Turistů přibývá. Hlavně mezi seniory
Ilustrační foto: ingimage.com

Turistů přibývá. Hlavně mezi seniory

29. 10. 2019

Čím dál více lidí vyššího věku propadá nové vášni: Chůzi po horách. Vlastně slovo nové, není na místě. Jde o návrat k pěkné české tradici. Kluby turistů hlásí, že počet členů a zájem o akce se rok od roku zvyšuje.

O víkendech to například v Beskydech vypadá, že hory patří především seniorům. Zdolávají i poměrně náročné trasy, dají se potkat na vrcholech a hřebenech hor, v místech, na která se dostane jen fyzicky zdatný jedinec. „Lidí ve věku nad šedesát let máme organizovaných dvakrát tolik, co členů v produktivním věku,“ říká Mojmír Nováček z ústředí Klubu českých turistů. K tomu přidejme seniory, kteří nejsou v klubu, ale chodí po horách sami, na vlastní pěst. Výsledek? Je to jasné, seniorská pěší horská turistika právě prožívá obrovský boom.

„Osmdesát procent našich členů je starších šedesáti let,“ říká Herbert Schenker, který vede klub turistů v Ostravě-Vítkovicích. „Máme tady i dvě dámy, kterým je přes devadesát a vydaly se s námi například na cestu Poodřím nebo na výstupy na haldu Ema,“ vypráví. Právě lidé vysokého věku často volí vycházky ve skupinách, například  s kluby turistů. Důvodů je více. Jednak je to  šance setkat se s lidmi se stejnými zájmy, tedy uniknout samotě. A také mají jistotu, že kdyby se třeba dostali do potíží, nejsou na trase sami a dostane se jim pomoci.

„Moje maminka začala chodit na hory až v sedmdesáti,“ vypráví třiačtyřicetiletá Jana z Ostravy. „Nikdy předtím se nikdo v naší rodině turistice nevěnoval, tak jsme se dost divili. Jenže máma byla po smrti táty jako vyměněná. Po letech, kdy  o něj pečovala, bylo jasné, že chce zbytek život užít. A tak prostě začala chodit se sousedkou a jejím přítelem na hory. Nedávno dokonce vyšli pěšky z Rožnova pod Radhoštěm až na vrchol Radhoště. Výrazně se jí zlepšila kondice, začala si věřit, je veselejší,“ vysvětluje.

Podobných případů bychom na horách našli spoustu, stačí se jen dát do řeči se staršími lidmi, například právě na už zmíněném vrcholu Radhoště.
„Je mi sedmdesát devět let,“ říká se smíchem vitální muž, který tam právě vystoupil po trase vedoucí z Černé hory po příkré sjezdovce. Právě v tomto úseku funí a odpočívají i lidé o dvě generace mladší. On s turistickými holemi a  batůžkem vystoupal zcela svěží, dal si pivo, hodinku poseděl a vydal se zpátky. „Když neprší, chodím téměř každý víkend. Někdy s kamarády, někdy sám. Loučí se se slovy: Nebýt turistiky, byl bych už dávno starý nemocný dědek.“

A další kontakt. Pár seniorského věku. Přišli na Radhošt po cestě z Pusteven, plánují sejít přes Černou Horu k chatě Mír a tam pro ně přijede autem syn s vnuky. „Vnuci s námi jít tak dlouhou trasu odmítají, pro ně je vrchol aktivity, když se autem vyvezou na Mír a tam se nacpou koláči a poháry. Mrzí nás to, ale kolem sebe na horách často vidíme, že starší lidé jsou aktivnější než mladí a děti. Je to prostě nebaví. Pro nás jsou naopak hory smyslem života,“ vyprávějí  tito dva bývalí učitelé.

Šéf vítkovického klubu turistů Herbert Schenker je také ukázkou toho, kdo vlastně tvoří současnou seniorskou komunitu turistů. „Je mi dvaasedmdesát, ročně nachodím tak dva tisíce kilometrů,“ říká a dodává, že takových lidí, jako je on, zná hodně. K oblibě horské turistiky mezi seniory přispívá skutečnost, že jde vlastně o jeden z nejlevnějších sportů či aktivit vůbec. Stačí si pořídit kvalitní pohorky, nepromokavou bundu, případně turistické hole. A pár peněz na jízdenku na autobus či vlak, abychom se k těm horám nějak přiblížili. Ve srovnání s tím, co stojí vstupenky do různých fitcenter či aquaparků, jde o pakatel. Ale hlavně, málokde se lidé tak dobře dávají do řeči, jako na horách. Na horských stezkách se totiž cizí lidé běžně zdraví, na odpočívadlech a vrcholech si cizí lidé sdělují dojmy z cesty, navazují přátelství. Protože všichni mají podobné smýšlení:  Milují přirozený pohyb a přírodu. 

Lékaři nad tímto trendem přímo jásají, právě chůzi označují za nejlepší způsob pohybu ve vyšším věku. „Plavání a  chůze jsou nejlepší pohybové aktivity pro seniory,“ podotýká geriatr Hugo Přibyl. „Samozřejmě by se při turistice lidé neměli přepínat, klást si zbytečné vysoké cíle a chtít dosahovat výsledků, které by jejich zdravotní stav mohly spíše zhoršit. Ale přirozená únava a fyzická zátěž je potřebná a právě při chůzi se jí dá dosáhnout v tom správném poměru,“ dodává.    

Hodnocení:
(4.9 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marie Ženatová
Velmi ráda chodím pěšky, občas jdu také se známými, ale úplně nejraději se toulám sama a to si skutečně nejvíce vychutnám krásu přírody a velmi ráda se "kochám" jako Alena T.
Soňa Prachfeldová
Mám to jako Alena T. Jeden čas mě kamarád vytáhl s organizovanými, to byli polykaci km , než jsem si něco vyfotila, vždy byli daleko přede mnou. Takže individuálně nadále a čas na kochani.
Karel Boháček
Taky se nad něčím chci pozastavit. Turistika u nás je davový fenomén. Někde jsou to zástupy a davy lidí. Jinde jako u nás v Krušných horách nepotkáte živáčka, ale jen skupiny Němců. Je Vám přáno kteří můžete...
Jiřina Votavová
Chodila jsem, chodím a pokud bude zdraví sloužit, budu chodit co nejdéle to půjde. Začalo to v dětství, kdy jsme s rodiči chodili každou neděli na procházky, na žádné velké cestování nebyly peníze. Nemáme rádi organizované akce, chodíme si s mužem sami. Nejen u nás, kde máme prochozené všechny naše hory - Krkonoše, Šumavu, Beskydy..... a vyšlé jejich nejvyšší vrcholy, Sněžku i několikrát. Ale i v cizině, naposledy letos v říjnu po Krétě. Jednou budu mít na co vzpomínat a prohlížet si alespoň moje fotky. Články z cest mám na profilu stránek i60 nebo na mém blogu zde: https://jirinavotavova.blog.idnes.cz/
Drahomíra Stínilová
Taky si užívám procházek českou krajinou tak, jak nikdy dřív. Je u nás krásně ať jde člověk kamkoliv. Příroda je úžasná ve své proměnlivosti a česká příroda je královnou mezi všemi.
Alena Vávrová
NAZDAR!! ;-))
Alena Tollarová
Na co jsem neměla celý život čas, toho si teď užívám plnými doušky. Chůze mě baví a v našem Českém středohoří to bohudík není jako na pražském mostě. Kolikrát nepotkám ani živáčka. Organizovaná turistika stylem nekoukám nalevo napravo, hlavně ať kilometry přibývají, pro mě není. Ráda se zastavím, kochám se ... :) Turistice zdar!
Danka Rotyková
Jo, dokud jsou zdravé nohy, je všechno OK. Ne každá bolest se dá rozchodit, to by bylo moc jednoduché. Ale dokud to jde, je turistika to nejlepší, co člověk může dělat rád, hodně dlouho a mít z toho navrch ještě užitek. A pak že nic není zadarmo. ☺
Marie Měchurová
Turistika, pohyb, příroda to jsou nejlepší léky na naše neduhy. Něco jiného je, když to zdraví nedovolí. Mám ale zkušenost, že když mě zlobí koleno, tak to rozejdu. Po deseti km přejde únava do celého těla a potom takové poležení ve vaně po túře, je ta nejlepší odměna. Jsem členka dvou turistických oddílů, a v důchodu už jsme prošli snad celou naši republiku. Letos jsme za týden udělali celé Krkonoše a už máme na příští rok objednaný pobyt na Lipně a cesty povedou přes Šumavu. Všem ženám doporučuji užívat vápník, pomáhá i proti bolesti kloubů.
Hana Rypáčková
To sratá se nějak ujalo.. Chůze je nejpřirozenější pohyb... A po horách na zdravém vzduchu, co lepšího.
Karel Boháček
Jo kdyby bylo zdraví tak bych chodil. Bohužel borelka vzala sílu. Nikdy bych do sebe neřekl, že budu na sratá kolena závidět zdravá kolena.
Dana Puchalská
Kdysi jsem byla aktivní turistka. A a registrovaná , ale ze zdravotních důvodů jsem skončila. Škoda, líbilo se mi to. Byla to dobrá forma sportovního vyžití. Ano u nás je krásně a výšlap na kopce mají své kouzlo.
Mirek Hahn
Turistika - královna mezi hobby aktivitami. Naštěstí žijeme v příjemné zemi se spoustou typů krásné krajiny. A naštěstí se do té krajiny ještě vejdeme, takže není tak těžké se vyhnout přelidněným cílům a putovat krajinami poměrně prázdnými a o to kouzelnějšími :-)