Výzva jménem Sedlo
Foto: autorka

Výzva jménem Sedlo

19. 11. 2019

Sedlo je se svými 726 m čtvrtou nejvyšší horou Českého středohoří a současně nejvyšší v jeho části na pravém břehu Labe. Na úvodní fotografii vidíte, jak ho vnímám na obzoru ze svého domova.

Sedlo s jeho charakteristickým tvarem vidím na obzoru doslova od narození. Navzdory tomu, že jsem se narodila a žila o hodný kus dál, respektive vlastně blíž Českému středohoří. Sedlo stojí docela osamoceně a nic nebrání pohledům na něj ze širokého kraje vůkol.

Sedlo láká k osedlání bujného oře a jeho zkrocení. Dlouho bylo jen bodem v seznamu míst, která nutně potřebuji zblízka vidět na vlastní oči. V tomto případě přímo ochodit na vlastní boty. Pohledem do jízdního řádu jsem zjistila, že je dosažitelné lépe, než jsem si kdy pomyslela. A tak přišel Den D.

Sedlo se dá zdolat turistickými trasami z několika míst. Na radu zkušené turistky jsem si vybrala tu nejjednodušší. Autobus z Litoměřic mě vysadil ve vsi Horní Týnec. Autobusovou zastávku míjí zelená turistická značka. Vede chvíli po silnici. Sebrala jsem si sladkou hrušku, potkala se s koníky na pastvě i barevnou sojkou. Zakrátko jsem vstoupila do lesa, který jsem neměla hned tak opustit.

Za krásného podzimního dne se téměř vedle lesní cesty na mě smály hnědé hlavičky, které se nutně chtěly podívat na Sedlo, a tak jsem jejich prosbě vyhověla a nahoru vynesla i osm hříbků. Raději jsem už lesní cestu neopouštěla, neb hrozilo, že bych pod houbí vahou horu nezdolala. Když lesní pěšina vyústila na zpevněnou cestu se žlutou značkou, zavelela jsem si vlevo v bok. Komu chybí skutečnost, že jsem už dlouho nezabloudila, tak teď si přijde na své. Po nějaké době pochodu jsem se ocitla na konci lesa, u silnice se závorou. O závoru se opíral chlap, u nohou koš, v koši pořádnou kudlu. Na mou otázku, kudy na Sedlo, jen pohrdavě opáčil: jo ták, Vy jste turistka! Šla jsem chvíli po silnici, než mi došlo, že přede mnou jsou Lovečkovice a tudy na Sedlo opravdu nevyjdu. Tak hajdy nazpátek, přidala jsem si dobré dva kilometry. Samozřejmě že jsem měla odbočit doprava.

Další cesta už ubíhala, jak měla a míjela jsem správně rozcestníky a střídala barvy značení podle itineráře, který jsem si připravila. Za posledním rozcestníkem, kde stálo - Sedlo, vrchol 1 km, začalo stoupání. A nepřestalo, ba co víc, bylo stále prudší. V duchu (i nahlas) jsem si lála, jestli to mám zapotřebí, nevěděla jsem, jak polezu dolů, a přesto hnána vidinou odškrtnutí Sedla na seznamu visícím doma na ledničce, hrabala jsem se vzhůru, jak to šlo. Vůbec jsem nechápala, jak tudy v sobotu mohli běhat závodníci, po nichž ještě v lese zůstaly cedule - dejte přednost závodníkům. Proti mně opatrně krok sun krok sestupovali tři chlapíci, které jsem chtěla vyzpovídat, ale po jejich pozdravu tópry den mi bylo jasné, že zbytek cesty si prozkoumám neinformovaná, hezky sama a na vlastní triko. Strom s vrcholovou značkou jsem objímala jako nejlepšího přítele. Sedla jsem si na kámen a vytáhla z batohu termosku s kávou. Musím přiznat, že radši bych tam měla jiné grády. Zavolala jsem kamarádce, s tím, že sedím na Sedle a nevím, jak z něho dolů. A byla jsi na té skalce s výhledem?, zněla odpověď. Teprve jsem se uklidnila, rozhlédla se a zjistila, že vrcholová plošinka je příjemným osvěžením. Je protkána vyšlapanými stezkami, je na ní kamenný pomník s křížkem, ohniště a kýžená vyhlídka do kraje. Je z ní vidět Úštěcko, přes modrou oblohu však nebyla nejlepší viditelnost, na obzoru seděl tmavý pruh. Něco mi říká, že někde tam je i vyhlídka jižním směrem. Přiznám se však, že už jsem ji ani nehledala, ani jsem nepokračovala dál, abych se okružní cestou vrátila do Starého Týnce. Dílem po svých nohách, dílem po obou svých půlkách, jsem se vydala zpátky dolů a ze Sedla se vyhoupla bez úhony.

Výlet jsem si protáhla ještě o návštěvu mauzolea, shlížícího z malého vršku do krajiny. Na konci 19. století jej nechal zbudovat broumovský velkopodnikatel v textilním průmyslu Josef Edler Schroll. Ten byl posledním majitelem liběšického panství a v krásně opravené hrobce spočívá spolu se členy jeho rodiny. A právě Liběšice s autobusovou zastávkou u zámku byly poté, co jsem prošla ještě Hradcem, Srdovem a Trnobrany místem, kde jsem nastoupila do autobusu, který mě dovezl zpátky domů.

Tady měl být konec článku, který jsem si sumírovala v hlavě už v autobuse cestou domů a hned ho i hodila na čistou stránku. Jenže člověk míní a počítačový pán bůh mění. Ve chvíli, kdy jsem chtěla začít připravovat k článku fotky, externí hard disk s celým mým fotoarchivem odmítl spolupráci. Synovi se podařilo domluvit mu a nějaké ty fotečky z něho vymámit. Zdaleka ne všechny, ale průběh výletu se sestavit podařilo. Sice se zpožděním, ale přece jen vám teď předkládám, jak jsem výzvu jménem Sedlo splnila.

Hodnocení:
(5.1 b. / 16 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie
TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marie Bartošová
Aleno, pěkné! Fotky moc fajn (nejvíc se mi líbí Vyhlídka), text jsem si s gustem pročetla. Netušila jsem, kde sní svůj věčný sen pan Schroll, ale park v Broumově po něm pojmenovaný znám a mám nafocený...
Jan Zelenka
Fotky jako vždy u Alenky perfektní. Na sedlo, na které se koukám, když jdu venčit fenku, jsem se chystal několik let. Tak dlouho, až nemůžu dlouho chodit kvůli pokračující artróze. Takže jsem rád, že nám tu náročnou cestu Alenka přiblížila. Pojala mě bledá závist. A hlavně obdiv ke zdatným seniorům, kteří jsou schopni na takový krpál vylézt.
Rostislav Mraček
Pěkně jste svůj výlet popsala a já si pěkně početl!
Soňa Prachfeldová
Pěkně namáhavé, asi si netroufnou, ale stejně jsem ho na seznamu neměla :-)
Marie Tichá
Krásná krajina mého mládí ! Výstup na Sedlo jsme s partou absolvovali vždy z jara , když kvetly konvalinky. Jednou to byla zase zimní výprava s opékáním buřtů na vrcholu hory .Pocházím z Liběšic . Marie Tichá
Alena Tollarová
Dano, seznam je dlouhý a pořád na něm další cíle přibývají. I ubývají. / Evo M., to je on, ten výlet. Pořád jsem s článkem čekala, jestli se ještě nepodaří zachránit nějaké další fotky. Je to marné, tak jsem přidala ty, co mám.
Eva Mužíková
Alenko, já se z Tebe opět picnu:))))) Nádherné vyprávění a fotodokumentace. Já jsem si myslela, že jsi již na Sedle byla, nebo o něm jen psala??
Dana Kolářová
Jak dlouhý je seznam visící doma na ledničce a kolik je odškrtáno, Aleno? :-)
Jitka Hašková
Álo, jsi výborná turistka, fotografka i spisovatelka. Díky za zajímavý výlet a krásné fotky.
Alena Vávrová
Co ještě dodat, když vše je již napsáno?! Jsi prostě ú-úžasná a máš můj obdiv!! Bezchybný a poutavý popis Tvé osamělé a odvážné anabáze doprovázený všeříkající fotodokumentací. Ať Tě Tvůj anděl strážný i štěstí nadále na Tvých cestách provází! Děkuji za sdílení! ♥
Dana Puchalská
Álo , jsi prostě tulačka co umí krásně psát a krásně fotit. Děkuju.
Naděžda Špásová
Tak tam se asi nevydám. Kopce mi moc nejdou, ale znám to od tebe, což mi bohatě stačí. Víš, jak pohlížím na tvé samostatné výpravy, proto ti je ani nezávidím. Hezké fotky.
Věra Ježková
Ali, paráda. Moc hezký text i fotky. Hlavně, že ses nám vrátila. :-)
Marie Měchurová
Hlavně, že to dobře dopadlo. I bloudění patří k turistice, o to větší radost je, když se dojde do cíle. Hezky napsané a parádní fotky. Škoda, že to mám trošku z ruky.
Jana Šenbergerová
Ájo, umíš se nejen toulat krajinou. :-)
Hana Nováková
Alenko, uchvátily mě nejen dálavy z výšky hory, ale i krásný článek. Již jednou jsem psala, že mě dle fotek učaroval tento nádherný kraj naší země, ale bohužel se tam nikdy osobně nevypravím. Proto moc děkuji alespoň za článek a fotky.
Dana Kolářová
Jak dlouhý je seznam visící doma na ledničce a kolik je odškrtáno, Aleno? :-)
Anna Potůčková
Je to krásný kraj, ve kterém žiješ a jeho krásy tolik obdivuješ! Díky za nádherné fotografie!
Elena Valeriánová
Ách!!! Úplně tě vidím jak pochoduješ, odhodlaná, statečná. Úplně vidím toho chlápka s košem a nožem. Slyším ten jeho pohrdavý tón. Jó, kdyby tak věděl jaká ty jsi TURISTKA! Sklaplo by mu. Krásný, veselý článek. Mistrně popsaný výlet a fotky ... prostě paráda.
Hana Rypáčková
Krásný kraj....Zaslouží si tvou lásku..
Marie Seitlová
Krásně jsem se s tebou prošla krajinou kterou vůbec neznám. Nyní jsem ji alespoň takto poznala. Díky i za krásné fotky.
Zuzana Pivcová
Takový krásný výhled. A takový krásný výlet!!
Mirek Hahn
Zajímavé.... Taky jsme při výstupu zabloudili. Zakletá hora.