Připadá mi, že jsem v Semaforu nikdy hrát nepřestal, říká Luděk Sobota
Luděk Sobota s Jiřím Suchým na křtu knihy Holé a trapné dýchání. Foto: Archiv Luďka Soboty

Připadá mi, že jsem v Semaforu nikdy hrát nepřestal, říká Luděk Sobota

26. 11. 2019

Oslavil 76 narozeniny a vyšla mu kniha Holé a trapné dýchání, ve které herec, bavič, scénárista a režisér Luděk Sobota popsal, co ho v životě potkalo, a dal nahlédnout do své tvorby.

Luděk Sobota hraje ve třech představeních v divadle Semafor a nenudí se. "Mám v úmyslu napsat ještě jednu knihu," slibuje.

Co vás vedlo k napsání knížky Holé a trapné dýchání? O čem je a komu byste ji doporučil?
K napsání knížky mě vybídl ředitel nakladatelství Mladá fronta pan Tomáš Černý. První část knihy vychází z holotropního dýchání, které si vymyslel americký psycholog českého původu Stanislav Grof. Při tomto procesu se člověk dostane do zvláštního stavu a vyjeví se mu celý život od narození po smrt. Já jsem se snažil popsat, co mě v životě potkalo a nejen to veselé. Druhá část už jsou ukázky z mé tvorby. Ty, které jsem napsal sám. Doporučil bych knihu všem čtenářům, kteří mě mají rádi.

Hrajete také v divadle Semafor. Jaká byla vaše cesta zpět do Semaforu? Jak se tam cítíte po tolika letech?
Připadá mi, že jsem v Semaforu nikdy hrát nepřestal. Když jsem na nějakou dobu odešel, jezdil jsem a hrál se svým Směšným divadlem. Hraji teď v Semaforu ve hře Návštěvní den u Miloslava Šimka a ve hře Zajíc v pytli. Hraji tam ve věcech, které jsem kdysi vymyslel se Slávkem Šimkem nebo sám. Taky se objevuji ve hře Jiřího Suchého Šest žen s výstupem, který jsem si sám napsal. Na představení bych rád pozval každého, kdo má rád humor.

Jak vidíte sám sebe jako herce? Kterou roli byste si ještě rád zahrál a kterou je vám líto, že už hrát nikdy nebudete?
Nikdy jsem neměl touhy hrát v cizích hrách. Všechno jsem vždycky psal sám nebo s někým.

Česká herecká scéna oplývala hereckými dvojicemi. Je to pro Česko typické? Jak jste dali dohromady s Miloslavem Šimkem?
Myslím, že nejen česká, ale i světová scéna oplývala komickými dvojicemi. Slávek mě viděl hrát ve Studiu Ypsilon a chtěl, abych s ním vytvořil autorskou a komickou dvojici. O Slávkovi Šimkovi je v knize jedna kapitola. 

Jak se udržujete fit, že vše takhle krásně zvládáte a jaké máte další pracovní plány?
Mám hodně co dělat, abych se udržel. Mám v úmyslu napsat ještě knihu. Zatím mně v tom brání moře práce v divadle a na zájezdech.

Hodnocení:
(5 b. / 6 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie
TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Rostislav Mraček
Kdysi jsem se panu Sobotovi i rád zasmál. Z tohoto rozhovoru ovšem vychází jako Jája Veliký! Pět otázek, pětkrát JÁ. "Ty, které jsem napsal sám." "Jsem kdysi vymyslel, ... jsem si sám napsal." "Jsem vždycky psal sám." "Chtěl, abych s ním vytvořil." "Mám v úmyslu napsat knihu." Nevím, zda to bylo úmyslem autorky, je to škoda.
Jana Šenbergerová
Jeho způsob humoru mi není úplně blízký, přesto panu Sobotovi přeji, ať se mu podaří uskutečnit všechny plány, které má, v pohodě a ve zdraví.