Veršované vzpomínky
Foto: autorka

Veršované vzpomínky

29. 4. 2020

 

Zamilovali jsme se do sebe na první pohled. Pohádkově. Prý spolu budeme do konce života. Nu, vydrželi jsme jen čtvrt století. Rozvod byl neveselý. A básně, které mi zbyly, i po letech sdělují, že má duše ve vztahu byla často smutná a hledala štěstí.

 

MÁM

 

Mám tajemství,

o tvém tajemství.

Urodilo nůši slz,

ale nikdo je nechce.

 

Mám tajemství,

o tvém tajemství,

porodilo kabát z mlh

a nikdo jej nosit nechce.

 

Mám tajemství,

o tvém tajemství.

Rodí láska lásce dluh

a nikdo jej splatit nechce.

 

 

DALŠÍ KROK

 

Bolest mne objala,

ponížení políbilo,

vášeň hořkostí roztála,

zlo na zvon odbilo.

 

Mysl halím do závoje,

vzpomínky mi houstnou,

i milenci od orloje,

časem duší ztloustnou.

 

Úsměv v kapesníku

zmáčeném si střežím,

v opratích vraníků

s nadějí běžím

                               … hrát hru na slepou bábu.

 

 

OBAVA

 

Bojím se, strachuji,

co do chvíle častěji.

Beznaděj mne ovála množstvím ztráty,

že mé dítě

bude přec jednou bez táty.

 

Bojím se, strachuji,

co do chvíle častěji.

 Bolavost mne rozdrásala na cáry

a štěstí mé

přetavila do esové káry.

 

Ach Bože.

Bojím se, strachuji,

co do chvíle častěji.

 

 

PŘÁTELÉ

 

Rozejděme se v dobrém,

nač si lhát,

dítě to pochopí

až se bude spát.

 

Není tak pozdě,

je stále čas,

lásku na splátky,

vzal by to ďas.

 

Hluboce milovat

se zradou na prahu,

těžko lze vykročit,

či žádat přísahu.

 

Půjdu zas o kousek dál,

hledat nové štěstí,

co život dal a vzal,

do mysli se změstí.

 

Mám to ještě rozvádět,

abych mohla věřit?

Ne! Tys uměl podvádět,

já málo střežit.

 

 

PROMĚNY

 

Kdepak jsi?

Hledal jsi?

Našel jsi?

 

Prve se jeví cukrovou vatou

a křehká jako víla,

bílá,

pevná, milá,

provinilá…

Cudně tající i žádostivá,

ptající se, neduživá,

protivná i lítostivá.

ZVLÁŠTNÍ.

Smějící se, stydící se,

pučící se, vášnivá,

učící se a mazlivá.

zamyšlená, uspěchaná, starostlivá,

unavená, - ejhle!

Už je VŠEDNÍ.

Bojuje a uspává,

strachuje se, zpívává. Sní.

 

Není ona opuštěná?

 

ŠTĚSTÍ

 

Jiskřičky očí cinknutím

zazvoní o řasu času,

úsměv svým vanutím

roztočí kolotoč hlasů.

Růžička zvadnutím

nakloní ústa svá k pasu,

obilka vzplanutím

rozvášní tělíčka klasů.

 

Moje poezie
Hodnocení:
(5 b. / 7 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.