30 let naší svobody
Foto: Zuzana Pivcová

30 let naší svobody

16. 11. 2019

V poslední době se občas setkávám s názorem, že se lépe žilo před rokem 1989. Tak jsem se rozhodla, že k tématu napíši pár slov.

Pracovala jsem v té době v podniku, kam jsem nastoupila od školy, a skoro to vypadalo, že tomu tak bude do důchodu. Pracovala jsem jako vedoucí tisku a propagace, manžel byl škodovák jako hodně lidí v Plzni a syn studoval na fakultě  strojní a elektro. 

V roce 1989 syn promoval a po promoci odjel na pár dnů do SRN, odkud se nevrátil a požádal o politický azyl, protože podepsal Několik vět a také nechtěl nastoupit  jako absolvent roční vojenskou službu. Uvědomila jsem si tehdy, jak je těžký život  v nesvobodné zemi, odkud mladí lidé musí odcházet, aby si mohli plnit svoje sny. V době socialismu jsme mohli s manželem cestovat jen do zemí, kam platila "červená doložka", a to do zemí socialistických.

První cestovní pas jsem dostala až v prosinci roku 1989. Stále jsem si ho nevěřícně prohlížela jako obrovskou vzácnost, a když jsem ještě dostala i výjezdní doložku, mohla jsem před Vánocemi vycestovat do Stuttgartu za svým synem.. Na přechodu v Rozvadově byla obrovská fronta aut a nekonečná kontrola dokladů. Dnes, když přes přechod jedu bez zastavení a vyprávím to své vnučce, nevěřícně kroutí hlavou, jak je to možné.    

V listopadových dnech jsem se zúčastila všech demonstrací, cinkala klíči a byla jsem šťastná, že získáme znovu svobodu, budeme moci jít ke svobodným volbám a největší radost mi udělala volba Václava Havla prezidentem. Syn se v roce 1990 vrátil z exilu a založil si s kamarády soukromou firmu. Tato firma funguje dodnes. Stále vyrábíme strojní součástky pro náš i zahraniční trh. 

Pamatuji první májovou oslavu, kdy Plzeň mohla svobodně oslavit své osvobození Spojeneckými vojsky, pak se znovu vrátila socha TG.Masaryka na své původní místo a tak bych mohla pokračovat. Plzeň se za posledních 30 let změnila z šedého zaprášeného města v zářivé a  čisté město.. 

Z podniku, kde jsem tak dlouho pracovala, jsem odešla, nastoupila jsem na Magistrát města Plzně nejprve do odboru kultury a později do kontrolního. Musela jsem si znovu oprášit znalosti z ekonomiky, protože moje znalosti ze školy byly už zastaralé.

Nikdy jsem si nemyslela, že se budu věnovat politice, ale moje kamarádka mě pozvala na jednání jedné pravicové politické strany, a tak jsem se nakonec dostala na její kandidátku do komunálních voleb. Pracovala jsem v místním zastupitelstvu jako předsedkyně finančního výboru a později jsem se stala starostkou plzeňského obvodu. 

Za posledních 30 let jsem zažila hodně radosti, ale i bolesti v osobním životě.Tak to chodí a nic není jen bílé nebo černé. Mám dobrý pocit, že jsem mohla pomáhat ve svém obvodu, aby se lidem lépe žilo. S kamarádkou jsme ještě stihly založit neziskovou organizaci TOTEM, která pomáhá hlavně seniorům.

A tak posledních 30 let považuji za ta nejlepší léta, která jsem prožila. Svobodu, kterou máme, si musíme i nadále uchovat  pro naše děti a vnuky.    

 

Hodnocení:
(4.9 b. / 26 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jaroslava Handlová
Jarmilo, jsem ráda za poodhalení životní cesty Tvé rodiny. Přeji, abys i nadále sklízela ovoce za svoji píli a užívala života ve zdraví a radostech.
Jitka Hašková
jarmilo, máš zajímavý životní příběh, Ať se ti i nadále daří.
Libuše Křapová
Jarmilo :-) :-)
Soňa Prachfeldová
Jarmilko, ze srdce Ti přeji spoustu let ve zdraví a aktivitě, zasloužíš si to. Jdu skvělé děvče.
Jitka Chodorová
opravuji: na stejnou vlnu jako ty...
Jitka Chodorová
Jarmilko, děkuji za Tvůj příspěvek, pravda je to, že v těchto příbězích odkrýváme to, s čím se běžně nesvěřujeme, nikdo z nás nemá na růžích ustláno, ani teď, ani tenkrát. Jen jsem chtěla napsat, že jsem naladěna na stejnou vlnu jako, jen s tím rozdílem, že můj aktivní život probíhá úplně jinak, než ten Tvůj, já prostě obdivuji Tvůj elán a pracovitost, přeji do dalších svobodných let hlavně hodně zdravíčka, ať se Ti daří.
Dana Puchalská
Zajímavý životní příběh. Držím palce ať se Ti daří i nadále.
Jan Zelenka
Moc pěkné vyprávění, paní Jakubcová. Plzeň je město mých studií a mrzí mě, že jsem se tam nemohl přestěhovat. Ostatně, román, který jsem na íčku zveřejňoval, se odehrává v Plzni šedesátých let.
Hana Rypáčková
Jarmilo, vím, kolik máš elánu a tak ti přeji : Pokračuj v tom nadále..
Marie Seitlová
Někomu se žilo lépe dříve a někomu dnes. Jsem ráda, že o tobě vím zase více.
Alena Gebauerová
Jediný příspěvek,se kterým mohu na 100% souhlasit je paní Špásové. A dodávám, že ne všechno bylo špatné. Máme svobodu, sbíráme víčka na nemocné děti, sposta lidí sotva vyžije, po ulicích se válí bezdomovci a feťáci, ztrácí se ohleduplnost a soucit.
Zuzana Pivcová
Jarmilko, jsem ráda, že jsi mimo jiné napsala víc, v čem spolu se synem podnikáte, moc vám to přeji, je za vším nelehká práce. Rovněž za Tvými dalšími aktivitami. Je dobře, že si pak zase dopřeješ zajímavou dovolenou. Díky.
Zdenka Soukupová
Jarmilo, vzala jste to za správný konec. Fandím Vám i Vašemu synovi.
ivana kosťunová
Moc se omlouvam jsem na mobilu a nechtěně jsem se dotkla kde jsem nechtěla. Tech hvězdiček mělo být 5 za stručný popis jednoho zajímavého života :))
Naděžda Špásová
Ne fakt že chleba bude vždycky o dvou kůrkách a nic není zadarmo, ani teď a ani před 30 lety. Alespoň ne pro obyčejné lidi.
Anna Potůčková
Jaruško moc hezký článek a dokáži si představit, jak Ti asi bylo když se syn nevrátil. Já osobně bych to nesla velmi, velmi těžce. Naštěstí přišla svoboda a hranice se otevřely všem.