Proč jsou Vánoce v zimě?
Ilustrační foto: Pixabay

Proč jsou Vánoce v zimě?

22. 12. 2021

Třebaže se tato otázka zdá na první pohled poněkud přihlouplá, ne všichni na ni odpoví stejně. Křesťané řeknou, že v té době se narodil Ježíš Kristus.

Zatímco podle ateistů církev jen chtěla druhým největším svátkem svého kalendáře přebít pohanské oslavy slunovratu, který připadá na přibližně stejnou dobu. Ve skutečnosti je to ale trochu složitější.

V Bibli ve skutečnosti není o konkrétním datu narození Ježíše Krista žádná přímá zmínka. První křesťané Vánoce zřejmě několik století vůbec neslavili a některé církve nebo sekty je neslaví dodnes (puritáni, jehovisté). Pokusy teologů vypočítat datum Kristova narození občas vedly k překvapujícím výsledkům.

Například rukopis De Pascha Computus z roku 243 našeho letopočtu tvrdí, že k tomu došlo 28. března, zatímco alexandrijský biskup Clement roku 215 usoudil, že se tak stalo 18. listopadu. Někteří církevní otcové se tehdy dokonce domnívali, že se ani nesluší tuto událost připomínat. Teolog Origen z Alexandrie v této souvislosti napsal, že narozeniny slaví jen hříšníci, což Ježíš jako vtělení Boha dost dobře být nemohl. Moc tedy nechybělo a slavili jsme Vánoce na podzim, na jaře – anebo taky vůbec ne.

Názory biskupů se začaly měnit, až když se křesťanství stalo státním náboženstvím římského impéria. Tehdy patrně opravdu nastala potřeba přehlušit oblíbené oslavy saturnálií v době zimního slunovratu. Navíc se v Bibli přece jen podařilo najít zmínku alespoň nepřímou. V Lukášově evangeliu je několik poznámek, které jakési časové údaje nabízejí.

„A aj, Alžběta, přítelkyně tvá, i ona počala syna v starosti své, a tento jest její šestý měsíc,“ řekl archanděl Gabriel Marii, když jí zvěstoval, že i o ona porodí syna právě počatého poněkud nevšedním způsobem: „Duch svatý sestoupí v tě a moc Nejvyššího zastíní v tobě. Protož i to, co se z tebe svatého narodí, slouti bude Syn Boží.“

Astronomie skrytá v evangeliu

Alžběta pak porodila Jana Křtitele – a někteří církevní činitelé ve 3. století dost komplikovaným způsobem usoudili, že se tak stalo o letním slunovratu. Ano, to slavíme svátek Jana Křtitele. Byl tedy počat za podzimní rovnodennosti. Z Lukášova evangelia vyplývá, že Ježíš byl tedy počat o půl roku později, za rovnodennosti jarní a narodil se v čase zimního slunovratu. Astronomická data zjevně měla ve věrouce raného křesťanství jakýsi symbolický význam, který však byl postupem času překryt jinými výklady.

I z narážek ve starých spisech lze soudit, že toto datum narození Krista bylo přijímáno přinejmenším v některých komunitách poměrně brzy. S početím v časech jarní rovnodennosti například souhlasí křesťanský historik Sextus Julius Africanus (přibližně 160-240 n. l.).

Průkazné potvrzení oslav narození Ježíše Krista ale nabízí až výpravně kolorovaný rukopis známý jako Chronograph 354. Jde o seznam svátků, který si nechal zhotovit bohatý křesťanský aristokrat Valentinus roku 354 n. l. Stojí v něm, že „náš Pán Ježíš Kristus se narodil osm dní před lednovými kalendami“, což v přepočtu na dnešní kalendář dává právě 25. prosince.

Z jiných pramenů vyplývá, že oslavy narození Ježíše Krista církev v Římě slavila už okolo roku 330 n. l. a první půlnoční mše se tu uskutečnila v roce 336 n. l. Zmiňuje ji kalendářní soupis úmrtních dnů římských biskupů.

Ježíš Kristus Vánoce
Autor: Redakce
Hodnocení:
(4 b. / 4 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.