Povzdech
Foto: autorka

Povzdech

4. 6. 2020

Když tě život zanedbává,

üž nemůžeš si hrát,

naděje tě opustila,

nemáš ji kde brát.

Nemáš v žití už co hledat,

prostě nemáš cíl.

Zůstáváš už na pokraji,

snažíš se bys byl.

Kroky už tě nepovedou

tam, kam bys rád chtěl,

tvář máš smutnou, bez úsměvu

který dřív jsi měl.

Už nepůjdeš nikdy rosou,

máš za krkem smrtku s kosou

a chybí ti sil,

bys ji potvoru tu vlezlou,

rázně odpudil.

Vím, že smutek z veršů čiší

a nemám je psát.

Nade mnou je však moc vyšší

a nedá mi spát.

Bolest hlodá moje tělo,,

ale vím, že moc by chtělo

ještě trochu žít.

Moc už toho přece nechci,

chci tu ještě být.

 

 

Moje poezie
Hodnocení:
(5 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

AKTUÁLNÍ ANKETA