Když večer se loučí,

noc spřádá svá kouzla,

tichým krokem pavoučím

z dětství nevyklouzla.

Noc má svá tajemství,

a také svoje hříchy,

milenců hájemství

a nepřeberně pýchy.

Zpočátku mladá je,

po půlnoci  stárne,

k ránu trochu roztaje,

a s úsvitem zvadne.

Má svoje zázemí

i nesplněné touhy,

jediná dobře ví,

že není přelud pouhý.

Měsíc doprovází ji,

a hvězdy scénář píší,

než sklenku spolu dopijí,

už na nový den slyší.

 

Noc má svá tajemství...?!

 

 

 

 

---

Zpět na homepage

---