Jak se po covidu-19 dostat zpět do kondice? Pomáhají rehabilitace, plicní lékaři a lázně
Ilustrační foto: ingimage.com

Jak se po covidu-19 dostat zpět do kondice? Pomáhají rehabilitace, plicní lékaři a lázně

11. 2. 2021

Onemocnění covid-19 už podle oficiálních statistik v Česku prodělal na milion lidí. Mnohé z nich včetně nemocných, kteří neskončili v nemocnici, onemocnění trápí ještě dlouhé týdny po odeznění akutní fáze.

Do péče je přebírají postcovidové poradny a pneumologové. Ale řadu věcí mohou pacienti pro své zdraví vykonat i sami.

A začít mohou již v akutní fázi covidu-19. Není totiž vůbec od věci, když v průběhu nemoci užívají běžně prodejný vitamín C a vitamín D. Oba preparáty se zvládáním choroby pomohou.

Do nemocnice také není třeba hrnout se hned, jak je nám diagnóza hygienou oznámena. „Když je pacient doma a cítí se dobře, a covid-19 probíhá jako každá jiná viróza, např. chřipka, potom je asi zbytečné někam jezdit. Ale pokud už se pacientovi špatně dýchá anebo si naměří nízkou saturaci krve kyslíkem, a takové měřiče už lidé nezřídka doma mají, neváhal bych a jel do nemocnice anebo volal sanitku,“ vysvětluje primář Milan Sova z Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy Fakultní nemocnice Olomouc, která zřídila postcovidovou poradnu.

A co když nemoc ustupuje, horečky již opadly, testy jsou negativní, ale stále se cítíme pod psa? Aby byla rekonvalescence po nemoci co nejrychlejší a pacienti co nejdříve našli zpět svou ztracenou kondici, měli by doma sami rehabilitovat.

„Proto vznikla brožurka, která je k dispozici na webových stránkách Fakultní nemocnice Olomouc. Jde o brožurku pro pacienty, kteří prodělali covid-19, aby věděli, jak mají doma rehabilitovat a cvičit a díky tomu se co nejrychleji dostat do života, jaký měli před covidem,“ radí primář Sova. (Brožurka je ke stažení pod tímto článkem - pozn. redakce).

Post-covid syndrom

Pokud jsme týdny dušní, unavení, bolí nás svaly, nemáme čich a chuť, nemůžeme spát, stále nás bolí hlava a nesoustředíme se, patříme ke skupině, u níž se rozvinul tzv. post-covid syndrom anebo long covid.

I u něj je samozřejmě míra závažnosti různá a příznaky bychom neměli podceňovat. „Všichni pacienti, kteří měli středně těžký a těžký průběh covidu-19, samozřejmě všichni hospitalizovaní, by měli být vyšetřeni pneumologem anebo ve specializované postcovidové poradně. Pacientům s lehkým průběhem, kteří byli doma, doporučujeme, aby navštívili svého praktického lékaře a řekli mu, jaký je jejich stav. Lékař je vyšetří, a pokud se oba shodnou, odešle je na vyšetření pneumologem,“ popisuje primář Sova.

O postcovidové nemocné se mají starat totiž především plicní lékaři. Novinku legislativně upravuje právě schvalovaná vyhláška včetně spuštění speciálního registru, kam budou pneumologové péči o své pacienty zaznamenávat.

„Nyní dostane péče oficiální rámec, jsou pro ni stvořeny postupy a bude spuštěn registr, kde můžeme shromažďovat data o dopadech nemoci. Pacienty do ambulancí plicních lékařů posílají nejenom nemocnice, ale také praktičtí lékaři,“ vysvětluje prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP.

Nejčastěji se dlouhodobé následky covidu projevují totiž právě v plících. Přetrvávající kašel a dušnost na tyto komplikace ukazují. Toho, kdo prodělal těžkou formu koronavirového postižení s léčbou v nemocnici, by měl proto pneumolog vidět 6 až 12 týdnů od stanovení diagnózy a pak po dalších šesti měsících pod dobu tří let podle klinického stavu. Lidé, kteří prodělali covid-19 ambulantně a zvládli jej doma, by měli k plicnímu lékaři zajít, pokud se po 2 až 3 měsících od infekce stále potýkají s respiračními obtížemi.

Únava a bolest svalů jsou po covidu-19 běžné

K nejčastějším symptomům po koronavirové infekci patří také únava a svalová slabost. „Po každé těžké infekci, virové či bakteriální, budeme unavení. To k životu patří a nedá se s ní moc víc dělat než, že budeme dodržovat zdravý životní styl, rehabilitovat, chodit na procházky, snažit se aspoň trochu sportovat a myslet optimisticky. Stav se bude postupně upravovat, ale specifická léčba únavy neexistuje,“ říká primář Sova.

Ale dlouhotrvající únava může také ukazovat na nedostatečnou okysličenost. „Pacienty, kteří prodělali covid-19, pošle pneumolog vždy na rentgen plic, provede tzv. spirometrii – tedy funkční vyšetření plic včetně difuze, změří nasycení krve kyslíkem jak v klidu, tak po zátěži,“ popisuje primářka Ivana Čierna Peterová, předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů.

Plicní lékaři postcovidové pacienty sledují a rozdělují do čtyř základních skupin podle projevů a průběhu nemoci. Vytváří pro ně léčebné postupy, případně předávají do péče dalších specialistů. „To, co covid-19 v plicích provádí, se vzdáleně podobá působení závažných forem chřipky nebo virového onemocnění SARS, které zde bylo v minulosti. Při těchto nemocech však na rozdíl od covidu nevznikají krevní sraženiny, které jsou velmi nebezpečné. Zvlášť když se dostanou do plic a způsobí život ohrožující plicní embolii,“ dodává docent Vladimír Koblížek, přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové, která otevřela Centrum postcovidové péče.

Jak doplňuje primář Sova, u embolie a hluboké žilní trombózy je nejčastějším příznakem opět dušnost. „S dušností by pacient skončil u plicního lékaře na interně nebo na pohotovosti a tam už by se pak řešila embolie. V období těsně po covidu do jednoho měsíce se můžeme bavit o tom, že je o něco vyšší riziko embolizace. V delším období tři a více měsíců riziko již pravděpodobně klesá a dostává se na úroveň běžné populace,“ dodává pneumolog Sova.

Základem léčby v lázních jsou inhalace, respirační fyzioterapie, dechová gymnastika

Naštěstí se ve většině případů plíce regenerují velmi dobře. Záleží ale pochopitelně na tom, jak je pacient starý, kolik má nemocí a jak těžký měl průběh covidu. V případě komplikovaného zápalu plic lékaři – internista či pneumolog – pacientům doporučují léčebný pobyt v lázních. Návrh samozřejmě podléhá schválení revizním lékařem zdravotní pojišťovny. „Jde o komplexní lázeňskou léčbu na 3 týdny a léčba je plně hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Lázeňská léčba zahrnuje celou řadu léčebných procedur včetně fyzioterapie,“ upřesňuje primářka Růžena Vaňková ze společnosti Ensana v Mariánských Lázních.

Stavy po komplikovaném zánětu plic se léčí v Mariánských Lázních dlouhá desetiletí. V léčbě onemocnění dýchacího ústrojí je velmi důležitá poloha Mariánských Lázní v nadmořské výšce 630 metrů, která odpovídá podhorskému tonizujícímu klimatu. Základem léčby je klimatoterapie a inhalace s Lesním pramenem. Lesní pramen obsahuje větší množství Natria a bikarbonátů a má mukolytický efekt. Uvolňuje hlen z horních dýchacích cest a příznivě působí na intersticiální prostory. Nejefektivnější je podávání inhalací 2x denně, ráno a odpoledne. Současně se pacientům podávají procedury s přírodním oxidem uhličitým - minerální koupele a suché uhličité koupele, z dalších procedur masáže, různé druhy elektroléčby, léčebná tělesná výchova a dle potřeby i oxygenoterapie. Důležitá je respirační fyzioterapie, která zahrnuje speciální dechová cvičení, dechovou gymnastiku, respirační fyzioterapii, mobilizační techniky, fyzický trénink a edukaci o nemoci a výživě.  Při vstupním lékařském vyšetření stanoví ošetřující lékař individuální léčebný plán s poskytnutím 21 procedur týdně. Důležitou součástí léčení je i pitná léčba. V současné době stále narůstá počet pacientů s pneumonií způsobenou Covid 19, pacienti po pneumonii obvykle trpí také hypertenzí, ischemickou chorobou srdeční, diabetem, obezitou a onemocněním pohybového aparátu, což jsou další indikace lázeňské léčby v Mariánských Lázních. Proto je lázeňská léčba pacientů po pneumonii způsobené Covid-19 ve společnosti Léčebné lázně Mariánské Lázně naprosto ideální.

 

Marcela Alföldi Šperkerová

 

 

Co je to post-covid syndrom?
Jde o soubor příznaků a chorobných změn, které postihují nejen plíce, ale i řadu jiných orgánů a tkání. Jedná se o změny způsobené:
- hypoxemií (nízkým obsahem kyslíku v krvi), zejména hypoxií (nedostatku kyslíku) v orgánech a tkáních při covid pneumonii a syndromu akutní dechové tísně
- zánětlivou a koagulační (srážecí) fází akutního covid a post-akutního covid-
přímým účinkem viru
- intenzivní péčí

Projevy post-covid syndromu
- dlouhodobé projevy postižení plicní tkáně, dolních dýchacích cest, plicních cév, srdce a dalších orgánů
- únava, dechové obtíže (dušnost případně vnímání blíže nespecifikovatelného dechového dyskomfortu), kašel, bolesti na hrudi, malátnost,
- mravenčení končetin, poruchy zažívání, úzkost, deprese.

 

koronavirus zdraví
Autor: Redakce
Hodnocení:
(5 b. / 3 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Ke stažení
Rehabilitace po covidu.pdf

Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 12. týden

Znáte své tělo? Tento týden si dáme otázky z biologie a konkrétně se budou týkat lidského těla.

AKTUÁLNÍ ANKETA

Provedli jste nějaké úpravy svého bytu či domu na stáří? (sprchový kout místo vany, bezpečnostní madla, bezbariérové prahy apod.)

Ano, úpravy bytu jsem (jsme provedli)

24%

Ano, ale zatím jen částečně

16%

Nevím, jaké úpravy by to měly být

15%

Ne, ale zvažujeme to

13%

Ne, o žádných úpravách neuvažuji

19%

Ne, protože na to nemám peníze

14%