Bišon, coton, pudl. Proč se jim říká antistresoví psi?
No nejsou roztomilí? FOTO: pixybay.com

Bišon, coton, pudl. Proč se jim říká antistresoví psi?

25. 1. 2020

Každý pes vnese člověku do života radost. Ovšem jen za podmínek, že si spolu takzvaně sedli. Přesněji, že si člověk zvolil plemeno s vlastnostmi, které vyhovují jeho životnímu stylu, a umí poskytnout psu podmínky, které naopak potřebuje on. Některým plemenům se však říká antistresová, protože je člověku lépe už jen tehdy, když se na ně podívá.

Jsou nenároční a vypadají mile. Mnohdy jsou výsledkem trendu posledních let, kdy chovatelé záměrně spojují psy s extrémně milým, přímo štěněcím výrazem. Výsledkem jsou pejsci, kteří působí, jako by se usmívali či chápali, co člověk právě cítí. Ale pozor, vůbec nemusí jít o drahá plemena, někdy stačí zajít do útulku a člověk hned ví, o čem je řeč. Prochází kolem kotců a najednou v jednom vidí psa, který se tváří tak nějak jinak. Jako by říkal: patřím k tobě, směju se na tebe, čekám na tebe. A je to úkaz přírody, žádné cílené šlechtění.

Takže může jít o náhodné setkání stejně jako o cílený předem naplánovaný výběr, kdy si člověk řekne: Chci antistresového psíka. Právě oni jsou velmi vhodní pro lidi ve vyšším věku, lidi osamělé, pro pejskaře nezkušené. Tady je několik tipů na taková plemena.

Coton de tulear. Je to bílá chlupatá věc. Jeho chovatelé říkají, že lepšího kamaráda člověk nenajde. Jedná se o psa mimořádně citlivého, který se přímo vžívá do pocitů člověka. Když je majiteli smutno nebo je nemocný, tulí se k němu, dloube do něj čumáčkem, zahřívá ho. Když je doma veselo, řádí, běhá po bytě.  Je nenáročný na výchovu, jako by sám chápal, co od něj člověk chce. Jediným úskalím je to, že je náročný na úpravu srsti, musí se rozčesávat, jinak hrozí zacuchání a kožní potíže. Nejde jen o záležitost estetickou, ale především zdravotní.

Bišonek. O bišoncích se říká, že se smějí. Někteří jedinci opravdu mají tak milý výraz, že působí, jako by se neustále usmívali. Samozřejmě, že si to jen my lidé namlouváme, protože, pokud má pejsek koutky tlamičky nepatrně zvednuté nahoru, působí, že se usmívá, i když mu právě dobře není. Bišonci jsou plemeno, které nutně potřebuje být blízko u člověka. Neustále se na něj lepí, tlačí, tulí se. S tím je třeba počítat. Bišonek, který by byl často sám nebo mu v rodině nebyla věnována pozornost, by se trápil. Proto je ideální společník pro lidi, kteří hledají opravdového antistresového kamaráda. Také je nutné jeho srst často rozčesávat a pravidelně ho stříhat, což se  může ukázat být poněkud finančně náročné. Ovšem bišonek tu investici patřičně vynahradí. Není hezčího rána, než když otevřete oči a těsně u vašeho obličeje máte velkou sněhovou kouli, která se na vás směje.

Mops. Někomu se nelíbí, někdo na ně nedá dopustit. Ideální plemeno po lidi, kteří si nemohou ze zdravotních důvodů dovolit dlouhé procházky a dovádění s pejskem. Rád se povaluje, tulí, mazlí. Jeho roztomilý smáčknutý čumák vzbuzuje automaticky úsměv, ale pozor, u některých jedinců znamená také vážné zdravotní problémy s dýcháním. U tohoto plemene je obzvláště vhodné při výběru zkoumat, z jaké rodové linie pochází, zda v ní nejsou zdravotní potíže. Ale pokud si takový mops sedne s majitelem, který je podobně líný a pohodový jako on, je z toho krásný vztah.

Pudl. Toto plemeno bylo v minulosti velmi oblíbené, nyní je jeho představitelů vidět čím dál méně. Vytlačují ho jiní malí hraví pejsci podobných vlastností. Ovšem mnozí lidé na pudlíky nedají dopustit. Jsou hraví, veselí, učenliví, takoví šašci a baviči. Kdo chce společníka, na kterého je radost se dívat, když si hraje a vymýšlí lumpárny, je pudl ideální volbou. Zejména pokud jde o ty malé, když bychom hledali společníka pro seniora či člověka se zdravotními potížemi. Ne nadarmo se dříve o pudlech říkalo, že to jsou pejsci, které si s oblibou pořizovaly staré dámy.

Pražský krysařík. Má hodně odpůrců. No ano, pro mnohé lidi je to taková třesoucí se podivná bytost s nožičkami tenkými tak, jako by se měly každou chvíli zlomit. Ovšem pro lidi, kteří tráví většinu času v bytě, nechodí na dlouhé vycházky a chtějí malinkého společníka, kterého je možné v případě potřeby strčit do tašky, jde o ideální volbu. Pozor na příliš velké mazlení, někteří jedinci jsou opravdu velmi křehcí. Jejich srst však nevyžaduje údržbu a snědí toho minimum. Takže jako parťák pro někoho, kdo si nemůže dovolit na psa vynakládat hodně peněz, ideální volba.

Ovšem plemen je nyní tolik, že si každý samozřejmě může najít spoustu dalších typů, které ho chytnou za srdce. Vždy je však vhodné si o plemeni předem zjistit co nejvíce. A počítat s tím, že každý pejsek je jako šťěňátko poněkud divočejší, než bude v dospělosti. I líný mops si jako štěně rád zařádí, ale když mu bude sedm let, bude nejšťastnější přitulený k člověku na gauči.

Hodnocení:
(5.1 b. / 10 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Soňa Prachfeldová
Jsem velká milovnice psů, líbí se mi hodně druhů. Srdcem jsem u boxerů a chodských psů. Malé milá chlupatá kulička je nádherné pořízení do bytu , i na cestování, kolik legrace jsme si užili s naší malou Milí, kříženec asi s bisonkem, už je hluchá, tak ji o to víc musíme opatrovat. Byla tak hezoucka, je to jak u starych lidí, už potřebuje pomoc.
olga skopanova
Četla jsem článek jednoho odborníka , který varoval, před takto přešlechtěnými psy, protože za svou roztomilost platí vážnými zdravotními problémy, a nedožívají se příliš vysokého věku.
olga skopanova
Jenom kdyby ti páníčkové měli u svých miláčků větší respekt.
Eva Hynkova
Od doby, co jsem se provdala do rodinného domku máme psa. Dříve německé ovčáky a nyní čistokrevné labradory.Náš pes je součástí rodiny, milujeme ho, vždy nás radostně vítá , cestuje s námi autem a myslím, že život bez něj si nedovedeme představit. Věřím v canisterapii a myslím, že každý dobře vychovaný pes je věrný přítel.
Jana Šenbergerová
Mops mi připadá tak ošklivý, až je krásný. Myslím, že je to jako u lidí. Nemusí být krásní, protože je důležitější, jací jsou, než to, jak vypadají.
Danka Rotyková
V dětství jsem vyrůstala na vesnici postupně s několika ,,oříšky,,- i ti byli někdy perfektní. Ale pokud bych si měla nyní do bytu pořídit pejska, chtěla bych bišonka. Má ho moje neteř, miluje ho celé široké příbuzenstvo. Ale i ti ostatní pejsci by se mi moc líbili.
Dana Puchalská
Jsou krásní. Sousedka má krysaříka a je s ním legrace. Ovšem nevím kde běhá, pořád ho s sebou "vláčí" v tašce.
Anna Potůčková
Článek mně udělal radost, ale do této skupiny patří také ještě BOLONSKÝ PSÍK, které chovám. Můžu říci, že na slzy jsou to ty nejlepší stěrače! Nejednou mně pomohli, když mně bylo ouvej po psychické stránce.
Věra Ježková
Nejen roztomilí, přímo „k sežrání“. Já mám moc ráda taky knírače. Líbí se mi jejich roztomilý hranatý čumáček a chytrý kukuč. :-)