I muži mají své (přechodové) dny
Ilustrační foto: pixabay.com

I muži mají své (přechodové) dny

4. 4. 2016

Najednou se chovají, jako by nám je někdo vyměnil, říkají často šedesátnice o svých mužích. I pánové totiž prožívají něco podobného jako je ženské klimakterium, jednoduše řečeno, přechod. Říká se mu andropauza.  Ale žádný strach, je to přirozená fáze života, se kterou si už dnes lékaři vědí rady.

Může za to testosteron

Zatímco o ženském stárnutí byly popsány tisíce stránek v zábavných časopisech, ale také v odborných publikacích, o mužských pocitech spojených se strachem ze stáří se mluvilo méně. Teď se to mění. Vznikla Mezinárodní společnost pro studium starších mužů, přibývá lékařů se specializací androlog. Svět už totiž ví, že muži prochází v životě obdobím, kdy se začíná projevovat úbytek hormonu testosteron. A že je to období těžké. Právě s tímto poznatkem je spojeno vysvětlení, proč se řada mužů v určité fázi života začíná chovat jinak než dříve. Podobně jako ženský přechod totiž mužský přechod hodně souvisí s psychikou.

„První příznaky související se stárnutím muže se nejčastěji objevují kolem padesátého až padesátého pátého roku života,“ říká Monika Golková, primářka Anti Aging kliniky a specialistka na medicínu proti stárnutí.

Pokles testosteronu se projevuje například příznaky depresí, podrážděností, letargií. Muži mají nižší sebevědomí, malou motivaci k práci nebo ke koníčkům, zkrátka se cítí nespokojeni. Mnozí se stahují takzvaně do sebe. Tráví delší čas se psem na procházce, chodí si sami posedět do garáže. Jejich rodiny se diví, co se s manželem, tátou či dědou děje. A jak už to u mužů bývá, za žádnou cenu si nechtějí přiznat, že je něco v nepořádku, nedej bože jít k lékaři.

Jako tělo bez duše

Celý ten proces má kromě jména andropauza také název PDAM syndrom. Možná, že kdyby se o něm vědělo více, předešlo by se mnoha manželským hádkám, nedorozuměním a strachu z vážných nemocí.

„Cítil jsem se tak unavený a bez nálady, že jsem si vsugeroval, že mám vážnou nemoc, asi rakovinu,“ vypráví sedmašedesátiletý muž z Ostravy. Donedávna byl zástupcem šéfa středně velké firmy, hrál tenis a jezdil na kole. Během roku skončil s prací a s koníčky také. „Nic mě nebavilo, nejraději jsem seděl sám u nás doma v garáži. Tam jsem měl klid. Nejvíce mě štvalo, když se mě žena stále ptala: Co je s tebou?“ Stačilo přitom málo. Dotyčný se byl poradit u specialisty, změnil životosprávu, nasadili léčbu. Podivné pocity časem zmizely. „Ano, mladší už nebudu, ale zase žiju život, který mě baví,“ říká.

„Nižší produkce hormonů je výraznou známkou stárnutí mužského organismu,“ vysvětluje endokrinolog Luboslav Stárka. „Muž je ve vyšším věku odsouzen do méně výrazné role, ztrácí známky své mužské kvality a mnozí se s tím velmi obtížně vyrovnávají. Do značné míry je to genetická záležitost. Jsou rodiny nebo oblasti ve světě, kde se muži dožívají vysokého věku, jinde je běžné úmrtí mužů v šedesáti. Psychický a fyzický stav mužů hodně ovlivňuje životní styl. Kouření, nadměrná konzumace alkoholu, absence fyzické aktivity, to všechno život zkracuje a může dotyčného připravit až o dvacet let života,“ uvádí.

Zbytečně se nepodceňovat

A jak se andropauza kromě psychických potíží projevuje?

Mění se postava. I když muži jedí zdravě a cvičí, tuk se ukládá v oblasti břicha. Vzniká postava, které obezitologové říkají typ jablko. Muži kvůli tomu ztrácejí sebevědomí.

Snižuje se pevnost kostí. Pád je čím dál větší riziko. Proto je třeba se andropauzou zabývat, mnohdy stačí jen konzultace o léčbě s lékařem a riziko řídnutí kostí se zmírní. Ženy už to dávno vědí, muži se tváří, že se jich tento problém netýká.

Ubývá chuť na sex. Muži potřebují více času k tomu, aby dosáhli orgasmu, často se obávají, že v sexu takzvaně selžou, takže se mu začnou vyhýbat. Zbytečně. „Andropauza rozhodně nemusí znamenat konec sexu. Naopak, část mužů v přechodu popisuje, že sice nejsou tak výkonní, ale naopak sex vnímají intenzivněji,“ vysvětluje primářka Golková.  

O andropauze je dobré vědět, ale není třeba z ní mít strach. Narozdíl od ženského klimakteria, jde o proces pozvolný, pomalý, často trvá několik let, než se jeho příznaky plně rozvinou. Takže je čas na to poradit se s lékaři, jaká léčba či životospráva bude právě pro ten či onen konkrétní případ nejvhodnější.
 
Ale hlavně, lékařské výzkumy potvrzují, že se sice pokles testosteronu a následná andropauza týká pětadvaceti procent mužů ve věku nad sedmdesát pět let, ale také to, že plných dvacet procent mužů v tom věku vůbec žádné potíže nemá. Naopak, mají hladinu testosteronu srovnatelnou s třicátníky. Což vysvětluje, proč se někteří muži ve vyšším věku v pohodě znovu stávají otci.

Hodnocení:
(5 b. / 2 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Alexandra Brzobohatá
Přechod nepřechod, jsou pořád ješitní a čím jsou starší tím víc a víc...
Hana Šimková
Ten sňatkový podvodník na obrázku je úžasný. Ten asi žádné problémy nemá.
Hana Šimková
Dobré rady pane Boháček. Opravdu je vidět, že máte zkušenosti. Jen tak dál a smrt bude muset hodně počkat.
Karel Boháček
...pár rad: žádný šlofík po obědě. Ráno si zacvičit. Místo auta procházky a kolo. Ráno štamprdli slivovice, po obědě jen jedno pivko a večer 2 decky červ.vína. Více ovoce a zeleniny, ryb. Na povzbuzení potence skořici s medem, citrusy, vanilku. Na vyrovnání duše rhodiolu a meduňku s hlohem. Na neklid kozlík a chmel.
Hana Šimková
Prostě každý si nějak stárne. Někomu to jde dobře a někdo s tím hodně bojuje. Záleží na každém.Když se nám to vysvětlí vědecky , nic se nezmění. Myslím, že každý dobře ví, co se s ním děje a každý k tomu přistupuje jak je schopný. Ti, co začínají plodit děti a odcházejí od svých starých žen, těm je to stejně jedno.
ivana kosťunová
To cvičení ale není od věci :))
Karel Boháček
Nejhorší na tom je , že pokud přijdete k doktorovi tak si klepají na čelo, pošlou Vás cvičit nebo k psychologovi - jste prostě nevyrovnaná a líná osobnost ! S tím jsem se setkal u několika mužů ...
ivana kosťunová
Jano váš příspěvek je velmi moudrý, ano, tak bychom měli přistupovat k životu.
Naděžda Špásová
O andropauze vím už dlouho. Měla jsem to i doma, naštěstí v mírné formě. Bohužel, zatímco my se s tím srovnáme a jedeme dál, ješitní chlapi si to vůbec nepřipustí, natož aby s tím něco dělali. Co taky po nich chtít, že?
Alena Várošová
Článek jsem si přečetla a velmi se mi líbí pravdivý příspěvek Jany se vším všudy.
Jana Šenbergerová
Jsem přesvědčena o tom, že jak menopauza tak andropauza jsou zcela přirozenými obdobími lidského života, ze kterých jsme udělali strašáka my sami. Naivně se domníváme, že něco změníme pomocí chemie dodávané prostřednictvím různých léků. Jeví se mi to stejně pošetilé, jako kdyby se rodiče rozhodli, že ještě nechtějí mít doma puberťáka a snažili se pomocí léků prodloužit období dětství svému roztomilému dítěti. Úsměvné. To, že máme problémy, souvisí s naším nemoudrým způsobem života, ale to raději nechceme slyšet.
Jarmila Komberec Jakubcová
Květko, tak to nevím jak se muži budou tvářit na tvůj komentář.Asi nebudou mít radost i když já s tebou musím souhlasit.Dávám ti 5 hvězdiček, ale jen virtuálně. Moc mi tvůj komentář rozesmál.
Květoslava HOUDKOVÁ
Některé dědky to drží dost dlouho (občas se to projeví i v reakcích na "í"čku - nemá význam se tím zabývat).
Jan Blahoslav
Tak to mám každý den, když lezu z vozíku do vany. Anebo obráceně, což je o dost obtížnější. Ale nestěžuji si, člověk si zvykne asi na všechno.