Budou z nás zelináři
FOTO: autor

Budou z nás zelináři

19. 3. 2020

Zahrada je prostor, kde nyní mnoho lidí tráví velkou část dne. Proto startujeme seriál o zahradničení, ve kterém vám budeme přinášet nejrůznější rady a doporučení ohledně pěstování ovoce, zeleniny, vybraných bylinek. A pokud máte i zajímavé tipy a fígly, neváhejte a pište...

Budeme zelináři. To si můžeme říct, když se dostaneme k nějakému pozemku, který je možné využít k pěstování rostlin. Je to tak snadné, že do takové činnosti můžeme „vletět po hlavě“, nebo bychom se měli nějak připravit? Určitě byste si měli něco přečíst. Téměř na 100 % platí, že čím starší knihy českých autorů to jsou, tím hodnotnější informace se z nich dozvíte.

Pokusím se vám poradit. Ne abych ve vás vzbuzoval strach, ale abych vás upozornil na slepé uličky, na chyby, které se dějí. Pokusím se vás tím začátkem provést. A začneme nářadím. Základní jsou železné hrábě, rýč, motyka na okopávání brambor, malá motyčka, další kypřící a odplevelující nástroje, dle nabídky, vlastní zkušenosti. A pořiďte si sázecí kolík, lopatku, dloubák na vytrvalé plevele. Zejména lopatku (dloubák) vybírejte s rozvahou, berte jen tu ze silnějšího plechu či „blbovzdorného“ plastu. Ty nejlevnější obyčejně nic nevydrží, plech, ze kterého jsou, nebývá o mnoho silnější než ten na plechovkách od konzerv.   

Začínáme na louce

Jestli nám nevadí užití totálního systémového herbicidu, pak ano, na zelený porost ho použijme. Zatím je to u nás možné. Následné obrácení země po ošetření může (podle přípravku - zpravidla to bývá napsáno v návodu) následovat za 3 – 10 dnů. Ať už herbicid použijeme nebo ne, musíme políčko zrýpat rýčem. Buď drn vyklepeme, původně zelenou hmotu odstraníme, nebo ji můžeme obrátit dospodu. Větší plochy při zaorávání zelené hmoty můžeme klidně zorat ploužkem. Rotavátor bych nedoporučoval, mohl by nadělit (namnožit) vytrvalé plevele jako jsou pýr, bršlice, popenec ale třeba i pampeliška. Co bych doporučil po prvním obrácení půdy, je zelené hnojení. Na jaře, když naroste do 30 cm zarýt (o něco mělčeji než drn), vysít znovu, zase zarýt. Buď před zimou, nebo na jaře, cca měsíc před výsevy zarýt dusíkaté vápno. V půdě bude nejspíše velká zásoba semen plevelů, všude porostou. Zelené hnojení něco udusí, když se přihnojí hnojivem typu NPK, může být zdrojem živin a humusu do první sezony (směska vikvovitých, obilovin a svazenky je lepší než směsi ve kterých je převaha hořčice, nebo výsev jen čisté hořčice).

Pokud „nechcete ztrácet rok“ důkladnější přípravou, půdní zásobu semen lze omezit částečně i jen použitím desinfekce - dusíkatého vápna, cca 3 týdny před jarním setím či výsadbou.

Chtělo by to začít s něčím, co se sází, nevysévá. A ne hned v březnu. Když vysadíme na začátku května  brambory, zelí, květák, kedlubny, po polovině května třeba rajčata a celer a vysejeme fazole do hnízd, pak plevele, které budou klíčit nebo rašit motyčkou nebo plecím rámečkem (šintovačka) v prostoru mezi řádky a v řádku zlikvidujeme. Když časně nasejeme mrkev (petržel) nebo dáme cibuli, je pravděpodobné,  že bude proděravěná od drátovců, kteří v místě nejspíše budou (zejména pokud zelenou hmotu, která tvořila drn obrátíte dospodu) a že celou plochu budou prorůstat různé plevele. Drátovci neminou bez povšimnutí ani brambory, ale neprokoušou všechny. Navíc u výsevů právě té mrkve, petržele, všeho co se dává do řádků budeme mít potíž s pletím v řádku, budeme s klíčícími jednoletými (i vytrvalými) a prorašujícími vytrvalými pleveli vytahovat i to zaseté. Docela dobře se o sebe postará (plevele zadusí) plošný výsev hrášku. Vhodná odrůda k tomu je dřeňový KUDRNÁČ, který nepotřebuje oporu, nebo hrachy určené na vaření (pozor žlutý – loupaný a půlený - nevyklíčí).     

Já osobně bych nikdy nezačínal na celé ploše, ale na čtvrtině ke kultivaci plánované plochy, zrýpal, vyklepal drny, zasel zelené hnojení. Zbytek bych sekal, z vyklepaných drnů a sekané hmoty, plevelů z obhospodařované plochy, z listí a dalších organických hmot kompost na další sezony. A postupně v dalších letech bych sehnal a používal na zúrodnění hnůj, vlastní kompost a přidával další části, nebo když se nebude dařit, nepokračoval až do vyřešení potíží pár let dále. Sekáním se původní porost bude měnit, začnou se v něm objevovat rostliny nízké, které neměly šanci dostat se přes ty rychle rostoucí na výsluní. Možná se z něj stane docela pěkný trávník…

Začínáme v místě, kde už nějaké záhony jsou

Hotové záhony, to je dar. Ale nevíme jaký. Nevíme, jestli jsou zaplevelené jednoletými plevely (vytrvalé objevíte hned, jak do nich rýpnete), jestli jsou vyhnojené, jestli je obsah živin v půdě všude stejný. Zjistit se to dá docela snadno, stačí na záhony vysít zelené hnojení. Roste-li rovnoměrně, bujně, poroste na záhoně dobře a vyrovnaně i zelenina. A při jeho zarývání se naučíte slušně vládnout rýčem…   

Ale obyčejně už se se zeleným hnojením nezdržujeme. Stačí desinfekce půdy dusíkatým vápnem a můžeme sít, sázet.

Dusíkaté vápno nemůže přijít všude. Některé rostliny nesnášejí přímé hnojení vápníkem. Jsou to okurky, rajčata, tykve, paprika, mrkev, petržel, černý kořen, salát, hrách, celer, brambory. Takže u těchto kultur se musíme nějak vyrovnat s možností většího zaplevelení. Ale vzhledem k tomu, že to jsou až na výjimky okopaniny, tolik se neděje. Jmenované – krom salátu, hrachu, mrkve a petržele – mají rády v půdě vyšší obsah organické hmoty, živin v ní. Dodává se buď hnojem, nebo živným kompostem, popřípadě i nějakým komerčním substrátem (obyčejně je to téměř ze 100 % organický materiál).     

Co, kdy a kam?   

První se vysévá raná mrkev (karotka), petržel, pastinák, černý kořen, ředkvička, hrášek, špenát, vysazuje se cibule ze sazečky, podle oblasti raná zelenina (salát, kedlubny, květák, zelí, kapusta,…). Záhon by měl být připravený a pohnojený cca 3 týdny před výsevy. Pod mrkev, petržel, pastinák a černý kořen je třeba půdu zpracovat (zrýt) na hloubku rýče, tam, kde je vrstva úrodné půdy nižší pak jen na její hloubku. Ředkvička a hrášek hlubší rytí nepotřebují.

Řádky

Rozmyslete si, jak daleko od sebe řádky uděláte. Dodržujte doporučené vzdálenosti, ať rostlinky mají prostor a narostou. Hustší porosty krom méně kvalitní produkce mohou trpět napadením chorobami a škůdci, kteří milují větší vlhko, temné skrýše. V rychle osychajícím porostu se tolik nemnoží, jsou dříve vidět, můžeme proti nim nějak zasáhnout. Vedle toho je třeba přihlédnout i k tomu, abyste se do porostu snadno dostali nářadím, které máte, výsevy či výsadby nepoškodili.

Kolik čeho

Při výsevu musíme uvažovat o tom, kolik místa které kultuře věnujeme. Březnem nekončí výsevní či výsadbová sezona, když zaplníme zahradu už teď, budete mít po starostech, ale kam dáte příští měsíce takové dobroty, jako jsou fazole, rajčata, papriky, cukety, lilky, celer, cukrová kukuřice…

Mrkev či raná karotka se sklízí cca po 100 dnech, po ní bude ještě možné dát další kulturu. Může to být třeba letní salát, ředkev, vodnice. Ředkvička vyroste za 5 – 6 týdnů a pozemek je volný na další. Třeba na polorané brambory. Brzy je pozemek volný i po jarním špenátu. Cibule se sklízí v létě, po ní zůstane pozemek k vysetí či výsadbě další kultury, nebo zeleného hnojení. Petržel, pastinák, černý kořen stráví na místě výsevu celou sezonu.

Střídání plodin a osevní postup

Osevní postup si v zahradě upravíme podle možností na čtyř až pětiletý. Na jednom místě by stejná kultura (jednoleté) zeleniny neměla být dříve než právě za ty čtyři roky. Proč tomu tak je, má nejméně dva důvody.

  1. Půdní únava (vyčerpání živin, popřípadě „otrávení“ stanoviště produkty kořenů, které má za následek snížení výnosu stejné rostliny)
  2. Zamoření chorobami a škůdci (houbovky, bakteriózy i mnozí škůdci zimují přímo v půdě na místě, nebo v blízkém okolí a snadno napadnou stejnou kulturu, dříve a silněji).

Určitým „přerušovačem“ v konkrétních případech je použití zeleného hnojení a ošetření speciálními hnojivy obsahujícími stopové prvky, dusíkatým vápnem.

Další důvod pro střídání plodin jsou jejich nároky na dodávky organické hmoty a zásobu živin. Zatímco některé milují čerstvé hnojení a vyšší úroveň hnojení, jiné živin i organického hnojení potřebují méně. A tak se hnojí hnojem či živným kompostem hnojí jen na 2/5 pozemku (díly věnované např. košťálovinám, okurkám, rajčatům, bramborám, celeru,…) a z dalších tří jeden až dva vápnem (vápencem, dusíkatým vápnem). Na těchto záhonech se sejí rostliny vyžadující záhon „ve staré půdní síle“, popřípadě „v doběrné trati“. Ne, že by nepotřebovaly živiny, ale spíše se spokojí s jejich nižší hladinou v půdě, doplněné menšími dávkami v průběhu vegetace.

 

Ivan Dvořák

 

 

 

 

 

Autor: Redakce
Hodnocení:
(5.5 b. / 4 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie

Zpět na homepage
PRODUKT TÝDNE

Pořiďte svému mazlíkovi kvalitní krmivo. Konzervy Brit Mono Protein jsou vhodné pro psy s citlivým zažíváním, alergiemi a potravinovou intolerancí. Více zde.

produkt týdne.jpg

 

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.