Proč Židé pobývají v chýších, když prší?
V chýši během židovského svátkku Sukot. FOTO poskytla Jarmila Komberec Jakubcová

Proč Židé pobývají v chýších, když prší?

8. 9. 2021

Málokterý svátek se v průběhu staletí tolik proměňoval jako Sukot. Na něm je zřetelně patrné, jak se židovství přizpůsobovalo daným podmínkám v čase.

My Židé samozřejmě nejsme padlí na hlavu. Ani se nám zvlášť nelíbí, že máme sedět v nějaké chatrči, jejíž střecha smí být pouze z větví, zatímco venku prší. Ale obřady našeho náboženství vznikaly v krajině, která je od Česka vzdálena tři tisíce kilometrů a leží ve zcela jiných klimatických podmínkách. Když sedíte v Izraeli koncem září v chýších, tak obvykle neprší.

Sukot  - nazývaný také svátek stánků, je po Pesachu a Šavuotu posledním ze tří poutnických, Biblí popsaných svátků. Během nich v dávných dobách Židé konali pouť do Jeruzaléma a přinášeli do tamějšího chrámu plody své úrody. Svátek Sukot je tak svátkem díkuvzdání Bohu za úrodu. U nás je obdobný Svátek dožínek. Stánky připomínají provizorní chýše, které jsou symbolem putování Židů Sinajskou pouští. Poněvadž se svátek stánků slaví čtyři dny po svátku smíření, připomíná člověku, že je odkázán na Boží pomoc a podporu. Život se podobá chýši. Ochrana, kterou chýše skýtá, je relativní. Podobně jako v životě. Bez Boha není důvěry. Sukot je ale také svátkem radosti.

V celém Izraeli si lidé staví na balkonech či na dvorcích domů provizorní příbytky, které mají střechu částečně otevřenou a shora se pokrývají jen zelenými větvičkami. Stánek, v němž  Židé během svátku jedí a někteří i přebývají, se nazývá sukot šalom - stánek míru. Z toho vyplývá i ponaučení sociální: bohatý člověk nesmí zapomenout na dobu, kdy byl chudý. Člověk, který vyměnil pohodlí svého bytu za pobyt ve stánku, se tak učí být skromný a spokojit se s málem.

23. kapitola Třetí knihy Mojžíšovy uvádí, že Bůh přikázal, aby se při bohoslužbě užívaly čtyři druhy rostlin. Tři z nich jsou spojené v jednom svazku. Spolu s nimi drží  modlící i etrog, plod citrusového ovoce zvaného cedrát. Tyto čtyři rostliny symbolizují podle tradice čtyři typy synů Izraele. Tak čtyři druhy rostlin symbolizují rozmanitost židovského národa. Každý Žid je jiný, každý se jinak staví k víře a k náboženským tradicím, ale všichni jsme jakoby spjati v jednom jediném svazku.

Tolik k historii svátku Sukot, který mám hned po Pesachu nejraději. Několikrát jsem v září navštívila Jeruzalém a spolu s tisíci dalších slavila celý týden svátek. Ten letošní připadne na pondělí 21. - 27. září. Bohužel, příchod covidu zastavil veškeré moje cestování, v Izraeli sice již probíhá  očkování třetí dávkou vakciny, ale turistika je zakázána. Věřím, že příští rok navštívím Svatou zemi nebo také Zemi zaslíbenou a budu se moci radovat se svými přáteli, pomodlit se u Západní zdi (zeď nářků) a budeme opět moci žít svobodně bez omezování.

Ve 23. kapitole Třetí knihy Mojžíšovy čteme: Sedm dní budete bydlet ve stáncích, aby všechna vaše pokolení věděla, že jsem převychovával syny Izraele ve stáncích, když jsem je vyvedl z egyptské země.."

Shalom

 

cestování Náboženství Židé
Hodnocení:
(5.1 b. / 31 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.