Obnovili výrobu českých historických lyží jasanek. A jezdí je „křtít“ za polární kruh
FOTO: archiv Michala Martínka a autor

Obnovili výrobu českých historických lyží jasanek. A jezdí je „křtít“ za polární kruh

15. 1. 2020

Chlapi do nepohody. Tak by se dali označit dva kamarádi a spolupracovníci, kteří obnovili ve východočeském Dobrém výrobu historických dřevěných lyží, takzvaných jasanek.

A aby toho nebylo málo, obnovili i původní zdejší kroj, který propagují i na závodech historických ski. Třeba jako před pár dny na mezinárodním mistrovství v historickém lyžování, které pořádali spolu s ostravským kulturně sportovním spolkem Elegant v beskydských Mostech u Jablunkova.

Oba propagátoři historických dřevěných lyží, Michal Martinek zvaný „Frďasˇ“ a Zdeněk Fryml přezdívaný „Kozel“, tam zároveň účastníky mistrovství seznámili se svými expedicemi na jasankách po stopách dávných polárníků. Na nich si plní své sny a sklouzli se na historických ski, oděni do replik polárních oděvů, už třeba po Lyngenských Alpách, které leží v Norsku za polárním kruhem.

Lyžníci tak mohli o víkendu v dřevěné restauraci srubového hotelu Grůň v Mostech u Jablunkova vidět také video snímek Mrazivá poezie na jasankách, v němž oba obnovitelé těchto lyží hrdinně podstupují jedenáctidenní přechod norské zimní Hardangerviddy ke 120. výročí prvního přechodu tohoto území Roaldem Amundsenem a jeho bratrem.

„Naše výpravy začaly, když jsme si s Kozlíkem řekli, že je ostuda, že naše jasanky ještě nebyly za polárním kruhem. Že je tam musíme vytáhnout. Tak jsme loni v březnu vyrazili třeba na Lyngenský poloostrov,“ říká při projekci fotografií z Norska Michal Martinek. Ty zachycují partu nadšenců při bruslení na starých bruslích našich dědečků v místních zálivech či návštěvě ledového hotelu. „Já jsem slavil narozeniny, a nedávno sedmdesát let slavící člen naší sedmičlenné výpravy Pepa svátek, tak jsme si tam dali hned panáka na ledovém baru. Ty jsme vypili opravdu z ledových vyfrézovaných kostek. Musíte to pít v rukavicích,“ vypráví Frďas.

Polárníci si s sebou vezli i kompletní obnovené lidové původní kroje z Orlických hor a budili v nich velké pozdvižení. „Měli jsme i profesionálního kameramana a hned jsme ho odrovnali, jak jsme mu okamžitě na historických lyžích rozprchli a dělali na kopcích první telemarkové oblouky.  A ty naše české jasanky jsme tak vůbec poprvé pokřtili za polárním kruhem,“ vzpomíná Michal Martinek.

Na výpravě zažili polární záři, dramatické mračna nad nezamrzajícími norskými fjordy, hory prašanu i venkovní saunování v ledu. „Nádherné dramatické počasí, žádná mlha nebo nudná modrá obloha, ale mohutné a divoké mraky. Nikde žádná civilizace, jen malé rybářské přístavy a pár typických norských domků, velké západy a východy slunce. Mořští orli. Někteří z nás použili i stylové cepíny a sněžnice, aby měla cesta tu správnou retro náladu. Užili jsme si krásné sjezdy či nejúžasnější, přírodou vytvořené slalomy v březových hájích,“ líčí Frďas zážitky u působivých a krásných fotografií.

Nadšenci projeli s jasankami nakonec všechny tři skandinávské země včetně Finska a všude budili v oblastech „věčného“ sněhu velký ohlas u místních obyvatel, bruslařů, sáňkařů či běžkařů. „Dokonce jsme uskutečnili historicky první kiting s jasankami,“ ukazuje snímek, na němž se nechává kolega Kozlík na historických ski tahat na zamrzlém jezeře větrem opřeným do padáku.  „Byla to velká romantika a tam by se nám možná líbilo i žít,“ shodují se.

Účastníky mistrovství na historických ski v Mostech zajímalo i to, jestli nebylo účastníkům retro výprav ve sto let starých kožených vysokých kožených botách zima. „První hodinu je třeba opravdu pořádně rozehřát nohy a pak už to jde. Museli jsme se prostě pořád udržovat v pohybu a jít do spacáků zahřátí. Večer jsme si třeba pouštěli ke spaní Dobytí severního pólu od Cimrmanů,“ říká Michal Martinek a dodává, že jediné, co měli účastníci první výpravy po stopách první Amundsenovy výpravy moderního, byly třívrstvé rukavice.

Lyže zvané jasanky začali oba kamarádi vyrábět po vzoru staré tradice. Dědeček Zdeňka Frymla je vyráběl v Orlických horách už kdysi a tak dnes rodinná tradice čítá už tři generace truhlářů, kteří se od počátku výrobě těchto lyží věnovali. Ať už se jednalo o lyže pro lesníky, hajné či ostatní obyvatele Orlických hor, kteří se potřebovali dostat za prací po horách během tuhých zim. Nebo jen pro obyčejnou sportovní kratochvíli a koníček.

„Už kdysi dávno jsme našli lyže, které dědeček mého kamaráda pan Fryml vyrobil. Na těch jsme blbnuli, než jsme je zničili. Později jsme zhodnotili, že se nám ty lyže líbí a že podle nich bychom mohli vyrobit tím původním nářadím další lyže. A tak to začalo a potom jsme s jasankami začali jezdit na retro závody. Časem jsme vymysleli svoje závody, které měly teď v Mostech u Jablunkova, poprvé v Beskydech, devátý ročník. A pak jsme vymysleli expedice na jasankách,“ říká Michal Martinek.

On sám i jeho přátelé už v Čechách ani na moderních lyžích nejezdí. „Na dnešním svahu uděláte na dnešních lyžích tři čtyři oblouky, ani se nezapotíte a jste dole. Ale na jasankách je to prostě zábavnější zážitek. Na nich povýšíte hodnotu sportovního výkonu. Jasanka je širší lyže, se kterou nemusíte jezdit jako na běžkách jen po nějaké stopě, ale vydáte se na ní kamkoliv. Kam se vám zlíbí. Tyto lyže jsou lehoučké, jednoduché a všestranné. Dá se na nich chodit do kopce, skákat, jezdit z kopce. Jasanka je prostě ta nejvšestrannější lyže na kterou jsme svým způsobem nechtěně přišli,“ říká jeden z obnovitelů staré poctivé dřevěné lyže z Orlických hor.

Hodnocení:
(5.2 b. / 6 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marie Doušová
Také jsem jezdila na takto vyrobených lyží s řemínkem koženým na boty /gumové lyžáky. Hezké vzpomínky na dětství. Hezké foto, ať se kamarádům daří.
Hana Rypáčková
Taky jsem měla první lyže jasanky s puntíky na špičkách vyrobené tatínkem.A hole lískové...
Dana Kolářová
Ať se daří.
Jana Šenbergerová
Už jen ten materiál, který dal název těm reinkarnovaným lyžím, se mi moc líbí. Na svahu, ale i jinde to musí vypadat krásně. :-)
Zdenka Soukupová
Přeju klukům hodně úspěchů ve výrobě i v dalších expedicích. Fotky v krojích jsou super.
Věra Lišková
Mám je ještě ve schované ve sklepě. Jezdilo se na nich dobře, neb byly pružné.
Alena Vávrová
Asi se jim tak říkalo podle lankového vázání Kandahár. Také jsme tyto lyže měli, ale ještě s řemínk. vázáním - po dědečkovi. Ten na nich v zimě jezdil jako pošťák.
Dana Puchalská
Můj otec je měl. Ano, také jim říkal kandaháry a svoje pojmenoval (nevím proč) Waldíci. Ovšem musel je dávat na zimu do sklepa, aby nevyschly a doprostřed dával hranolek dřeva. A umělou skluznici pochopitelně neměl.
ivana kosťunová
Neříkali jsme jim kdysi Kandaháry ?