Kolín, Jeruzalém na Labi
foto: zdroj MÚ Kolín

Kolín, Jeruzalém na Labi

21. 7. 2020

Někdy se stává, že ani rodilý kolíňák nezná něco z bohaté a významné historie svého rodiště. A tak jsem to měla i já. Kolín, Jeruzalém na Labi, kdo to jak živ slyšel?  Až jsem se na malou chvilku zastyděla...

Ne, opravdu ne, nezbláznila jsem se. Jen jsem zírala asi jako vy. Tak nazývá židovská komunita město Kolín, co jsem měla možnost se dozvědět. Nejdříve těsně po revoluci se tak městu říkalo hlasem tichým a časem i docela nahlas. Tento příměr se mi moc líbí a bude se jistě líbit i vám, kteří se rozhodnete dočíst toto krátké seznámení, nebo se rozhodnete židovské památky v královském městě Kolíně navštívit.

Čerpala jsem z dochovaných dokumentů, které dokládají bohatou existenci židovské komunity v Kolíně. Každé město mělo určité složení obyvatelstva, co se dotýká náboženství. I v Kolíně tomu nebylo jinak, žili zde křesťané, evangelící a židé i další komunity.
V 16. století v Kolíně žila nejpočetnější židovská komunita v Čechách. Byla hned za komunitou pražskou. Tvář Kolína po láta formovalo soužití křesťanů a Židů, které se odlišovalo nejen náboženstvím, ale hlavně i způsobem života. Velké židovské ghetto vneslo do městské historie neobyčejné kouzlo judaismu a také určité tajemno, které je neodmyslitelně s judaismem spojováno.

Nejstarší dochované písemné památky o židovském osídlení jsou z doby první poloviny 14. století. Předpokládá se, že v tuto dobu šlo již o několikátou generaci kolínských Židů. V nalezeném dokumentu z roku 1377 je zmínka o Židovské ulici, nacházející se podél hradeb v jihozápadní části města, kde se dodnes nachází i zachované židovské ghetto, ve kterém žili Židé odděleně od ostatních částí města až do roku 1848. Přesto však zde spolu s ostaními obyvateli žili vcelku bezproblémově.

Kolínští Židé stáli u zrodu průmyslu ve městě. Za všechny není možno nevzpomenout třeba Josefa Weissbergera (lihovarník), Pavla Fischera (majitel olejny), Zikmunda Feldmanna (obuvník) nebo Bernarda Mandelíka (obchodník s obilím a podnikatel v cukrovarnictví), ale prosadili se i v jiných odvětvích jako Adolf Bauer (velkostatkář) nebo Zikmund Poláček (kavárník a zakladatel dodnes fungující restaurace American, kde se mimochodem scházeli kolínští avantgardní fotografové Funke a Vyškovský). Z Kolína ale pochází i významná podnikatelská a bankéřská rodina Petschků (narodili se zde všichni tři „uhlobaroni“ Petschkové - Isidor, Julius i Ignác) a další osobnosti z oblasti kultury, umění, sociologie i technických věd. Do Kolína jezdil ke své tetě a strýci i spisovatel Franz Kafka, a jen tak mimochodem - právě z Kolína pochází i nejstarší doklad židovského příjmení Kafka z roku 1596. Konec všemu učinil rok 1942, kdy byly z Kolína a okolí vypraveny v červnu tři židovské transporty do Terezína jako odplata za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Z více než 2200 deportovaných lidí se domů vrátilo jen 139, proto se po válce přes veškerou snahu již nikdy nepodařilo židovskou obec zcela obnovit. Ta pak definitivně zanikla v roce 1953.

Bývalé židovské ghetto, které patří k nejcennějším památkám svého druhu na území Čech představuje důležitou součást historického jádra kolínské městské památkové rezervace. Jeho zástavba zabírá takřka čtvrtinu plochy uvnitř hradeb královského města a přístup do něj z Kouřimské a Pražské ulice původně uzavíraly brány či řetězy. Židovská čtvrť tak kdysi byla jakýmsi samostatně žijícím světem uvnitř města a její početné obyvatelstvo se tísnilo v necelých čtyřech desítkách domů, které po četných přestavbách, vedených ve snaze získat větší prostor k bydlení, získávaly až bizarní vzhled. Až do oficiálního zrušení izolace ghetta v roce 1782 a především jeho skutečného spojení s ostatními částmi města po roce 1848, zde panovaly problematické hygienické poměry, které byly od 2. poloviny 19. století řešeny četnými přestavbami a demolicemi, jejichž obětí se tak staly i mimořádně cenné ukázky tradiční zástavby. Mnohé se přesto dochovaly. Tak například v ulici Na Hradbách je rozlehlý renesanční dům z 15. století s vysunutým prvním patrem na pískovcových krakorcích, přestavěný podle hebrejského nápisu na portálu do dnešní podoby v roce 1732. V protějším domě čp. 124 pak bydlel poslední kolínský rabín PhDr. Richard Feder (1875 - 1970) a v jeho zadní části se nachází očistná rituální lázeň "mikve". Hned vedle stojí bývalá židovská škola čp. 126, kde dnes sídlí městské informační centrum. Tento původně gotický dům ze 14. století sloužil pro židovské vzdělávání minimálně od roku 1654 a dnešní pozdně barokní podobu získal po přestavbě kolínským stavitelem Františkem Jedličkou v roce 1745. Na průčelí budovy naleznete pamětní desku Židům, kteří byli deportováni za 2. světové války.

Sousedním průchodem projdete na malý dvorek, který zrakům z ulice ukrývá skutečný unikát - pozdně renesanční (manýristickou) až raně barokní synagogu z let 1642 (1683) – 1696, postavenou na místě starší středověké modlitebny. Tuto jedinečnou a pozoruhodnou stavbu, která je dnes v majetku města, lze navštívit s odborným výkladem průvodce z informačního centra.
Hlavní prostorou synagogy je modlitební sál, sklenutý lunetovou klenbou se štukovou výzdobou z roku 1700, do kterého se půlkruhovými arkádami otevírají boční prostory, nad kterými jsou oddělené ochozy pro ženy. Dominantní místo patří svatostánku (arón ha kódeš = svatá skříň) na umístění svitku Tóry s hebrejským nápisem ve vlysu, který obsahuje datování 1696 a věnování od vídeňského Žida Davida Oppenhiema, strýce pražského rabína Davida Oppenhiema. Jedna z původních kolínských tór se dodnes používá v londýnské židovské kongregaci Northwood & Pinner Liberal Synagogue, jejíž současný rabín Andrew Goldstein je velkým propagátorem kolínských židovských památek. V ochozech synagogy je umístěna stálá expozice "Žili tu s námi", mapující historii, osudy a zvyky kolínských Židů od založení města do zániku židovské obce a výstava „Židovské památky Kolína a okolí“, na jejíž vernisáži 28. dubna 2011 byla pokřtěna i nová kniha Židé v Kolíně, kterou si můžete zakoupit v informačním centru nebo Regionálním muzeu v Kolíně.

Ještě vás seznámím jen letmo s dvěma židovskými hřbitovy, které jsou v Kolíně. Mimo staré město, asi 300 metrů od synagogy naleznete starý židovský hřbitov, po starém židovském hřbitově v Praze nejvýznamnější památku svého druhu v Čechách. Založen byl již v roce 1418 .Více jak 2600 náhrobků, z nichž ty nejstarší pravoúhlé stély jsou datovány rokem 1492, představuje typickou ukázku židovského funerálního umění od středověku do konce 19. století, kdy se hřbitov přestal používat. Pohřbeno je zde mnoho významných osobností kolínské židovské obce, ale třeba i Becalel, který zemřel v Kolíně v roce 1599, syn známého pražského rabího Löwa.
Nový židovský hřbitov je na opačném konci města, asi 2 kilometry severně, v místní části Zálabí. Založen byl v roce 1888 s asi tisícovku hrobů s tentokrát novodobými náhrobky. Umělecky jsou nejcennější ty, které pro Arnošta Mandelíka a Zikmunda Feldmana vytvořil Jan Kotěra a hrobka rodiny Koblerových z roku 1915 od neznámého autora (snad Jan Kotěra?), dobře obeznámeného s plečnikovským přístupem ke klasicismu. Uprostřed hřbitova se tyčí pomník židovským obětem nacismu podle návrhu akademické sochařky Věry Bejrové a architekta Ing. Jaroslava Křeliny z roku 1950.

Tak to je židovská historie letem světem z mého rodného Kolína, za použití materiálů Bc. Romana Šulce a dalších, které jsou veřejnosti jako historické dokumenty přístupné a to i vč. fotografiíí. Některé z nich pochází i z fotoarchivu MÚ Kolín.

Srdečně si dovoluji pozvat ty, kteří vyznávají nebo se hlásí k judaismu, ale zajisté i ty ostatní, aby si nenechali ujít tuto kolínskou židovskou nádheru. Židovské ghetto je kousek od náměstí /z náměstí Kouřimskou ulicí a na jejím vrcholu odbočit vpravo/. Zde se před vámi objeví pravé, krásné židovské ghetto ve své kráse. Projdete ulicí Karoliny Světlé do ulice Na hradbách, která vlevo končí nádherným židovským domem s průchodem k Okresnímu soudu a vpravo pak vyúsťuje do ulice Pražské./ Bedlivě při prohlídce sledujte domy až po střechy, protože je zde mnoho dochované krásy. V ulici Na hradbách je pak vstup do synagogy,/z chodníku se musí projít domem na dvorek/. Ta je největším skvostem židovského ghetta a doporučuji při prohlídce židovských památek ji nevynechat.

Tak neváhejte, zastavte se na náměstí v informačním centru – je umístěno v přízemí muzea, a požádejte o odborný doprovod. V IC jsou příjemní, milí, vstřícní, a tak nebudete litovat. Když už se rozhodnete, tak ať získáte co nejvíce informací.

Já jsem článek pojala jen jako prolétnutí židovskou historií, abych vás upoutala a zároveň i nabídla námět na cestu za poznáním života židovské komunity v královském městě Kolíně.

Jen doufám, že se mi to podařilo. A svoji návštěvu určitě ještě můžete spojit  i s prohlídkou křesťanských památek, zejména pak chrámu sv. Bartoloměje a dalších, můžete si zaveslovat u Mariny na lodičkách a v Marině, či  v Tradici se skvěle občerstvit v nádherném, stylovém prostředí s chutnými pokrmy.

Přijměte pozvání do Kolína, Jeruzaléma na Labi...

Můj příběh
Hodnocení:
(5.1 b. / 15 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie

Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

AKTUÁLNÍ ANKETA

Jak je to u vás s četbou? Kolik asi knih přečtete za rok?

Přes dvacet

25%

Mezi deseti až dvaceti

18%

Mezi pěti až deseti

20%

Do pěti

18%

Nečtu knihy vůbec

19%