Česko má nejhustší síť veřejných knihoven na světě. Ročně je navštíví 24 milionů čtenářů
Ilustrační foto: pixabay.com

Česko má nejhustší síť veřejných knihoven na světě. Ročně je navštíví 24 milionů čtenářů

7. 11. 2019

Letos v létě uplynulo přesně 100 let od schválení 1. knihovnického zákona, který zavedl „povinnost zřídit knihovnu v každé obci a menšinovou knihovnu tam, kde bylo jinonárodní obyvatelstvo.“ 

A 5. listopadu 2019 to bylo sto let od vydání Nařízení vlády republiky Československé, které definovalo, že účelem veřejné knihovny jest doplňovati a prohlubovati vzdělání obyvatelstva četbou naučnou i zábavnou, mající skutečnou hodnotu vnitřní.

A jak to vypadá po sto letech? Česká republika má nejhustší síť veřejných knihoven na světě, kterou ročně navštíví téměř 24 milionů čtenářů a návštěvníků. To zní skvěle, ale nebylo by tomu tak, kdyby se knihovny nevyvíjely a nepostavily novým výzvám. Těmi jsou především informační technologie. Ty na jednu stranu představují veliký posun v přístupu k informacím, na druhou stranu vedou, zvláště u dětí a mladších generací, k útlumu čtení v klasické podobě a ztrátě čtenářských dovedností. Potěšující naopak je, že knihovny neztrácejí svůj význam a postupně se transformují na příjemná místa ke čtení a trávení volného času, organizují spoustu besed a dalších doplňkových programů, jako jsou třeba oblíbená „přespáčka“ pro děti.

Čteme ještě vůbec jako dřív? Podle výzkumu agentury Nielsen Admosphere čtenářská kultura zaznamenává mírný pokles. Pořád ovšem patříme v Evropě k zemím se silným čtenářstvem (čtenářskou špičku tvoří skandinávské země). Každý obyvatel ČR starší 15 let v průměru za rok přečetl v roce 2018 téměř 13 knih. Jejich čtení denně věnoval 31 minut; za rok nakoupil průměrně 2,6 knihy a vydal za ně 649 korun. V domácích knihovnách je v průměru 253 knih.

Nabídka tištěných, elektronických i audioknih je obrovská, jen v roce 2017 vyšlo více než 15 tisíc knižních titulů a objem knižního trhu dosáhl 8 miliard korun. Poprvé se prodal více než milion e-knih a posilovaly i audioknihy. Jenže i u knih platí, že nakupovat se musí s rozumem.

„Jsem velký čtenář, ale knihy doma musím už dávno redukovat, protože bychom se tam nevešli,“ říká pětašedesátiletá Anna z Brna. „V současnosti si buď knihy půjčuji v knihovně nebo si kupuji e-knihy do čtečky. Spousta mých známých se čtečkám brání, ale já jsem si tu svoji opravdu oblíbila. Při čtení večer nemusím svítit, velikost písma si nastavím dle okamžitých potřeb a na dovolenou si s sebou beru celou knihovnu. Čtu také knížky v angličtině, a tam zas oceňuji to, že pouze kliknu na neznámé slovo a zobrazí se mi překlad. Pokrok se zastavit nedá, tak ho aspoň využívám,“ směje se Anna, která ovšem přiznává, že bez klasických tištěných knih, ve kterých si může hezky zalistovat, by se také neobešla.

 

Renata Pavlíčková

 

 

Autor: Redakce Zpět na homepage
Hodnocení:
(5.2 b. / 12 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jana Šenbergerová
Do knihovny chodím od té doby, kdy jsem se naučila číst. Naštěstí je u nás moc hezká a docela velká knihovna, ve které se doplňují nově vyšlé knihy. Vždycky si tam vyberu. Doma jsme knihami zavaleni. Dcery mají hromadu svých, tak přemýšlím, jak s nimi naložím. Vnoučata čtou zatím jinou literaturu než já. S knihami se loučím nerada.
Jindra Hubačová
Knihy, které se mi líbí si kupuji, do knihovny nechodím. Spoustou knih jsem obdarovala rodiny mých synů, ale nevím, zda je všechny přečetly nebo jsou pouze ozdobou jejich knihovny.
Alena Vávrová
Do knihovny v našem městečku jsem chodila už jako malá holčička, doma jsme moc knížek neměli. Za tu dobu se knihovna mockrát stěhovala, teď skončí snad definitivně ve Valdštejnském zámku, moc se těším na znovuotevření, bude to tam i s kavárničkou. Bez četby si svůj život neumím vůbec představit.
Marie Doušová
Bez knihy si vůbec nedovedu představit život. Knihy mě provázení už od mládí a do knihovny chodím pravidelně a ráda. Mám doma spousty knih a už bych je neměla ani kam dávat. Proto některé dávám do knihobudek a vždy rychle mizí.Dnes si knihu koupím jen když ji chci mít doma a stojí za to ji vlastnit.Mám spostu krásných a vzácných knih .
Soňa Prachfeldová
Mě také provazely a provádí i dnes knihy mým životem. Mám naštěstí na knihy místo, dříve mi z různých klubů chodily poštou. Chodím do naší knihovny a jsem ráda, že jsme s veřejnými knihovnami na takové výši. Na vesnici nahrazují kulturu ve velké míře.
Zdenka Jírová
Celý život jsem byla velká čtenářka, měla jsem velikou knihovnu, byla jsem členkou knižního klubu a navíc chodila do knihovny. Zmněnou mé rodinné situace jsem celou svou knihovnu dala do antikvariátu, dala dětem a darovala knihovnám. Do mého malého bytu se vejde jen pár mých nejoblíbenějších knih, ale chodím do knihovny. Jen oči už mám slabší a nevydržím dlouho číst.Naučila jsem lásce ke knihám i svoje dcery ty ji předávají svým dětem.
Elena Valeriánová
Do místní knihovny chodím 59 let. Knihovnice už je tam "pár" let nová a schovává mi knížky dle požadavků. Líbí se mi, že jsme na prvním místě s knihovnami. Mam doma "pár" knih, spoustu jsem jich darovala kamarádce do soukromého klubu a dávám taky knihy do knihobudky.
Dana Puchalská
Ano, knihy jsou problém každého kdo má malý byt. Ale mám je ráda i když do nějaké veřejné knihovny už nechodím. Jako mladá jsem byla u nás v knihovně pečená-vařená.
Zuzana Pivcová
No, já jsem byla z těch, kteří si knihy vždy kupovali. Vlastně obě se sestrou jsme byly takové. Odebíraly jsme knihy z Klubu přátel poezie nebo Čs. spisovatele. Do knihovny jsem chodila pouze jako žákyně!! Samozřejmě po letech nastal problém,co se všemi knihami. Ve svém minibytě nemám obrovskou knihovnu, to přiznávám. Mnoho knih jsme daly do antikvariátu, některé, třeba humorné nebo různé cestopisy a dějiny válek od cizinců dala kolegům odborníkům. A teď začínám věnovat knížky neznámým čtenářům do knihobudek.
Věra Ježková
„Buďme vděčni za knížky, dokud ještě jsou. Já vím, že čtečka je modernější, levnější a skladnější. Ale knížka je každá jiná, nikdy jí nedojdou baterky a voní.“ M. Eben
Danka Rotyková
Jsem ráda, že mne manžel naučil chodit do knihovny. Kdybychom bývali měli kupovat všechny knihy, které přečetl, asi bychom se do bytu nevešli. Já nejsem tak výkonná čtenářka, ale čtu denně, hlavně odpoledne nebo navečer. Mám ten rituál ráda, ale velkou knihovnu doma už nechci. Vím, jak je složité se rozmýšlet které knihy darovat a které si ponechat. Zdravím všechny čtenáře a čtenářky a přeji pěkný večer s dobrou knihou.