už to samo o sobě znamená půl vyhrané bitvy.

Pohodlí
Vyberte si na první výlet nějakou komfortnější destinaci, kde o vás bude postaráno. Zvolte si třeba víkendový výlet do nějakého jiného města nebo krátký lázeňský relaxační pobyt. Pokud zvolíte cestu letadlem na prodloužený víkend v některé evropské metropoli, tak raději tam, kde se alespoň částečně domluvíte.

Délka trvání
Zprvu cestujte jen krátce, abyste neměla pocit odloučenosti od domova. Budete-li cítit, že byl výlet příliš krátký, ten příští si můžete udělat delší.

Plánování pobytu
Určitě není na škodu mít určitý plán. Vždycky ho můžete roztrhat a zahodit. Ale vědomí, že víte, kam přesně jedete a kdy a co zhruba tam na vás čeká, vám zajistí klidnou mysl.

Odvaha
Už dopředu si pogratulujte, že jste našla odvahu jet. Je to vaše svobodné rozhodnutí, váš výlet, který vám nikdo nevezme.

Bezpečnost
S přibývajícím věkem ztrácíme pozvolna bezstarostnost mládí a občas se vynoří určité obavy: Co když onemocním? Co když mě někdo okrade? Předně si uvědomte, že to se vám může stát i doma, na to nemusíte být v cizině, Udělejte tedy alespoň vše potřebné pro to, aby riziko bylo co nejmenší.

Jako první obranu mějte uzavřeno odpovídající cestovní zdravotní pojištění, abyste v nejhorším případě nemuseli splácet lékařskou péči dodatečně rozprodáváním majetku. Je dobré si zjistit, jak je to v cíli vaší cesty se zdravotní péčí (pokud nejedete s CK, kde má toto na starosti delegát), případně mít k dispozici některá telefonní čísla. Pro všechny případy mít i kontakt na naše tamní velvyslanectví.

Obvyklou obavou je strach z přepadení a okradení. Je nezáviděníhodné zůstat bez financí a ještě muset vyřizovat zablokování kreditní karty, jednat s policií, případně se muset obrátit na naše velvyslanectví. Proto je třeba dbát na bezpečnost v hotelovém pokoji (zamykat, použít hotelový trezor, nenechávat v pokoji ležet věci, případně při odchodu nechat hrát televizi)  i na způsob nošení peněz s sebou venku, mít jen kabelku přes rameno je riskantní. Noste kabelu křížem přes tělo, peníze pak raději v "ledvince" nebo v pouzdře na krku.

Dbát praktických opatření je dobrá věc, ale největším úspěchem pro vás bude dobrý pocit, že se vám cesta vydařila. Když jste to dokázala, dokážete i další věci, budete se cítit sebejistější, silnější a dokážete i v jiných nečekaných záležitostech reagovat pohotověji. Dá se říci, že se více otevřete světu.

Napište nám své zkušenosti. Stalo se vám, že jste náhle musely cestovat samy? Při jaké příležitosti? Jak daleko od domova? Jakou jste udělaly zkušenost se sólo cestováním? Nemáme na mysli pouze dovolenou.

 

Autor: Redakce Zpět na homepage
Hodnocení:
(5 b. / 12 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Eva Stoklasová
oprava : hodně drahé.....
Eva Stoklasová
Já bych ráda do zahraničí jela, ale bohužel příplatky za 1lůžkový pokoj jsou modně drahé, takže mám smůlu. A také je lepší se mít s kým dělit o zážitky...
Alena Gebauerová
Např. Exim má inzerci hledám spolucestující. Ale já osobně byla sama několikrát u moře, na zájezdě se s lidmi seznámím, pobavím když chci, ale jinak si dělám co chci já a hlavně se vyspím do kdy chci a nikdo mě neomezuje, když jsem třeba vyspalá brzy, když spát nemohu, klidně si v noci čtu a to se spolucestující nejde. A po Česku jezdím zásadně sama, protože beru sebou hafíka.
Irena Mertová
Cestovat sama bych nechtěla, necítila bych se dobře... Radši se domluvím s někým z rodiny nebo kamarádkou, to se mi líbí víc.
Alena Várošová
Po naší zemi cestovat sama by mi problémy nedělalo a nedělá.I když žiji s manželem,jezdím poslednách pár let všude sama,manžel se mnou nejezdí nebaví jej někde být.Nakonec jeho slova jsou všude jede bus,vlak či letadlo. Kdybych nejela seděla bych na zádeli doma.Letos jsem byla poprvé sama na zahraniční dovolené,kterou jsem vyhrála na Djerbě. I když jsem byla sama, sama jsem tam dny netrávila.Když jsem chtěla být sama,ležela jsem na odlehlé pláži sama,bylo tam maximálně 15 cizích lidí různých národností.Večery jsem trávila tam,kde se pořádal večerní program.Seznámila jsem se s jednou Polkou a cítlila jsem se skvěle.Jak když jsem měsíc před tím trávila společnou dovolenou v Egyptě s jednou problematickou ženou s kterou jsem kdysi pracovala na recepci.Už nikdy více.
Eva Mužíková
Já jsem nikdy necestovala sama, vždy s doprovodem nějakého člena rodiny. V cizině jsem se vždy spoléhala na manželovu znalost německého jazyka, později vše, kde bylo potřeba znát cizí jazyk, zajišťoval syn. Sama bych se ani dnes, když jsou všude k dispozici delegáti, nevydala .
Jarmila Komberec Jakubcová
Jednu zkušenost musím sdělit - vždy si hlídám svůj pas, protože kdo nemá pas, nemá vlast. Totéž dělám s penězi a platebními kartami. Nenosím okázalé šperky a hlavně čtu informace.
Jarmila Komberec Jakubcová
Přiznám se, že nechápu poznámku paní O.S. o tom, že je výhoda cestovat jako nemajetná. Lidé, kteří jsou nemajetní asi většinou necestují. Nebo se mýlím? Proč by to asi dělali a pak nejlepší je vypadat jako normální slušný člověk, tak vypadá většina cestujících se kterými se potkávám na svých cestách. Chtěla bych se zeptat, Vy paní O.S. cestujete sama? Napište o svých zkušenostech. Děkuji
Alena Vávrová
Byla jsem nucena cestovat sama na dost velkou vzdálenost, když se mi narodila první vnučka - když jsem si ji chtěla užít již jako robátko. Stálo mne to popravdě hodně nervů. V době manželství jsme sice hodně cestovali autem, ale nikoliv do ciziny (do BLR s dětmi k moři vlakem). Posléze jsem se poněkud "otřískala" a začala cestovat i sama. Dokonce jsem několikrát vyjela i "ven", i když tam nikoliv zcela sama. To bych asi už nedala a každou z vás, která to dokáže, obdivuji... V poslední době je to oběma směry od nás samá výluka, a to mne od cestování odrazuje.
olga skopanova
Na cestách je výhoda vypadat jako nemajetná důchodkyně, pro zloděje a násilníky nejste přitažlivá, jedna z výhod vyššího věku.
Jarmila Komberec Jakubcová
Cestuji do zahraničí v poslední době většinou sama, dřív jsem cestovala s manželem, občas jedu s kamarádkou. Na poslední cestě jsem byla před 3 týdny na Ischii, seznámila jsem se tam s báječnými lidmi a týdenní zájezd byl velmi příjemný. Za pár dnů letím sama do Izraele a moc se těším.
Marie Doušová
Když jsem byla mladá , tak jsem hodně cestovala sama k moři , . Někdy to bylo opravdu dost obtížné, ale já byla nucena k vůli nemoci jezdit k moři dost často. Nyní mě to už neláká , neboť nemoc mám už pod kontrolou . Raději cestuji po naší vlasti s někým blízkým,ale když to nejde, tak klidně sama.
Jitka Caklová
Jak píše Anička P., ač žijeme ve dvou, ne vždy je možnost ve dvou cestovat, ať už z jakéhokoli důvodu.
Jitka Caklová
Ještě odpověď na otázky v posledním odstavci článku: Cestování do zahraničí opravdu není moje záliba, ale po dohodě s dětmi jsem jako dárek k sedmdesátinám dostala týdenní wellness pobyt, s plnou penzí v jednolůžkovém pokoji v Trenčianských Teplicích. Jela jsem sama, nikoho jsem neznala a u první večeře jsme si "káply do noty" s jednou slovenskou spolustolovnicí. Byl to krásný týden, na který budu dlouho vzpomínat :-)
Anna Potůčková
Sice nerada cestuji sama, ale někdy člověk musí. Většinou se s někým domluvím, nebo přijmu nabídku na nějaký výlet. Mám sice manžela, ale protože máme pejsky, tak někdo musí doma být. Když přijde na věc, se s manželem vystřídáme.
Dana Puchalská
Do ciziny jsem sama nikdy nevyjela. Ale u nás v republice bych s tím problém určitě neměla.
Květa Řičánková
Po Česku cestovat sama nemám problém. Do zahraničí na poznávací zájezdy s dobrou CK, průvodci vždy řekla že jsem sama. Ale "sama" jsem nikdy nebyla.
Jitka Hašková
Cestovala jsem hodně sama do zahraničí. Není to pro mě problém. Jsem ráda, když v zemi kam jedu, někoho znám. Při např. měsíčním pobytu je to lepší.
Jitka Caklová
Znám několik žen, které, jsouce ve společnosti, by samy nešly ani na WC.
Jitka Caklová
Po přečtení článku mi přišlo na mysl "A vo tom to je". Člověk se rodí jako samostatný jedinec a až vlivem společnosti ve které vyrůstá, chcete-li dozrává, stává se někdy více, jindy méně samostatným. Samostatnost se vytrácí spoléháním na druhé. Ať už je to v rodině, ve škole, v manželství, v celém dalším životě. Nenaučit se, v tomto rozháraném světě, být sám sebou a nevěřit si, nás dříve, či později, dožene, ať jsme kdekoliv a neplatí to jen při cestování do neznámých destinací.
Hana Rypáčková
Jako Alena, přesto nerada jsem sama, jsem upovídaná a ráda se podělím o zážitky. Na víc dní si vždy někoho zlákám, nebo se nechám pozvat na výlet, který mě až tak nebaví, ale aspoň se něco děje.
Dana Kolářová
Organizace samo cesty není problém. Problém je dosah veřejné dopravy.
Alena Tollarová
V cizině jsem nikdy sama nebyla. Doma výletuji sama často. Když se někdo ptá, to se nebojíš? Odpovím koho, čeho? Tam, kam chodím, určitě žádný zlotřilec na náhodného chodce nečíhá. A musím zvážit síly, cestu si rozvrhnout a nelézt tam, kde vidím pro mě nebezpečí. Nabitý telefon s kreditem a nějaká ta kačka v batohu je samozřejmostí. A spoléhám, že dneska už bych se dala najít i podle GPS. Přesto chodím zásadně po turistických trasách a do lesa bych sama rozhodně nešla.