Pocity - když se ucho utrhne
Foto: autorka

Pocity - když se ucho utrhne

30. 10. 2019

Tu noc spala Marta kupodivu klidně. Ráno se sama sobě divila, protože po událostech posledního dne logicky čekala těžkou a neklidnou noc. Ale asi to bylo tím, že ji ještě před spaním napadlo něco, co by mohlo vést ke zjištění viníka. A hned ráno po příchodu do firmy na tom začala pracovat.

Po osmé zavolala na hot-line dodavatele softwaru. Potřebovala se ujistit, zda u záznamů v počítači je také přiložena informace o tom kdo a kdy záznam udělal. A hlavně jak se k této informaci dostat a zda je stoprocentně průkazná. Dovolala se rychle a odpověď byla jednoznačná. Dostala radu, jak si může informace v počítači zobrazit a jak je může použít. Netrpělivě si pustila si počítač a přihlásila se do systému. Hlavou jí prolétla postranní myšlenka, že kupodivu zatím nikomu z těch dvou nevadilo, že se nemohou přihlásit. Byla rozechvělá, několikrát se překlepla, než se dostala na to správné místo. A před zobrazením požadované informace nevědomky zatajila dech. Bylo jí jasné, že teď zjistí, o kterého ze dvou zaměstnanců přijde. A bude to mnohem větší problém než částka, která jí z firmy „zmizela“. Rychle použila na jednom z kritických záznamů kombinaci kláves, kterou jí poradili. A znovu a znovu na dalších záznamech. Výsledek byl jednoznačný. Všechny fiktivní faktury i jejich proplácení měla na svědomí její dlouholetá a svědomitá účetní.

Marta vstala od počítače a spěšně přešla přes chodbu do účtárny. Věděla, že ji čeká hodně nepříjemný rozhovor, a stejně jako většina lidí se v těchto věcech nevyžívala. Spíš je chtěla mít rychle za sebou. Přesvědčovala sama sebe, že to musí udělat, že není jiné řešení. A jak tušila, neproběhlo to úplně hladce. Účetní chvíli zapírala, ale dost nepřesvědčivě. Vzdala to teprve tehdy, když jí Marta na svém počítači dokázala, že to byla skutečně její „práce“. A pak se samozřejmě rozbrečela. Prý ji k tomu donutil syn, který má velké dluhy. Martě jí bylo líto, ale věděla, že musí trvat na okamžité výpovědi. Osobně od ní převzala vše potřebné, počkala, až si sbalí své věci a odejde z kanceláře. Snažila se u toho vypadat klidně, ale uvnitř se celá chvěla. Věděla, že tím velké problémy teprve začínají.

Vrátila se do kanceláře a otevřela si okno na dvůr. Jakoby v kanceláři bylo málo vzduchu. Snažila se zhluboka nadechnout. Už věděla, co to je. Přichází na ni záchvat paniky, který se může projevovat různými příznaky. Teď si hlavně musí vzpomenout na některý ze způsobů, kterým by se jí přicházející panika podařila zahnat. S několika metodami byla během seznámena během své rekonvalescence, ale žádná se jí nezdála stoprocentně účinná. Snažila se soustředit na své dýchání, mělo by být pravidelné a plynulé. Snad jí chvíli nebude nikdo rušit.

Samozřejmě,, že byla vytržena ze svého soustředění. Petrem, který se přišel zeptat, proč nemá přístup do systému. Konečně na to přišel, prolétla Martě hlavou postranní myšlenka. Pozdě, ale přece. Když se k němu obrátila, asi na ni nebyl ten nejlepší pohled. Petr k ní skočil a odtáhl ji od okna a usadil na malou pohovku. Později se dozvěděla, že si myslel, že chce skočit z okna. Samozřejmě, že mu nakonec chvějícím se a přerývaným hlasem pověděla všechno, co se stalo. I to, že byl jedním ze dvou podezřelých, protože měl přístup do systému. I to, že o něm vlastně nic neví a přijala ho do firmy bez zjišťování referencí. I to, že netuší, jak to bude firma zvládat bez účetní, protože dnes nějakou sehnat bude dost velký problém. Sama může nějakou dobu účetní zastupovat, ale díky své nemoci se nemůže vystavovat dlouhodobě stresům. A nakonec Petrovi řekla i to, že ji napadlo uvažovat o prodeji firmy. Když se vypovídala, ulevilo se jí. Vlastně se dosud se vzniklou situací neměla komu svěřit. Uklidnila se, a to nejen proto, že jí Petr po celou dobu pozorně poslouchal, ale také ji držel celou dobu za ruku. A pustil ji teprve v okamžiku, kdy mu v kapse zazvonil mobil.

Zatímco s někým mluvil, Marta si sedla k počítači a uvolnila Petrovi přístup do systému. A rozpačitě listovala hromádku faktur, které bude třeba vyřídit. Naštěstí hovor netrval dlouho a nenarušil vzniklou důvěrnou atmosféru. Petr jí slíbil, že jí něco o sobě poví, pokud ji to bude zajímat, ale spíš někdy a někde mimo práci než tady v kanceláři. Ovšem pokud to nebude vadit nějakému panu X, kterého s ní občas v létě vídal. Asi mu firemní zpravodajky zapomněly nahlásit, že už žádný pan X není. To Martu lehounce pobavilo. Zdá se, že její panika kamsi odplouvala. Potvrdila mu, že pan X zmizel už před několika týdny definitivně z jejího života. A Petr ji pozval v sobotu odpoledne na úplně normální rande. Marta byla trochu překvapená a snad i zaskočená, Petr jí byl od začátku sympatický, ale že se všechno zvrtne tímto směrem právě dnes, to se jí zdálo neskutečné. Uvnitř tu myšlenku nějak vstřebávala, ale Petr ji donutil svými pracovními dotazy, aby se vrátila do reality.

Vzhledem k finanční situaci firmy se dohodli, že nákup moderního úklidového stroje se musí na nějaký čas odložit. Situace s účetní by se dala řešit tím, že by celé účetnictví mohla zpracovávat externí firma, a možná by to bylo levnější, než mít vlastní účetní. Marta si to neuměla do detailu představit, ale nebyla z těch, kdo odmítají něco jen proto, že to neznají. Dohodli se, že kromě toho, že Marta dá inzerát na novou účetní, tak si zkusí zjistit reference na některé místní firmy, které účetní služby poskytují. A také na ní bude, aby vhodným způsobem oznámila dovnitř firmy důvod odchodu účetní. Minimálně proto, že předejde šuškandě a různým spekulacím, ale hlavně proto, že bude nutné některé administrativní činnosti přeorganizovat. Martě spadl kámen ze srdce. Možná jí i srdce trochu poskočilo radostí. Pozvala pár svých nejbližších podřízených na pracovní oběd a tam je stručně a diplomaticky informovala o tom, co se stalo. Všichni se na ni dívali nevěřícně, vyvolala tím vzrušenou komunikaci. Ani jeden z nich by jejich teď už bývalou účetní nikdy nepodezíral. A přece! S posledními sousty jídla jakoby vstřebali i tu nepříjemnou informaci. A byli ukolébání nadějí, že Marta ví, jak dál. A Marta to zatím viděla jen ve velmi matných obrysech, ale hlavně už měla odvahu jít dál. Během společného oběda se občas nenápadně podívala na Petra a usmála se. Kromě mnoha povinností se mohla těšit i na jejich první společné sobotní rande.

Hodnocení:
(5.2 b. / 5 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage
PRODUKT TÝDNE

Pořiďte svému mazlíkovi kvalitní krmivo. Konzervy Brit Mono Protein jsou vhodné pro psy s citlivým zažíváním, alergiemi a potravinovou intolerancí. Více zde.

produkt týdne.jpg

 

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

TÉMATA