Mezi onemocnění štítné žlázy se řadí její strukturální změny a poruchy její funkce, tedy nedostatečná a nadměrná produkce hormonů. Na štítné žláze se mohou objevit cysty nezhoubného charakteru, solidní uzlové změny, nezhoubné i zhoubné, a strukturální změny při autoimunitních procesech. Zvětšená štítná žláza se bez ohledu na příčinu nazývá struma.
Co jste o štítné žláze nevěděli
Štítná žláza se řadí mezi endokrinní žlázy a tvoří ji dva laloky, které jsou umístěny podél hrtanu a horní části průdušnice. Funkční jednotkou jsou malé zavřené váčky zvané folikuly. Váčky jsou tvořené stěnou epitelových buněk a výplní zvanou koloid, ve které jsou obsaženy hormony štítné žlázy tyroxin a trijodtyronin. Ve žláze je přítomen ještě třetí hormon zvaný kalcitonin, který se nachází v intersticiálním vazivu mezi folikuly. „Mezi základní činnosti hormonů štítné žlázy patří zvyšování metabolické aktivity buněk, ovlivnění metabolismu sacharidů zvýšením vstřebávání glukózy ze střeva a využitím glukózy ve svalech, vliv na metabolismus tuků i bílkovin, vliv na oběhovou soustavu, centrální nervovou soustavu, u které pak ovlivňují i její vývoj,“ vysvětluje MUDr. Karolína Drbalová, endokrinoložka a internistka z kliniky Canadian Medical.
Nadměrná činnost štítné žlázy
Štítná žláza při tomto druhu onemocnění produkuje větší množství tyreoidálních hormonů a vykazuje zároveň zvýšenou reakci periferních tkání. Nejvíce se lékaři setkávají s Gravesov-Basedowovou chorobou. „Pacienti s nadměrnou činností štítné žlázy mohou být více podráždění, nervózní, nesoustředění a trpí nespavostí. Pacienty trápí bušení srdce, více se potí a netolerují teplo. Příznakem této choroby může být i jemný třes rukou, průjmy a při dlouhodobém trvání i osteoporóza,“ popisuje příznaky nadměrné činnosti štítné žlázy MUDr. Karolína Drbalová. Pomocí laboratorního vyšetření lékař stanoví hladinu hormonů a protilátek proti štítné žláze v krvi.
Nedostatečná činnost štítné žlázy
Nedostatečná produkce hormonů štítné žlázy má různé příčiny. Patří k nim dědičné dispozice, autoimunitní procesy, pooperační stavy, ozáření krku, druhotný efekt některých léků či nedostatek jódu, který se v České republice zlepšil poté, co začala být jodována kuchyňská sůl. Nemocný je unavený, malátný, trpí zácpou, zimomřivostí a má sklon k depresím. Bolestivé jsou svaly, klouby, kůže je suchá a mohou se objevit otoky.
Kvalitní lékařské vyšetření zjistí onemocnění včas
Léčba je nejprve předepsanými léky, méně často je nutný chirurgický zákrok. Pacienti jsou vyšetřováni klinicky, jsou jim provedeny krevní testy, ultrasonografické vyšetření a někdy i punkce a cytologické vyšetření ložiska přítomného ve žláze. Lékař na základě krevních testů, kde zjišťuje hladinu hormonů TSH, volného T4 a volného T3, stanoví, zda pacient trpí poruchou funkce činnosti štítné žlázy či jsou jeho obtíže spojeny s jinou nemocí.
Štítná žláza a strava
Při hypofunkci štítné žlázy nemusí pacient dodržovat žádnou dietu, jídelníček již rozvinutou nedostatečnou produkci hormonů štítné žlázy zásadně neovlivní. Při hyperfunkci štítné žlázy je vhodné dodržet dostatečný přísun vápníku a vitamínu D. Nadměrná produkce hormonů štítné žlázy zvyšuje metabolismus kosti a může vést z dlouhodobého hlediska k osteoporóze, hlavně u postmenopauzálních žen. „Nevhodná jsou jídla s velkým obsahem jódu, hlavně mořské ryby a řasy, omezena by měla být vyšetření, při kterých se používá jodová kontrastní látka," upozorňuje MUDr. Drbalová.
