Malá vzpomínka na první republiku
všechny fotografie archiv autora

Malá vzpomínka na první republiku

16. 11. 2019

Koncem října jsme vzpomínali, tak jako každým rokem, na nejdůležitější událost v dějinách našeho státu, a to na vznik Československé republiky. Těch významných událostí bylo během naší historie pochopitelně daleko víc, ale v této stati se chci soustředit na období od vzniku republiky do roku 1945, do chvil, kdy naši vlast osvobodily jednotky Rudé armády a západních spojenců.

Všechny následující fotografie, až na jedinou, jsou vybrány z otcova velkého fotoarchivu.

První dvě fotografie připomínají významnou událost, která se udála pouhé dva dny před vyhlášením republiky Československé 28. října 2018. Jedná se o historickou proklamaci samostatnosti Československa, kterou pronesl T. G. Masaryk ve Filadelfii v USA.

 

 

Následuje několik fotografií ze života našeho prvního presidenta.

 

 

President Osvoboditel

 

 

 

 

      President Masaryk se svým synem Janem, pozdějším ministrem zahraničí

 

Tomáš Garrigue Masaryk umírá 14. září 1937 v Lánech, když předtím, 14. prosince 1935, abdikuje ze zdravotních důvodů. Prezidentského úřadu se ujímá Prof. JUDr. PhDr.  Edvard Beneš, do té doby ministr zahraničí.

 

        President Budovatel                     Po svém návratu z londýnského exilu

 

Vedle těchto dvou významných politiků světového formátu bychom neměli zapomenout ani na dva české průmyslníky, kteří se ze skromných poměrů vypracovali na podnikatele skutečně formátu světového a jejich jméno ani dnes nemizí ze světa jako obchodní značka. Jsou to bratři Tomáš a Jan Antonín Baťovi.

Starší Tomáš založil obuvnickou firmu Baťa již v roce 1894. Postupem let se stal jedním z největších podnikatelů své doby. Tragicky zahynul 12. července 1932 při letu svým letadlem do Švýcarska. Jeho továrny a prodejny zaměstnávaly v té době přes 31000 zaměstnanců a působily v 54 zemích světa. Jeho nástupcem se stal jeho nevlastní bratr Jan Antonín Baťa.

 

 

          Tomáš Baťa                                                     Jan Antonín Baťa

 

 

 

 

             Německé okupační jednotky vstupují do Prahy v březnu 1939.

                               A někteří lidé je vítají!  Zdroj Wikipedie

 

                                                      Je po válce

  Vítání a pochod československé armády             Rudá armáda na Václaváku                   

             Václavským náměstím

 

                   Květen 1945. Zničený orloj na Staroměstském náměstí

 

                                                         Na Václaváku

 

                      Pohřeb padlých ruských vojáků u kostela sv. Ludmily

 

                                             Vítání u Národního divadla

 

Jeden z prvních ruských tanků              Jan Masaryk, ministr zahraničí  Československa.

                                                              Zemřel za podivných okolností 10. března 1948.

 

 

 

 

 

 

 

Jako bonus

na závěr malá vzpomínka

Hodnocení:
(5 b. / 7 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Soňa Prachfeldová
Jene moc pěkné, dá to práci tyhle záležitosti uvést na světlo denní, díky za Vaši píli. Čtyři z těchto znamenitých zpěváků už nejsou mezi námi.
Dana Puchalská
Já mám vzpomínky na dřívější dobu ráda. Po dědovi mi zůstal krásný akvarel s T. G. M. Moc si ho vážím.
Alena Tollarová
Je dobré si historii připomínat. Fotku T.G.M.na koni také v krabici s fotkami máme.
Zdenka Jírová
Moc hezké vzpomínání. Vzpomněla jsem si na rodiče, kteří mi o 1.republice vyprávěli , jak tatínek potkal T.G.Masaryka na mostě a rád na něho vzpomínal, maminka byla prodavačka v předních pražských lahůdkářstvích a pamatovala herce a herečky, kteří si u ní kupovali chlebíčky. Jen jsem nesměla o tom vyprávět ve škole a to jsem dodržovala.
Věra Ježková
Jendo, to je paráda. Skvělý dokument. A to perfektní parte Říše Velkoněmecké. Bonusové tablo bych si hned někde pověsila. Díky moc. :-)
Zuzana Pivcová
Děkuji za tento průřez historií první republiky. Takové informace jsou pro mě vždy zajímavé. Něco mi samozřejmě hned připomnělo materiály z vojenského archivu. Třeba to "parte" o konci Velkoněmecké říše, tak to byla odplata Němcům, kteří jako první vydali takový posměšný pamflet o skonu republiky Československé, pozůstalí byli Beneš a pak někdo za Británii a Francii, možná už Stalin. Mám moc ráda i dobové fotografie, díky.