V tichu

V tichu

8. 12. 2012

Napřed jsem mluvit chtěla,
a pak jsem oněměla,
v tom nečekaném tichu
nám duše bez ostychu
splynuly s hlasem těla.

K čemu ta věčná řeč,
podivná slovní křeč,
když v kolorytu ticha
srdci se lépe dýchá
a nehrozí mu smeč.

Chtěla jsem říkat slova,
kázání staronová,
ty jsi mi zamkl ústa,
touha má mlčky vzrůstá,
má brýle do růžova.                

Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jana Šenbergerová
Našla jsem drobnou pihu na nosíku té krásky, což kolorit její tváře k horšímu nemění...
Olga Štolbová
Souhlasím se všemi přede mnou a děkuji. Vaše verše mě vždycky naladí do krásna.
Jiří Libánský
Nad nádherou těchto veršů zůstal jsem v němém úžasu. Jen je čtu a vnímám. Jejich hloubku i zvukomalebnou krásu.
Jarmila Peerová
Láska prý hory přenáší a do úst rýmy vkládá....ta Vaše Zuzko má rýmů " přehršel " a zřejmě je to zdroj nevyčerpatelný....a to je moc dobře...Držím co mám a díky...
Jitka Chodorová
Zuzko,opět souhlasím se vším,co napsala Nina.Je to krása.
Nina Šachová
Zuzko, tyhle verše do sebe zapadají jak drahokamy. Píšeš čím dál tím lépe a musíš být určitě hodně hodně zamilovaná. Neboť to člověk zplodí taková výjímečná dílka jako Ty.