Hodí se to v mém věku? Proč se ženy po padesátce bojí výstřední módy
Ilustrační foto: pinterest.com

Hodí se to v mém věku? Proč se ženy po padesátce bojí výstřední módy

21. 10. 2019

Častá otázka, kterou si kladou ženy středního a vyššího věku při vybírání oblečení, zní: Hodí se to v mém věku? Odpovědi jsou dvě. Část módních návrhářů tvrdí, že styl není věkem nijak omezen a každý si může obléci kdykoli cokoli.

Druhá část vyznává určitá pravidla, která vymezují, co bychom si na sebe po padesátce zásadně brát neměly.

Co nevypadá dobře

Ale i ti nejsvobodomyslnější lidé ze světa módy se shodují na několika zásadách. Hrozbu, že budeme vypadat poněkud směšně, s sebou obvykle přináší toto:

Růžová barva. Můžeme ji jakkoli milovat, ale ve vyšším věku bychom s ní měly zacházet opatrně. Pudrová jemná růžová může být elegantní, ale jasná výrazná růžová bývá pohromou. Rozloučit bychom se s ní měly především na bavlněných tričkách či mikinách, na těchto kusech oblečení působí dvojnásob lacině. Vyvolá dojem: Já chci být věčně mladá holčička, podívejte na mě.

Sympaticky v této souvislosti zní například názor zpěvačky Hany Zagorové, která říká: „Myslím, že v určitém věku je dobré si uvědomit, že i když si oblékneme růžovou barvu, podkolenky a do vlasů dáme mašle, mladší vypadat nebudeme.“

Naopak růžová šála nebo růžové rukavice k černému oblečení mohou z ženy udělat odvážnou hvězdu třeba i v osmdesáti. Jen si zkuste v kabince nějakého obchodu takovou kombinaci a uvidíte, že budete mile překvapeny.

Maskáčové vzory. Vojenský styl je zrádný v každém věku a obvykle na půvabu nepřidává ani mladým děvčatům. Takže od středního věku výše bychom si kalhot, triček či bund v khaki barvě s maskáčovými vzory, nárameníky či vojenskými knoflíky vůbec neměly všímat. Něco jiného je mít v létě světlé kalhoty a khaki košili v safari stylu, to je ležérní móda, která lichotí každé ženě, ale hrát si drsné vojačky je zbytečné.

Obrázky a nápisy. „Myslíš, že je v mém věku trapné, koupit si tričko s nápisem Five? Neznamená to něco sprostého?“ telefonovala nedávno jedna šedesátnice své kamarádce. „Myslím, že v tom budeš vypadat blbě, ať to znamená cokoli,“ zněla odpověď. Obě se tomu dodnes smějí, zejména v situaci, kdy prvně jmenovaná doma přichází otevřít druhé jmenované oblečená v onom tričku. „Ty sis to fakt koupila?“ „Jasně, stálo jen stovku. Jednou jsem v něm vyšla ven a připadala jsem si hloupě, ale na doma je skvělé.“ Takže tak nějak je to s tričky s velkými nápisy, fotografiemi pejsků, kočiček, lidiček, květinek a jiných infantilních motivů. Berme je jako úlet, ve kterém pobavíme společnost u opékání buřtů, ale šedesátnice s obrázkem na prsou je v ulicích města opravdu divná.

Tílka, trička bez rukávů. Zapomeňme na ně, vyhoďme je, v obchodech se na ně ani nedívejme. Právě kůže na pažích bývá s přibývajícími roky nejvíce povadlá, vrásčitá, jedna dáma celkem vtipně nazývá své paže třesoucím se aspikem. Tričko, které paže odhaluje, ukazuje to, co na nás není moc hezké a hezké už nikdy nebude. Úplně nejhorší jsou pak trička na ramínka, která odhalují i záda a dekolt. Je celkem nepochopitelné, proč je mají některé dámy oblíbené, přestože je v obchodech velký výběr triček s krátkým či tříčtvrťovým rukávem, případně vzdušných košil, ve kterých je v létě stejně dobře.

Co je pro nás vhodné

Jistotu, že nebudeme vypadat směšně nikdy, naopak přináší toto:

Bílé košile. „Když nevím, co si obléknout, vždy sáhnu po pánské bílé košili a vždy jsem spokojená a uklidněná,“ říká v rozhovorech světoznámá návrhářka Carolina Hererra.  V čem tkví kouzlo obyčejné bílé košile? V tom že je tak obyčejná, až ji mnohé ženy odmítají, čímž je vlastně výjimečná. Sluší dvacetileté slečně i sedmdesátileté dámě. Hlavní je nebát se, že v ní budeme obyčejné, nevýrazné, nudné. Přesně naopak, protože v jednoduchosti je krása.

Vesta. Zdánlivě zbytečný kus oděvu by v šatníku dámy středního a vyššího věku neměl chybět. Jednak se dá nosit na tričko, košili i svetr, takže vzniká hodně variant oblečení, za druhé, pokud je dobře střižená, zakryje případné nedostatky na postavě. Zkrátka, džíny, košile a kvalitní pánská vesta je kombinace, která ubere kila i věk. Mimochodem, v second handech je právě vest velký výběr za pár korun, protože tenhle kus oděvu nepatří k těm často kupovaným.

Pruhy. Klasické námořnické triko je úplně jiná kategorie než trička s hloupými nápisy či obrázky. Je to vděčná klasika a dovede obličej pěkně rozzářit. Zejména, když jde o kombinaci bílé a výrazně modré. Kombinací je na výběr nepřeberné množství, ať už se světlými či tmavými kalhotami, s džínami, sakem nebo se zmíněnou vestou. Zapomeňte na poučky, že pruhy vždy rozšiřují. Když jde o jemné proužky a kvalitní materiál doplněný úzkými kalhotami, není to tak.

Šála. Čím větší tím lepší. Herečka Chantal Poullain označuje šály za svůj nejoblíbenější kus oblečení a výsledkem je, že vypadá vždy výrazně a skvěle. Ale pozor, krátká úzká šálka případně vzorovaný šátek obvykle z nositelky dělá usedlou paní, důležité je vsadit na šály rozměrné. Barevné obří šály známé pod názvem pashmina se dají koupit za dvě, tři stovky a službu udělají větší, než nový kus oblečení za tisíce. Dají se nosit nejen na kabát, ale i k saku, košili nebo v létě je můžeme jednoduše přehodit přes tričko místo svetříku. Z ženy v džínách a jednobarevném tričku obvykle  taková velká šála v mžiku udělá elegantní Francouzku.

Říká se sice, že pravidla jsou od toho, aby se porušovala, což platí i v oblékání. Na druhé straně, když si žena některá osvědčená pravidla osvojí, obvykle se pak přestane divit, čím to je, že některé její vrstevnice mají styl a šmrnc  v každém věku, zatímco jiné celý život bezradně stojí před šatníkem a v obchodech se nedovedou vypořádat s otázkou: Hodí se to?

Autor: Redakce Zpět na homepage
Hodnocení:
(5.1 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Alena Várošová
Tak v takovém baretu a obřích brýlí bych mohla tak strašit a odhánět špačky,aby nám neozobaly třešně.Každý se obléká tak,jak se v oblečení cítí.Pan Charvát jako muž tu módu popsal velmi dobře. Určitě když pojedu na kole,tak ve sportovním. Maskáče nemám,ani díravé džíny,nějaké to triko s decentním nápisem by se našlo.Růžovou jako takovou cukrlátkovou,nebo i jasnou barvu nemusím.Ale pudrová mi jde.Stejně než vyjdu mezi lidi,tak se pokaždé podívám do zrcadla a někdy se mi stane,že se sama sobě nelíbím z různých důvodů a jdu se převlknout.A to bych doporučila všem ženám,které se nestihnou kouknout před opuštěním bytu do zrcadla.Hezký večer všem.
Jaroslav Charvát
Asi tento článek není určen pro muže. Přesto jsem neodolal, a připojím se několika názory. Pro ženy po čtyřicítce a padesátce je dobré volit oblečení vhodné k jejich postavě, vhodné pro daný účel, brát ohled i na účes. Většina žen tohoto věku v Německu, v Holandsku, ve Francii atp., volí raději kratší vlasy s jednodušší, ale líbivou údržbou. To se nám chlapům líbí. I make up lze k tomu zvolit střízlivý. Jisté je, že na koncert či do divadla si můžete vy, ženy, dovolit i nějaké extravagance, ale pozor, musíte se v tom umět pohybovat, musíte to umět nosit. V jedné hře Jan Werich o jedné dámě říká:...vypadala v tom jako chudá ruská kněžna v Singapuru... Má-li starší žena nohy trochu k světu, postavu téhož typu, může mít i kratší sukně. Ale děravé džíny, to je podle mě už přes čáru. Ale Češky jsou většinou dobře barevně laděné, a hezky oblékané. Někdo si však poradit nedá. Pak - děj se vůle Alláhova!
Kateřina Baziková
Tílka nosím; ostatně po mozkové příhodě mi zůstala spasticita, takže mám na pohled fakt svalnaté paže.
Dana Puchalská
Když jsem byla ještě hodně mladá, byla jsem schopná jít v takovém modelu, že se mnou naši odmítli jít se slovy... "a pozor strašidlo přichází". Kamarádka se učila v oboru krejčová a tak na mně zkoušela, co už umí. Otec jen nevěřícně hleděl a klepal si na čelo. Ale teď si klepu na čelo já, když vidím něco podobného co je na ilustrační fotografii. Že bych se snad trochu usadila? Asi to tak bude. Jak už píše Zuzana, chodím v tom, v čem se cítím dobře. Guru mně určitě honit a hodnotit nebude. :-) Jen se "děsím" toho, jestli moje nové tričko v malinově červené barvě není v mém věku už přes čáru. :-) To abych v něm chodila jen za tmy a nebo do sklepa.
Soňa Prachfeldová
Nosím, v čem se cítím dobře, totéž s barvami, nosím ráda jak kalhoty, tak šaty a sukně a nesnáším být na balená . Ke psům a na zahradu sportovně i pracovně. A pořád nemám co na sebe. :-)
Eva Mužíková
Abych pravdu řekla, já módu moc neřeším. Nosím to, v čem si připadám dobře. Takže klidně i ty maskáče. Nikdy bych si neoblékla cokoliv růžového, žlutého a snad jsem nikdy nekoupila nic červeného. Necítím se v těchto barvách dobře. Jestli se někdy obléknu výstředně, tak to určitě nebyl záměr, ale tak to vyšlo...No a trička s nápisy / krom ty reklamní útulkové/ a trička s pestrými vzory, obrázky, květy - nikdy jsem je neoblékla. Upřednostňuji jednobarevná, nebo černo bílý proužek a puntík...
Marcela Pivcová
Barev se nebojím, ani růžové, ono také záleží, na jakém kusu oblečení výrazné barvy jsou. Maskáčové vzory ne (ale na Zuzce mi nevadí), tričko s obrázky nebo nápisy klidně, ale také myslím na to, jakou má obrázek estetiku a co je obsahem nápisu. Výstřihy, trička na ramínka a krátké sukně ne! - ani v parném létě. Na hlavu si vezmu - v zimě - pouze čepici, ostatní pokrývky hlavy, klobouky, barety... mi strašně nesluší. Musím se v tom, co si vyberu, cítit aspoň trochu dobře.
Danuše Stočesová
Já nosím oblečení podle toho, co mi napoví"duše". Každý nechť si nosí, co se líbí a v čem se cítí dobře. Mám ráda bílou barvu, ale to jde hlavně v létě. Líbil se mi bílý kabát, ale v Praze je to hned špinavé, takže čistírna poté stojí více než kabát.......Pro mne je, jak jsem již psala důležitý úsměv člověka. Krásně se mějte. Danuše
Mell Nova
To, co je na fotu, jde mimo mne, obří šperky, brýle neeee...Barety taky ne, naše generace si je užila v školkovém věku.V létě se nehodlám uvařit, ani upéct, takže doma klidně tílka , do města něco, co je mezi a cítím se v tom dobře.Jasné až neonové barvy nemusím, miluji odjakživa odstíny modré, fialové, šedé a poslední dobou i barvy podzimu.Holá vrásčitá záda nejsou opravdu moc hezká, zrovna tak už starší nohy, mám sousedu, co se ráda ukazuje v overalech pod pozadí, v modelech tak pro naše vnučky, asi touží být znovu mladá, její volba.
Kateřina Baziková
Pshmina, ta praví, je něco úžasného. Jemná, lehká, nesmírně teplá.Ovšem nějaké ty tisíce za ni dáte. Dělá se z podsady srsti kašmírských koz.
judita lišková
To na snímku...je strašné nejen na staré ženě, ale i na mladé. Trička s obrázky se hodí maximálně pro děti do deseti let....trička s nápisy pro nikoho. Je děs, kolik lidí je nosí, asi si v decentních tričkách bez nápisů připadají nezajímaví. Trička bez rukávů nosím - doma v létě, maskáče jsem nikdy neměla, ani bych si je nikdy neoblékla. Bílé košile k džínám nosím občas, ujíždím na halenkách s puntíky...
Zdenka Jírová
Snažím se oblékat tak, abych nebyla směšná nebo středem pozornosti, jak bych určitě byla, kdybych si vzala na sebe předváděný model.
Věra Ježková
Výstřední módy se nebojím, nemůže mi nic udělat. Celý život jsem se oblékala střízlivě, výstřednost nemám ráda. Na někom se mi ale občas líbí. Růžovou ani jiné blízátkové barvy jsem nikdy nenosila. Maskáče se mi nelíbí. Stejně tak obrázky a nápisy. Tričko bez rukávů si vezmu raději než s rukávem hodně krátkým. Trička s ramínky ne. Bílé košile nemusím. Vesty, šátky a šály mám ráda. Otázku, zda se to hodí, si nekladu. Důležité je, abych se v oblečení cítila dobře.
ivana kosťunová
Nevím, kde je ta hranice mezí moderní a výstřední, takže asi občas výstřední jsem, a vůbec mi to nevadí.
Věra Halátová
Otázku, zda se něco hodí nebo nehodí k mému věku, si nikdy nekladu. Nosím to, v čem se cítím pohodlně. Bydlím pod horami, takže ten model na fotografii bych asi moc neužila. Co se týká barev - nikdy v životě jsem na sebe nenavlékla nic růžového, červeného, žlutého. Nikdy v životě jsem nenosila ve vlasech mašle.
Zuzana Pivcová
U mě je to různé. Maskáče - kalhoty i tričko si v létě klidně vezmu. Nějaký obrázek či jednoduchý nápis na tričku mi také nevadí. Myslím, že léto trochu výstřednosti snese. Naopak mi nesedne ta zdůrazňovaná růžová. Ale jinak, ať každý jde, v čem se cítí svůj. Nejhorší je se podřizovat tomu, co se právě nosí, nebo naopak tomu, co se vůbec nehodí. Nejdu přece na nějakou společenskou akci, kde mě bude hodnotit módní guru Františka Čížková a dostanu pětku jako odstrašující příklad. :-D
Marcela Škodová
Šály s názvem pashmina asi těžko pořídíme za tři stovky - pravá pashmina je z mimořádně jemného vlněného vlákna a její cena se pohybuje kolem 2000 a více dolarů či eur. To, co se pod názvem pashmina prodává za ty dvě až tři stovky, je polyesterový šmejd.
Jana Šenbergerová
Já se nebojím, jen nemám k výstřednosti ani vlohy, ani sklony. To, co je na ilustrační fotografii, bych si klidně oblékla - na maškarní bál. Má to jeden háček, na maškarní nechodím. :-) Nikdy bych nenosila něco, v čem se necítím dobře, i kdyby mi všichni kolem tvrdili, že mi to moc sluší. :-)