Dej sem ten šnuptychl
Foto: autorka

Dej sem ten šnuptychl

28. 2. 2020

Občas se z mého podvědomí, či kde to mám uložené, vynoří slova, která už dávno nepoužívám a kolikrát ani nevím, kde jsem k nim přišla, co přesně znamenají a z čeho vznikla. Obvykle v napjatých situacích. Jako když mám například na starosti vnoučky. Všichni řvou a hrají na schovku po bytě.

Většinou jeden z nich má určitě u nosu nudli, kterou si v zápalu hry nechce nechat utřít (obvykle ten nejmenší samozřejmě, ale někdy i ti větší). A tak když několikrát zvýšeným hlasem žádám, aby si vyndal/a kapesník a provedl/a požadovaný úkon a stále se nic neděje, jen kolem mne poněkolikáté probíhá smečka rozjívenců, rupnou mi nervy a zařvu : HERGOT, SAKRA, VYNDEJ SI UŽ KONEČNĚ TEN ŠNUPTYCHL A UTŘI SI TU NUDLI ! Šnuptychl zásadně platí pro hadrový kapesník, na ten papírový mi to nějak „neštymuje“.

Šnuptychl mám určitě z našich milých severních Čech. Pak ještě taky erteple, ale to se, myslím, používalo i obecně v Čechách a pochází to prý z německého „erdepfl“. Erteple zásadně vařila místo brambor moje babička ze středních Čech.

Ale co jsem se dozvěděla teprve nedávno (člověk se učí zkrátka celý život, ať chce nebo ne), že šnuptychl a erteple  pocházejí prý z egerlandštiny.

„Egerlandština je dnes v Česku téměř neznámý pojem, o kterém ví jen pár odborníků. Kdysi v egerlandštině vycházely i knihy. Existenci jistého dialektu němčiny v kraji kolem Ohře zmiňoval prý už kolem roku 1300 Hugo von Trimberg, německý učitel zabývající se didaktikou.

Eger  znamená  česky  Ohře, ale také Cheb.  Egerlandštinou se  mluvilo  v rozsáhlé oblasti Čech přibližně od Aše na západním okraji až po Doupovské hory na východě, ohraničené Kadaní a Kláštercem nad Ohří a dnes už je to zaniklý jazyk.“

Dále mi občas naskakují také fusekle, fáč a šponovat. Tahle slova zase prý znají dobře ve Slezsku a já je mám pro změnu od dědy. Takže ač ryzí Češi, používáme cizí slova z různých „hantýrek“ a já je teď vlastně zachovávám a předávám další generaci…

Ale moc šancí tomu nedávám (že se uchovají). Dialekty prý totiž pozvolna zanikají. Mladí si dnes vytvářejí svou vlastní řeč , pravopis i písmo. Je to tzv. „teenagerovská hantýrka“. Používají anglické, ale i české zkratky slov či celých slovních spojení. Na mne to působí tak, že počítače a telefony kazí dětem češtinu, a pokud k tomu ještě nečtou...dnes platí, že kdo nemluví anglicky, jako by ani snad neexistoval. A co se týká té vlastně „počítačové a telefonní SMS hantýrky“ - je možná jen otázkou času, kdy bude starší generace potřebovat pro porozumění s tou nastupující překladový slovník, aby se s ní vůbec domluvila.  :-))

Můj příběh
Hodnocení:
(5.1 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.