Můj letošní nejsilnější zážitek s i60
FOTO: autorka

Můj letošní nejsilnější zážitek s i60

27. 12. 2019

  Snad jen díky veliké náhodě při brouzdání internetem jsem i já v roce 2016 narazila na tento ohromný web a doslova si ho zamilovala.

   A první článek jsem si do něj dovolila vložit 5. prosince a od té doby jsem už s Vámi, moji milí známí i neznámí, trochu spojená, i když nejvíce hlavně virtuálně...

   Každé ráno při prvním otevření počítače se dívám na nové články, při jejich čtení si připomínám jejich autory - kliknu si často i na jejich profil, ovšem ne všichni zde mají svoji fotografii - občas se zúčastňuji i diskuzí nebo dávám vždy těch pět hvězdiček...

   Příspěvky jsou zajímavé, fotečky ukazují krásy naší země i zahraničí - pro mne často neznámé.

   Přichází i různé pozvánky a nabídky i60 na zajímavé akce, nabízí nová poznání, přátelství a možnosti, kterých se někdy - musím poctivě přiznat - ve svém věku už bojím účastnit...

   Já jsem už 18tý rok vdova, žiji sama, ale mám velikou rodinu, přátelské sousedy a mnoho dobrých známých.

   Ale jsou dny, kdy je třeba nevlídné počasí, větší mráz, námraza, mnoho deště a nebo mne navštíví delší nemoc a já se nedostanu vůbec ven a tento web mi podává ruku a přímo zvedá k hezčímu životu...

   Proto jsem tak moc ráda tomuto virtuálnímu přátelství na íčku.

   i60 není pro mne jen jeden zážitek, prostě pro mne už mnoho let je denodenním novým zážitkem. Mohu i já sem občas vložit svoje příspěvky o cestování, o nějaké zajímavé akci nebo vycházce s vnoučátky, naučila jsem se vkládat fotečky /i když mi to trvalo dost dlouho/ - mohu se zde vypsat jak z radosti, tak z bolesti a vím, že určitě někdo si můj příspěvek přečte a pak se raduji i z odezvy, která velmi často potěší, povzbudí nebo pochválí.

   A já proto moc a moc děkuji celé redakci i60 za tuto možnost sem psát, a to v kteroukoliv denní dobu.

   A můj veliký zážitek s i60 je prostě vždy, když si občas otevřu web a začnu psát nový příspěvek. Když ho dokončím, tak mám radost, a když ho redakce zveřejní, tak je to zase pro mne zážitek.

   Ale ty další větší, častější a přínosnější mám při čtení všech ostatních vašich nových příspěvků a právě také při popisování a dokumentacích vydařených společných akcí i60, kde vás víc všechny poznávám.

   Takže web i60 je pro mne vlastně celoročním velikým zážitkem a já moc děkuji náhodě, že jsem ho objevila a moc Vám všem v redakci ještě znovu děkuji...

   Ale letos můj přece jen ten jediný a největší zážitek s i60 byla moje jarní cesta do Prahy, které jsem se ale zpočátku docela dost obávala - zda ji vlastně vůbec zvládnu...

   Nejstarší vnučka mi objednala elektronicky místenku na rychlík Regiojet a já šla velmi brzy pěšky nějaký kilometr na autobus, kterým jsem dojela do železniční stanice k tomuto rychlíku.

   A tam pak už cesta do Pražského kreativního centra - vnučka mi vytiskla přesně trasu, ale já se raději ptám, takže už po cestě k cíli jsem se setkala s milými a ochotnými lidmi.

   A letos jsem zde spolu s ostatními byla přítomna recitálu písní pana Lubomíra Mullera na texty básní naší milé Zuzanky. Musím přiznat, že je velmi ráda čtu a vždy i kladně hodnotím.

   Ale zážitek ke krásným až neuvěřitelným narozeninám Zuzanky byl pro mne skutečně neobyčejně silný, tak jako vydaná sbírka jejích nádherných a procítěných veršů...

   Následovalo překrásné, upřímné, milé popovídání s oslavenkyní i ostatními účastníky, na které ráda vzpomínám a připomínám si až do dneška.

   Protože rychlík, na který jsem měla místenku, mi odjížděl celkem brzy z Prahy, musela jsem se, ač nerada, velmi brzy se všemi vámi rozloučit.

   A já zase doma u svého počítače nadále zůstávám věrna tomuto virtuálními světu na tomto nádherném, obohacujícím a velmi lidském webu pro mne a určitě i pro Vás ostatní...

 

  

 

Hodnocení:
(5.1 b. / 16 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Květuše Pinkasová
Krásná slova v článečku, Marie a ještě krásnější v diskusi... chybí mi slova a vracím se pomalu, díky Pepovi, svému okolí a skvělému i-čku aspoň k části mé neuvěřitelné pestré činnosti, snad ve všech směrech i v rodině... mám od Vás krabici vzpomínek z celé české zemičky... děkuji Všem...
Marie Ženatová
Díky Vám všem za laskavá slova všichni moji milí. Íčko má skutečně kouzelnou moc - jak to vystihla Soňa a pro mne osobně psaní do něj a čtení Vašich milých příspěvků i s fotečkami patří k velikému a obšťastňujícímu smyslu mého života...
Soňa Prachfeldová
To naše íčko má kouzelnou moc, stmeluje nás, prozari dny, krásné.
Naděžda Špásová
Přátelství je důležité.
Alena Vávrová
Maruško, moc krásně jsi to vystihla. Íčko je nezaměnitelný fenomén a všech přátelství, osobních i virtuálních, díky íčku získaných, jakož i různých možností k seberealizaci, si také moc považuji.
Zuzana Pivcová
Znovu opakuji, že jsi, Maruško, jako člověk velmi vzácná a před Tvým pojetím života se skláním.
Marie Novotná
Moc hezky napsané. Mam to podobně. Jen trochu víc lidiček znám osobně. A mnohdy zaměním jména. Přesto je ráda vidim a ne jen na chatu. Těším se na další setkání.
Hana Nováková
Jak napsala Jitka C. -krásné vyznání ke kterému se mohu připojit i já. Jsem ráda, že jsem tu....
Libuše Křapová
Ahoj, Maruško, kamarádko :-)
Jitka Caklová
Krásné vyznání ♥
Anna Potůčková
Mám to s Íčkem podobně. Spoustu přátel bych jinak neznala a nevěděla že chodí po naší zemi. Moc hezky napsaný článek.
Irena Mertová
Také to mám podobně...
Jitka Hašková
Cítím to podobně, jak jsem napsala ve svém článku.
Jitka Chodorová
Hezky napsané, cítím to samé, jen s tím rozdílem, že já se žádné společné akce ještě nezúčastnila, což je mi líto, ale pořád tajně doufám, že někdy přece... děkuji Marie.
Hana Rypáčková
Také jsem se tam s tebou potkala.Krásně jsi to napsala. Když máš smutek pod víčkem, poděl se s ním s Íčkem...
Jana Šenbergerová
Milá Marie, i když se osobně neznáme, moje pocity na íčku a zážitky s íčkem jsou velmi podobné jako ty vaše. Můj život obohacuje o netušené možnosti, za což jsem velmi vděčná jeho zakladatelům, všem členům redakce, sponzorům a v neposlední řadě členům, bez nichž by nebylo tím, čím je - nádhernou mozaikou lidských životů. Přeji dobré zdraví a hodně radosti s íčkem do dalších let. :-)
Alena Tollarová
Maruško, a já jsem ráda, že jsi pouť do "žlutého domu" absolvovala a mohla jsem si s Tebou stisknout ruku a poznat osobně dalšího íčkaře.
Dana Puchalská
Marie, moc krásně napsané.