Gruntování aneb Jak nevím, za co jsem dostala
Foto: archiv autorky

Gruntování aneb Jak nevím, za co jsem dostala

28. 3. 2020

Hodně mých vzpomínek z dětství je spojeno s babičkou z máminy strany, které jsme všichni říkávali bábinka. Máma musela brzy po mém narození do práce, a tak mě bábinka dostala na starost. A bylo mně s ní i s dědou vždycky moc dobře.

Moje zřejmě nejstarší vzpomínka je spojena s akcí, které bábinka říkávala „gruntování“. Dvakrát do roka se proměnila z úhledné hospodyňky v podivnou postavu ve starých dědových montérkách, šátku uvázaném jako turban a občas i dalším přes pusu. A začal velký úklid! Byla to v jejím provedení náročná akce, při které podléhala nutkání převrátit byt vzhůru nohama. Doslovně. Vždyť například těžká křesla převracela a luxovala zespodu! Koberečky vynášela na dvůr ke klepadlu a bušila do nich s neuvěřitelnou vehemencí. Hnula prostě se vším...

V mé staré vzpomínce se nade mnou tyčí v úklidovém vymustrování a za cosi mi hlasitě spílá. Pak to končí plácnutím na zadek, se kterým mě strčí neúprosně za dveře. Čím jsem tenkrát tu mírumilovnou bytost rozčílila, nevím, ale muselo to být vážné, protože jsem od ní už nikdy v životě nedostala ani pohlavek.

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 7 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.